Jak město při prodeji části svých budov zajistí zachování kvality v lokalitě? Právním zajištěním podmínek prodeje
Prodej majetku města může mít významný vliv i na rozvoj jejího území, konkrétně na zachování kvality bydlení i okolního prostředí, například zeleně. Pro město proto může být stěžejní zajistit, aby došlo například k rekonstrukci prodávaných domů a zkvalitnění lokality. Právě s tímto tématem se na kancelář Frank Bold Advokáti města často obrací, připravili jsme proto doporučení, jak k situaci přistupovat tak, aby bylo zvolené řešení výhodné pro město a současně dostatečně atraktivní pro investory.
V procesu prodeje je možné stanovit zájemcům o koupi konkrétní podmínky, kterým musí nabídky zájemců vyhovovat a které ovlivní rekonstrukci budov či jejich využití. Město a vybraný zájemce tyto podmínky po výběru vítězné nabídky právně zakotví ve smlouvě, kterou spolu uzavřou. Návrh znění této smlouvy by měl být zveřejněn spolu se záměrem prodeje.
Požadavek: rekonstrukce budov v konkrétním termínu
Vybraný zájemce o koupi se smluvně zaváže k rekonstrukci prodávaných budov do určitého data. V opačném případě město nemá jistotu zda a kdy k rekonstrukci a tedy ke zkvalitnění celé lokality po prodeji dojde.
Požadavek: konkrétní podoba budov po rekonstrukci
Město může mít také požadavky na výslednou podobu rekonstrukce bytových domů. Do nich lze zahrnout konkrétní parametry jako je dispoziční řešení bytů, kvalita rekonstrukce, řešení energetických úspor, parkování nebo veřejného prostoru. Patří sem i požadavky na realizaci veřejné infrastruktury či občanské vybavenosti.
V některých případech postupují města tak, že zajistí architektonickou soutěž na řešení veřejného prostoru a s vybraným zájemcem sjednají, že veřejný prostor či infrastruktura bude řešena podle vítězného architektonického návrhu. Totéž platí i o parametrech samotné rekonstrukce budov. Město si může stanovit detailní požadavky na rekonstrukci či dokonce zajistit projektovou dokumentaci, kterou “prodá” spolu s domy a smluvně zaváže vybraného zájemce provést rekonstrukci podle této dokumentace. Výhodou tohoto postupu je poměrně velká míra kontroly města nad výsledkem, nevýhodou pak nižší atraktivita pro investora právě kvůli nutnosti držet se již zpracované dokumentace.
Podstatné je, že pokud je vliv města na výslednou podobu rekonstrukce a řešení veřejného prostoru, vybavenosti nebo infrastruktury výrazný a město má rozhodující vliv na výslednou podobu záměru, je dle rozhodovací praxe Soudního dvora EU i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nutné při procesu postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). V takovém případě proces prodeje podléhá některému z typů zadávacích řízení podle ZZVZ a s tím souvisejícím povinnostem. Město by proto mělo dopředu zvážit, nakolik je pro něj žádoucí mít na výslednou podobou záměru rozhodující vliv.
Požadavek: konkrétní způsob využití budov
Město by mělo uvažovat nad konkrétním způsobem využití prodávaných budov. Existujícím limitem je přitom samozřejmě územně plánovací dokumentace. Nad rámec toho však město může smluvně omezit investora v konkrétním způsobu využití prodávaných budov, například tehdy, pokud panuje obava, že budovy by byly využívány v rozporu s jeho zájmy (např. pokud hrozí, že se v budoucnu v oblasti vytvoří vyloučená lokalita). Ve smlouvě je vhodné právně zajistit splnění závazků investora. Pro zajištění závazků lze přitom vybírat z celé řady právních institutů a jejich kombinací. Patří k nim například zástavní právo, smluvní pokuta, zákaz zcizení jednotek bez souhlasu města, věcná břemena zákazu výstavby o určitých parametrech, práva zpětného prodeje domů městu a další.
Při procesu prodeje i stanovení požadavků na investora je nezbytné aplikovat zásady nediskriminace (rovného přístupu k zájemcům), účelného nakládání s městským majetkem a další. Tedy při zvažování jakéhokoliv konkrétního postupu města je třeba těmto zásadám veškeré další jednání podřídit.
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.




