Jak město při prodeji části svých budov zajistí zachování kvality v lokalitě? Právním zajištěním podmínek prodeje
Prodej majetku města může mít významný vliv i na rozvoj jejího území, konkrétně na zachování kvality bydlení i okolního prostředí, například zeleně. Pro město proto může být stěžejní zajistit, aby došlo například k rekonstrukci prodávaných domů a zkvalitnění lokality. Právě s tímto tématem se na kancelář Frank Bold Advokáti města často obrací, připravili jsme proto doporučení, jak k situaci přistupovat tak, aby bylo zvolené řešení výhodné pro město a současně dostatečně atraktivní pro investory.
V procesu prodeje je možné stanovit zájemcům o koupi konkrétní podmínky, kterým musí nabídky zájemců vyhovovat a které ovlivní rekonstrukci budov či jejich využití. Město a vybraný zájemce tyto podmínky po výběru vítězné nabídky právně zakotví ve smlouvě, kterou spolu uzavřou. Návrh znění této smlouvy by měl být zveřejněn spolu se záměrem prodeje.
Požadavek: rekonstrukce budov v konkrétním termínu
Vybraný zájemce o koupi se smluvně zaváže k rekonstrukci prodávaných budov do určitého data. V opačném případě město nemá jistotu zda a kdy k rekonstrukci a tedy ke zkvalitnění celé lokality po prodeji dojde.
Požadavek: konkrétní podoba budov po rekonstrukci
Město může mít také požadavky na výslednou podobu rekonstrukce bytových domů. Do nich lze zahrnout konkrétní parametry jako je dispoziční řešení bytů, kvalita rekonstrukce, řešení energetických úspor, parkování nebo veřejného prostoru. Patří sem i požadavky na realizaci veřejné infrastruktury či občanské vybavenosti.
V některých případech postupují města tak, že zajistí architektonickou soutěž na řešení veřejného prostoru a s vybraným zájemcem sjednají, že veřejný prostor či infrastruktura bude řešena podle vítězného architektonického návrhu. Totéž platí i o parametrech samotné rekonstrukce budov. Město si může stanovit detailní požadavky na rekonstrukci či dokonce zajistit projektovou dokumentaci, kterou “prodá” spolu s domy a smluvně zaváže vybraného zájemce provést rekonstrukci podle této dokumentace. Výhodou tohoto postupu je poměrně velká míra kontroly města nad výsledkem, nevýhodou pak nižší atraktivita pro investora právě kvůli nutnosti držet se již zpracované dokumentace.
Podstatné je, že pokud je vliv města na výslednou podobu rekonstrukce a řešení veřejného prostoru, vybavenosti nebo infrastruktury výrazný a město má rozhodující vliv na výslednou podobu záměru, je dle rozhodovací praxe Soudního dvora EU i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nutné při procesu postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). V takovém případě proces prodeje podléhá některému z typů zadávacích řízení podle ZZVZ a s tím souvisejícím povinnostem. Město by proto mělo dopředu zvážit, nakolik je pro něj žádoucí mít na výslednou podobou záměru rozhodující vliv.
Požadavek: konkrétní způsob využití budov
Město by mělo uvažovat nad konkrétním způsobem využití prodávaných budov. Existujícím limitem je přitom samozřejmě územně plánovací dokumentace. Nad rámec toho však město může smluvně omezit investora v konkrétním způsobu využití prodávaných budov, například tehdy, pokud panuje obava, že budovy by byly využívány v rozporu s jeho zájmy (např. pokud hrozí, že se v budoucnu v oblasti vytvoří vyloučená lokalita). Ve smlouvě je vhodné právně zajistit splnění závazků investora. Pro zajištění závazků lze přitom vybírat z celé řady právních institutů a jejich kombinací. Patří k nim například zástavní právo, smluvní pokuta, zákaz zcizení jednotek bez souhlasu města, věcná břemena zákazu výstavby o určitých parametrech, práva zpětného prodeje domů městu a další.
Při procesu prodeje i stanovení požadavků na investora je nezbytné aplikovat zásady nediskriminace (rovného přístupu k zájemcům), účelného nakládání s městským majetkem a další. Tedy při zvažování jakéhokoliv konkrétního postupu města je třeba těmto zásadám veškeré další jednání podřídit.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



