Články

Podle NS ČR nelze nařídit exekuci vyklizením nemovitosti na základě notářského zápisu. To nijak neprospívá právní jistotě stran ani hladkému fungování realitního trhu. Pronajímatelé nemovitostí dobře vědí, jaké potíže mohou nastat s neplatiči. Své zájmy se proto snaží chránit nejrůznějšími smlouvami či dohodami. Jednou z nich je také notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

K okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem může v souladu s ustanovení § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“) dojít pouze ze dvou taxativně stanovených důvodů. Zatímco výklad a aplikace prvního důvodu, tj. spáchání úmyslného trestného činu ve stanovené délce [§ 55 odst. 1 písm. a) ZP], zpravidla nečiní v praxi větších problémů, v případě druhého důvodu, tj. porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem [§ 55 odst. 1 písm. b) ZP], se jedná o relativně neurčitou hypotézu právní normy, jejíž výklad závisí na úvaze soudu v konkrétním případě. Cílem tohoto článku je shrnout, jak na zvlášť hrubý způsob porušení povinností zaměstnancem nazírají české soudy.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

Internet se stal běžnou součástí našich životů. Toto virtuální prostředí má však svá specifika oproti světu reálnému, a proto se pro právo stává částo výzvou, jak toto prostředí korigovat, aby mohlo stále plnit svůj účel a být širokým prostorem pro svobodu projevu a informací, ale zároveň jak účinně nastavit určité mantinely, aby příliš nezasahovalo do práv druhých. Jednou z oblastí práva, na kterou má internet nemalý vliv, je právo autorské.

Rekodifikace soukromého práva a s ní související dichotomie občanskoprávní a pracovněprávní úpravy odškodňování bolesti má značný dopad na stanovení výše nároku na náhradu nemajetkové újmy na zdraví spočívající v bolestném a ztížení společenského uplatnění vzniknuvší při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

Česká republika se dlouhodobě úspěšně vyhýbala přímé zákonné úpravě problematiky whistleblowingu zejména z důvodu, že na ní nebyla politická ani celospolečenská shoda. [1] V převážné části české společnosti je na whistleblowing pohlíženo jako na něco negativního, a je zaměňován s konotacemi jako je udavač nebo práskač, tedy s pojmy, jenž mají úzkou spojitost s totalitními režimy působícími v minulosti na našem území.

V poslední době otřásly důvěrou v trestní justici dva kontroverzní případy, kdy soudci úpravami přepisu nahraných záznamů z hlavního líčení dle některé ze stran posunuli význam řečeného. Nechci zde rozebírat ani jeden z příběhů, tím spíše, že v jednom jsem byl kárným žalobcem a o tom druhém naopak nevím o mnoho víc, než se objevilo v médiích, čili nic.

Několik let po nabytí účinnosti čeká zákon o obchodních korporacích rozsáhlá novelizace. Novinky v zákoně mají přinést především vyjasnění aplikačních problémů, snížení regulace obchodních korporací a usnadnění jejich procesů. Důležité změny se konkrétně týkají například koncepce fungování monistické struktury a.s., regulatorní zátěže podnikatelů nebo transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev.

V praxi se pravidelně setkáváme s požadavkem objednatele SW na dodavatele, aby současně s předáním SW předal i zdrojové kódy a dokumentaci k nim. Důvodem tohoto požadavku je obava objednatele, že v budoucnu může dojít k problémům, ať už v rámci dalšího rozvoje SW nebo při poskytování servisní činnosti, tj. odstraňování vad.

Evropské dědické osvědčení v ČR znovu na scéně: Zápis do katastru nemovitostí na základě německého notářského zápisu a nabytí v dobré víře na základě evropského dědického osvědčení jsou možné.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

K problematice Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), anglicky „General Data Protection Regulation“ (dále jen „GDPR“), již bylo publikováno nepřeberné množství odborných článků, vysokoškolských kvalifikačních prací, apod., nicméně my se zaměříme na specifický aspekt GDPR, a to jeho (ne)aplikovatelnost při správě daní.

V restrukturalizačním světe se mluvilo již několik let o možném ekonomickém ochlazení. Poslední ročník Restrukturalizačního fóra Turnaround Management Association nesl název „Klid před bouří?“. Sotva však někdo předvídal, že přijde tak dramatická turbulence v podobě pandemie koronaviru.

Územní plán je základním nástrojem pro regulaci jakékoli výstavby a rozvoje v obci. Bez dobrého územního plánu není možné dobře rozhodovat a chránit zájmy občanů. Nevhodně nastavená regulace se v praxi projevuje různě – chybí silnice, chodníky, v některých lokalitách se naopak staví rodinné domky na příliš malých parcelách nebo v těsné blízkosti průmyslových zón.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Letos do konce května došlo v České republice k 27 fúzím, velkým akvizicím a prodejům firem. Jejich celkový objem činil v přepočtu 118,2 miliardy korun. Současná ekonomická situace “nahrává” silnějším firmám k účelným investicím: mají vhodné podmínky ke koupi nebo pachtu podniků, které nejsou v dobré ekonomické situaci.

Snahou nejednoho zaměstnavatele je mít uzavřené takové pracovní smlouvy, u nichž si zachová pokud možno co nejširší prostor pro „bezproblémové“ ukončení pracovního poměru. Při podrobnějším studiu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“) totiž zaměstnavatel zjistí, že nejméně úskalí je spojeno s ukončením pracovního poměru ve zkušební době, popř. uplynutím doby.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Emitenti korporátních dluhopisů mají možnost zajistit pohledávky vlastníků dluhopisů zástavním právem nebo jiným druhem zajištění. Korporátní dluhopis, který je zpravidla vnímán spíše jako rizikový investiční nástroj, tím dostává zcela novou kvalitu a stává se nástrojem poměrně konzervativním. Pokud totiž emitent není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z jím vydaných dluhopisů, respektive není schopen dluhopisy splatit, mohou vlastníci dluhopisů uspokojit své pohledávky ze zajištění.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Jednou ze čtyř základních svobod, na kterých stojí Evropská unie, je volný pohyb služeb. V rámci realizace této svobody dochází k situacím, kdy podnikatel usazený v jednom členském státě poskytuje služby osobám v jiném členském státě, běžně se tak děje prostřednictvím vyslání svých zaměstnanců k provádění takových služeb. Při takovém vyslání je však nutné dodržovat pravidla na ochranu zaměstnanců ve členských státech, do kterých jsou pracovníci vysláni.

Zatímco v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 33 TZ, tak pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ, zákonodárce stanovil zvláštní právní úpravu účinné lítosti obsaženou v ustanovení § 242 TZ.