Články

GDPR v oblasti zapojení podzpracovatelů (řetězení zpracovatelů) přirozeně navazuje na trendy, které jsme mohli v oblasti ochrany osobních údajů sledovat již před jeho účinností. V minulosti právní úprava řetězení zakazovala, následně ho povolila, ale pouze pro specifické případy. GDPR přináší úpravu, která zapojení podzpracovatelů umožňuje za aktivní součinnosti správce. Z přístupu některých evropských dozorových úřadů vyplývá, že by rozvolnění v této oblasti potenciálně mohlo zajít ještě dál…

Autor se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společenstvími ve prospěch ozbrojených sil na území českých zemí od předehry k první světové válce v roce 1913 až do její likvidace komunistickou diktaturou na podzim roku 1950. Věnuje se působení českých a slovenských vojenských kaplanů v rakousko-uherské armádě a duchovních v československých legiích v Rusku a v Itálii.

Uznání dluhu bylo podle starého občanského zákoníku děsivě formalistickým institutem. Nám se však podařilo u Ústavního soudu i v tomto případě prosadit autonomii vůle.

Dlouhodobé nerozdělování zisku v akciové společnosti s sebou nese množství negativních důsledků, a to především pro menšinové akcionáře. Vede ke snížení likvidity akcií a má za následek známé „vyhladovění“ akcionáře. Výsledkem je narušení samotného smyslu účasti akcionáře ve společnosti.

Vláda se rozhodla znovu nepožádat o prodloužení nouzového stavu. Proto se v případě nutných protiepidemických opatření bude muset ministerstvo zdravotnictví svými opatřeními vejít do zákonného zmocnění zákona o ochraně veřejného zdraví. Je však sporné, zda některá uvedená opatření dostatečný zákonný podklad skutečně mají. Otazníky vyvolávají zejména následující opatření.

Tento článek je součástí série, ve které jsou postupně představovány změny, které přinese rozsáhlá novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), s účinností převážně od 1. 1. 2021. V tomto článku se zabýváme konkrétně novou úpravou tzv. zvláštních povinností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

Připravované novinky ve stavebním zákoně ulehčí všem, kdo se chystají kupovat pozemek, nebo jsou účastníky stavebního řízení. Změny v právních předpisech vydané v únoru 2020 umožní přesun informací o stavebních řízeních a územním plánování do digitálního prostoru, kde budou přístupné online prostřednictvím digitálně technické mapy. Účinnost nabývají většinou od 1. července 2023 ovšem s několika výjimkami účinnými od 12. 3. 2020. Samotnou digitalizaci pak má ošetřit jedna novela a jedna změna stavebního zákona.

Provozovatel online tržiště a skladu, který pro třetí osoby uskladňuje výrobky porušující práva z ochranné známky, není odpovědný za toto porušení, pokud si porušení práva z ochranné známky není vědom. Takto rozhodl Soudní dvůr Evropské unie (dále také: „SDEU“) ve věci Coty proti Amazonu (C-567/18).

V září 2019 došlo ke zjednodušení podmínek pro udělení českého občanství pro emigranty a jejich potomky (novela 207/2019 Sb.). Nyní je však v Poslanecké sněmovně projednávána další novela zákona o státním občanství (zákon č. 186/2013 Sb., dále jen „zákon“ a „novela“).

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád.

Zmírnit dopady koronaviru na nájemce prostor sloužících k podnikání a bytů mají zákony o odkladech nájmů č. 209/2020 Sb. (týká se bytů) a 210/2020 Sb. (týká se provozoven). Oba byly projednány ve stavu legislativní nouze a jsou účinné od 27. 4. 2020. Podle nich nemohou nájemníci bez příjmů dostat výpověď z nájmu bytu či provozovny, pokud v důsledku epidemie nebudou schopni platit nájemné. Nejdéle však do konce července, respektive června v případě nájemců provozoven. Dlužné nájemné musí splatit do konce letošního roku.

Článek se zamýšlí nad oprávněností zásahu do soukromí odsouzeného využitím institutu sledování osob a věcí dle § 158d trestního řádu ve vykonávacím stadiu trestního řízení, ke kterému dochází v praxi. Poukazuje přitom na možnosti interpretace stávající právní úpravy a její aplikaci v situaci, kdy sledováním nemají být zjišťovány skutečnosti ohledně (s)páchané trestné činnosti, ale cílem je zjistit poznatky o osobě jako podklad pro rozhodnutí ve vykonávacím stadiu řízení.

Ten, kdo si myslel, že se cestování z a do České republiky po ukončení nouzového stavu 18. května 2020 vrátí do zaběhlých kolejí, se mýlil. Kontroly na hranicích zůstávají v platnosti do 13. června 2020 a letecká, železniční a autobusová doprava je stále ještě pozastavena. Omezení vstupu do země a vycestování zůstává téměř beze změny v platnosti bez časového ohraničení, turisté mají nadále úplný zákaz vstupu. Vznikají tak právní otázky, i s ohledem na roli Ministerstva zdravotnictví.

Turbulentní situace vyvolaná pandemií, která snad již pomalu končí, přinesla mnohé změny v zákonech a novinky v podpůrných programech. Tou nejnovější, která se dotkne nejednoho podnikatele, je program Covid-Nájemné, který vláda schválila 18. května.

Sítě 5G nabízejí více potenciálních přístupových bodů pro útočníky, vzhledem k tomu, že mají méně centralizovanou architekturu, vyžadují více antén a jsou mnohem více závislé na softwaru. Počet kybernetických hrozeb navíc globálně stoupá a jsou stále propracovanější.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v aktuálním znění (dále v textu jen „ZZVZ“) umožňuje zadavateli nechat se v rámci úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit jinou osobou (právnickou či fyzickou).

Nouzový stav, který byl vládou dne 12. 3. 2020 vyhlášen v souvislosti s nákazou SARS CoV-2 a později prodloužen, skončil dne 17.5. V této souvislosti nabízíme přehled opatření, která po tomto dni již vláda nebude moci realizovat a pozbydou platnosti, a těch, která budou platit i nadále.

Ust. § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) stanoví: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“

V poslední době se čím dál více diskutují otázky týkající se nikoli jen samotného koronaviru, ale i jeho dalších dopadů. Jednou z těchto otázek je úvaha, zda by bylo možné se z důvodu infekce koronavirem na pracovišti zaměstnavatele domáhat následně náhrady škody, pokud by u zaměstnance propukla nemoc známá jako covid-19. Na tuto otázku přinášíme odpověď níže.

David Padyšák je všeobecně uznávaným expertem na oblast práva nemovitostí, od akvizic po facility management a jejich běžný provoz. Dokáže poradit i v oblasti stavebně povolovacích procesů, se svým týmem jsou připraveni klienta provést investičním záměrem od A do Z. Od začátku února vede oddělení Real Estate Practice v jedné z předních pražských advokátních kanceláří - DLA Piper.

V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.

Nikdy v historii patrně nepracovalo z domova tolik lidí, jako dnes, v době koronavirové pandemie. Home office přesto zůstává v zásadě bez jakékoliv specifické právní úpravy. Nepamatuje na něj ani aktuálně připravovaná novela zákoníku práce.

Po spáchání trestného činu nebo provinění vzniká trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem s povinností a právem státu stíhat a trestat spáchaný trestný čin. Tato povinnost může za určitých podmínek zaniknout nebo vůbec nevzniká.

V druhém pokračování našeho článku se věnujeme judikatuře Nejvyššího soudu ČR k inkorporaci obchodních podmínek a ultimativní změně obchodních podmínek.

V právně-filozofických kruzích se stále častěji řeší otázka střetu autority lidu jakožto konečného suveréna a ústavodárce a Ústavního soudu, případně jiných soudů při ochraně ústavnosti. Rád bych se ve svém příspěvku věnoval napětí mezi těmito dvěma subjekty (mezi lidem a Ústavním soudem) s ohledem na ústavní ochranu materiálního jádra Ústavy vyjádřeného v čl. 9 odst. 2. Jedná se o stručné a krátké shrnutí otázek, se kterými se dnes potýkáme.