Cílem novely je zpřísnění podmínek pro nabývání občanství. Ministerstvo vnitra, které je předkladatelem novely, argumentuje, že navrhované změny jsou nutné zejména z důvodu zhoršující se globální bezpečnostní situace. To je docela překvapivé, protože už teď se tyto důvody, tedy ohrožení pro „bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty“, zohlední jako důvody, na základě kterých lze udělení českého občanství cizinci odmítnout (např. v § 13 odst. 2 a § 22 odst. 3 zákona). S jakými konkrétními změnami teda novela přichází? Níže Vám představíme tři, které jsou z našeho pohledu nejzásadnější.
Tento článek navazuje na náš dřívější článek, který pojednával o tom, jak se v praxi osvědčil současný zákon o státním občanství ČR (odkaz: Nabytí státního občanství České republiky). Na těchto statistických trendech se v podstatě nic nezměnilo – viz bod 4 v tomto článku.
1. Rozšíření požadavku trestní bezúhonnosti na další skupiny cizinců
Obecně platí, že cizinec, který chce získat občanství, musí prokázat, že je trestně bezúhonný. Zákon přitom u relativně početné skupiny cizinců připouští získání občanství na základě prohlášení, bez prokázání trestní bezúhonnosti.
Podle stávajících pravidel trestní bezúhonnost prokazuje cizinec, který nabývá občanství prohlášením dle § 35 zákona. Ustanovení dopadá na mladé lidi, kteří dlouhodobě pobývají na území ČR. V letech 2017 a 2018 se jednalo o 1539 osob. Tento způsob nabytí občanství novela zcela vypouští a nadále pro tuto skupinu cizinců bude aplikovatelný nově stanovený speciální režim nabytí občanství na žádost, a za zmírněných podmínek.
U ostatních druhů nabývání občanství prohlášením dosud podmínka prokázání trestní bezúhonnosti chyběla (konkrétně se jedná o způsoby popsané v § 31, § 32, § 34 a § 36 zákona). Právě v chybějící podmínce trestní bezúhonnosti ministerstvo nyní spatřuje oslabení bezpečnostních zájmů ČR. Proto navrhuje, aby prokazování trestní bezúhonnosti bylo povinné i v dalších případech nabytí občanství učiněného prohlášením.
Pokud novela v této podobě projde, trestní bezúhonnost budou prokazovat např. i cizinci, kteří pozbyli české nebo československé občanství přede dnem nabytí účinnosti zákona, tedy před 1. 1. 2014, u nichž alespoň jeden z rodičů nebo prarodičů je nebo byl českým, resp. československým, občanem, a děti, které byly na území ČR svěřeny do náhradní péče. Těmto žadatelům pomohla novela 207/2019 Sb. Zpravidla se jedná o restituci českého občanství lidem, kterým totalitární režimy české, resp. československé, občanství vzaly. U této skupiny obyvatel je přitom požadavek prokázání bezúhonnosti poměrně nelogický, poněvadž se jedná o restituci, nikoli udělení občanství.
2. Přestupková bezúhonnost
Jedním z cílů zákona a novely je snaha, aby občanství získali pouze cizinci, kteří se dostatečně integrovali do české společnosti, zejména pokud jde o integraci z hlediska rodinného, pracovního, nebo sociálního. Ministerstvo vnitra během procesu získání občanství posuzuje zejména sociální integraci, která zahrnuje i postoj cizince k dodržování právního řádu ČR (včetně prokazování bezúhonnosti). Podle našeho názoru je však bezúhonnost cizinců spíše otázkou bezpečnosti, nikoli integrace.
Ministerstvo v důvodové zprávě upozorňuje, že pro posouzení celkového postoje cizince je rovněž důležité, aby právní úprava umožnila kontrolu nejen trestní, ale i přestupkové bezúhonnosti cizince. Vzhledem ke skutečnosti, že přestupky jsou typově méně závažným jednáním než trestné činy, ministerstvo navrhuje, aby občanství nedostal pouze ten cizinec, který byl uznán pravomocně vinným ze úmyslné spáchání minimálně dvou přestupků, a tohoto chování se musel dopustit v posledních třech letech přede dnem podání žádosti.
Nemyslíme si, že běžné přestupky např. na českých silnicích mají cokoliv společného se „zhoršující se globální bezpečnostní situací“, např. s terorismem, radikalismem, nacionalismem nebo organizovaným zločinem, tedy se skutečnostmi, kterými ministerstvo potřebu novely odůvodňuje.
3. Prokazování příjmů
Dosud platilo, že žadatelé o občanství byli povinni prokázat výši a zdroje svých příjmů. Nebyli však povinni prokázat, že tyto příjmy jsou dostatečné k pokrytí jejich životních nákladů na území ČR. Reálně by tedy hrozilo, že občanství získají cizinci, kteří nemají dostatečné finanční prostředky k tomu, aby se na území ČR sami uživili.
To se má novelou změnit. Nově již cizinec bude prokazovat nejen zdroje a výši svých příjmů, ale musí zároveň prokázat, že příjmy jsou dostatečné pro zajištění jeho životních potřeb a nákladů. Jak to má vypadat v praxi, není jasné: musí cizinec, který je hedonista, např. milovník dobrého vína a jídla nebo rychlých aut, doložit více prostředků než cizinec, který je skromný člověk a pije jen minerální vodu? Pokud cizinec nedisponuje vlastními finančními příjmy, ale je podporován jinou osobou, pak se do požadovaných příjmů počítají finanční prostředky osoby, která ho finančně podporuje.
4. Statistické údaje
Nejvíce nových českých občanů přibylo v roce 2014 – více než 10 tis. Od roku 2015 do roku 2018 přibylo ročně ca. 5-6 tis. nových občanů, v roce 2019 to bude zřejmě podobné. Nezměnily se země původu nových občanů – na prvních místech jsou země bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Rusko atd.), a dále Slovensko a Vietnam.
Závěrem
Novela není vůbec přesvědčivá, protože není jasné, jak chce bojovat s nebezpečím ze strany nových občanů. Dojem z novely je tedy rozpačitý, některá pravidla, která novela zavádí, budou pro boj se zhoršující se globální bezpečnostní situací podle našeho názoru méně účinná. Naopak žadatelé o české občanství budou překonávat opět větší byrokratické překážky.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Zákon o státním občanství (zákon č. 186/2013 Sb.).
Novela zákona o státním občanství, zákon č. 207/2019 Sb.
Diskuze k článku ()