Uzavření České republiky od poloviny března 2020 bylo v evropském měřítku velmi přísné. Hranice byly zcela uzavřeny, téměř úplně byla zastavena osobní letecká, železniční a autobusová doprava. Od poloviny března 2020 bylo dokonce zakázáno vycestovat českým občanům a občanům EU a třetích zemí s povolením k pobytu, tento zákaz byl však postupně zrušen. Ze vstupu do České republiky byli zcela vyloučeni turisté, což platí dosud a nadále, čeští občané a občané EU a třetích zemí museli, až na některé výjimky, předložit PCR test, který nesměl být starší než čtyři dny, a museli přicestování předem elektronicky oznámit. Tato pravidla platí v zásadě nadále, test má být předložen na formuláři v češtině/angličtině, výsledek testu nesmí být starší než čtyři (4) dny, kromě toho platí omezení pohybu nebo 14denní karanténa.
Skutečná omezení vstupu do země a vycestování, která krizový štáb vlády na základě Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky v polovině března zavedl, zůstávají od 18. května 2020 prakticky beze změny, tak jak platí od začátku dubna 2020. I nadále platí, že při vjezdech do ČR k soudním jednáním, jednáním u státních orgánů, jednáním u notáře atd. do 24 h PCR-test není nutný. Cesty na obchodní jednání do 72 h jsou možné jen při předložení aktuálního negativního PCR-testu (viz náš předchozí publikovaný článek "Další změna pravidel pro cestování v době nouzového stavu"). Tato omezení nyní platí na základě nařízení Ministerstva zdravotnictví z 15. května 2020, označovaného jako „ochranné opatření“, které bylo vydáno ministrem zdravotnictví na základě § 68 a § 80 Zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.), a to bez časového ohraničení. Po skončení nouzového stavu vyvolává však toto „ochranné opatření“ otázky, neboť Městský soud v Praze teprve 23. dubna 2020 ve velmi dobře odůvodněném rozsudku (č. j. 14 A 41/2020) zrušil k 27. dubnu 2020 z důvodu neústavnosti šest (6) rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z března a dubna 2020 o omezeních maloobchodu, poskytování služeb a zákazu pohybu na území České republiky (rozhodnutí byla hned na to znovu schválena krizovým štábem). Městský soud v Praze v tomto abstraktním řízení o přezkumu norem dospěl jednak k závěru, že je pro toto řízení příslušný, ačkoliv se stejnými řízeními zabývají i jiné soudy, mj. Ústavní soud a Nejvyšší správní soud České republiky, a za druhé, že Ministerstvo zdravotnictví vůbec nemá pravomoc vydávat taková opatření. Podle Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a Krizového zákona (zákon č. 110/1998 Sb. a zákon č. 240/2000 Sb.) je k vydávání opatření oprávněna pouze vláda jako celek, a nikoliv jednotlivá ministerstva. Důvodem pro to je zásada dělby moci, která je v době nouzového stavu sice omezena, ale není pozastavena a také riziko, že budou oslabeny základy demokratického právního státu, pokud zákonodárnou činnost bude provádět nejen vláda, ale i jednotlivá ministerstva. Toto je podrobně a srozumitelně rozvedeno a odůvodněno. Městský soud upozorňuje také na to, že v rozporu s čl. 15 Evropské úmluvy o lidských právech nebyla omezení základních práv v důsledku opatření nouzového stavu oznámena Radě Evropy.
Nová omezení vstupu do země a vycestování obsahují téměř doslovně dosavadní úpravu, jsou však vydána pouze Ministerstvem zdravotnictví. Nejedná se přitom ani tak o „ochranné opatření“, ale spíše o abstraktní nařízení, tzn. ze strany Ministerstva zdravotnictví se jedná o podvod s označením. Pokud pravomoc Ministerstva zdravotnictví neexistovala v době nouzového stavu, je jeho pravomoc po ukončení nouzového stavu ještě spornější. Ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje sice „ochranné opatření“ na čtyřech stranách, odůvodnění je však spíše sebechválou a konstruuje absurdní teze (bez opatření české vlády by se v České republice nakazily „miliony“, tzn. nejméně 20 % obyvatel!!), místo toho aby odpovídalo na otázku, zda § 68 odst. 1 a § 80 vůbec umožňují takováto dalekosáhlá ochranná opatření ministerstva, které 23. dubna 2020 u soudu utrpělo tvrdou porážku; odůvodněna není ani přiměřenost omezení vstupu do země a vycestování, ani otázka nutnosti časového ohraničení opatření.
Je třeba konstatovat, že hraniční kontroly byly dle Schengenského kodexu prodlouženy o další měsíc do poloviny června 2020, omezení vstupu do země a vycestování platí dále bez časového omezení. Kromě negativního korona testu se předpokládá také karanténa nebo omezení pohybu osob, které přicestovaly, protože test podle Ministerstva zdravotnictví není spolehlivý. Zvláště pro turisty a osoby, které nespadají pod výjimky, vztahující se na vstup a vycestování, tzn. nemají žádný „vážný důvod“ ke vstupu do země, avšak mohou předložit negativní test, se zdá být absolutní zákaz vstupu do země nepřiměřený, a to také z toho důvodu, že riziko infekce za hranicí České republiky není vyšší, v Evropě je nyní srovnatelné. Čeští hoteliéři a majitelé restaurací se navíc do odvolání musejí obejít bez zahraničních turistů a musejí v příštích měsících počítat s výrazným snížením obratů a škodami, které český stát nemá v úmyslu nahradit.
zdroj: bnt journal
Diskuze k článku ()