Články

Nejvyšší soud ČR nám dal za pravdu, že ve sporu mezi společností a jejím bývalým společníkem může být za určitých okolností věcně příslušný okresní soud. Navíc blíže rozebral, proč je proti usnesení o zrušení rozsudku a postoupení věci jinému soudu přípustné dovolání.

Rozumné právo je nově vzniklá názorová platforma tvořená nezávislými experty z nejrůznějších oborů práva. Za cíl si klade poskytovat zákonodárným sborům a dalším institucím odbornou oponenturu k návrhům zákonů a přicházet s novými podněty, které by dle jejich odborného názoru bylo vhodné implementovat. JUDr. Marie Brejchová, LL.M., prezidentka Unie podnikových právníků, působí v platformě coby expertka na právo a technologie a energetiku. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., advokát a expert na daňové právo, je jedním ze zakladatelů této platformy.

3. června nabyla účinnosti novela zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru SARS CoV-2 („zákon“), která rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat stát o kompenzaci, a to o některé ze společníků společností s ručením omezeným.

Šíření pandemie koronaviru se citelně dotklo celé řady hospodářských odvětví. Mezi ta nejvýrazněji postižená patří také turismus a s ním spojená letecká doprava. Již několik aerolinek ohlásilo v důsledku pandemie bankrot, a tak není divu, že se cestovatelé obávají o své peníze investované ať již do zrušených či teprve plánovaných cest. Kdy máte nárok na vrácení peněz? A může vám aerolinka bez dalšího vystavit tzv. voucher?

Řada společností přešla kvůli současné situaci do režimu home office a jejich zaměstnanci byli najednou schopni vykonávat svou profesi naplno i mimo kancelář. Této změně musely společnosti přizpůsobit i své IT systémy. To ale s sebou přináší řadu aspektů, včetně dostatečného zabezpečení dat, se kterými je nově nakládáno z osobního domácího připojení. Dodržování kybernetické bezpečnosti proto nyní představuje zásadní otázku.

V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění, urychlení a zefektivnění.

V našem článku z počátku letošního roku s názvem Očekávaná novela zákoníku práce předložena zákonodárcům – souhrn plánovaných změn jsme v obecné rovině shrnuli významné změny, které by pro zaměstnance a zaměstnavatele přineslo případné schválení dlouho očekáváné novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která byla na počátku letošního roku předložena Poslanecké sněmovně k projednání (dále jen „Novela“).

Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Ačkoli omezení pomalu končí, koronavirová situace urychlila postup nových technologií a digitalizace. Ukázala, kde je možné zefektivnit podnikání i prostor pro zlepšení a urychlování procesů. A velmi užitečným nástrojem pro mnoho podnikatelských subjektů a právních osob se může stát právě elektronický podpis.

S uvolňováním opatření nastolených v důsledku pandemie okolo koronaviru SARS-CoV-2 se začínají sčítat ztráty. Náhlý bezprecedentní útlum většiny sektorů ekonomiky naboural plány podnikatelů a vyvolal atypickou krizi, pro kterou jsou příznačné náhlý nedostatek hotovosti a propad nenutné spotřeby. Na makroekonomické úrovni se řada států snaží nastartovat oslabenou důvěru prostřednictvím kvantitativního uvolňování se zapojením centrálních bank. Na mikroekonomické úrovni pak státy nabízejí podnikatelům řadu dočasných úlev a podpor pro překlenutí nejhoršího období.

Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme další změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v Hlavě I.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

Největší krize pandemie koronaviru odeznívá a život se pomalu vrací do normálu. Některé malé a střední podniky tvořící páteř podnikatelského prostředí se však nyní ocitají na hranici existenční krize. Jakým způsobem mohou obce tyto podnikatele podpořit?

Jaké jsou možnosti distančního uzavírání smluv, jak si distanční způsob uzavírání smluv zjednodušit, a co je v této souvislosti vhodné ve smlouvě ujednat? A naopak, jaká obvyklá smluvní ujednání nám mohou distanční způsoby uzavírání smluv komplikovat?

Dne 13. února 2020 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen jako „Novela“). Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, krom části novelizující zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

I při řešení koronavirové krize je nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje, které mají na konkurenci co nejmenší dopad.

Černý Petr je celkem oblíbená dětská hra vhodná na cesty a dovolené. Obrazně se o černém Petrovi mluví jako o smolaři, Pechvogelovi, nešťastníkovi, looserovi apod. Do letošního cestování (a nejen do něho) velmi citelně a zcela neočekávaně zasáhla pandemie Covid19.

GDPR v oblasti zapojení podzpracovatelů (řetězení zpracovatelů) přirozeně navazuje na trendy, které jsme mohli v oblasti ochrany osobních údajů sledovat již před jeho účinností. V minulosti právní úprava řetězení zakazovala, následně ho povolila, ale pouze pro specifické případy. GDPR přináší úpravu, která zapojení podzpracovatelů umožňuje za aktivní součinnosti správce. Z přístupu některých evropských dozorových úřadů vyplývá, že by rozvolnění v této oblasti potenciálně mohlo zajít ještě dál…

Autor se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společenstvími ve prospěch ozbrojených sil na území českých zemí od předehry k první světové válce v roce 1913 až do její likvidace komunistickou diktaturou na podzim roku 1950. Věnuje se působení českých a slovenských vojenských kaplanů v rakousko-uherské armádě a duchovních v československých legiích v Rusku a v Itálii.

Uznání dluhu bylo podle starého občanského zákoníku děsivě formalistickým institutem. Nám se však podařilo u Ústavního soudu i v tomto případě prosadit autonomii vůle.

Dlouhodobé nerozdělování zisku v akciové společnosti s sebou nese množství negativních důsledků, a to především pro menšinové akcionáře. Vede ke snížení likvidity akcií a má za následek známé „vyhladovění“ akcionáře. Výsledkem je narušení samotného smyslu účasti akcionáře ve společnosti.

Vláda se rozhodla znovu nepožádat o prodloužení nouzového stavu. Proto se v případě nutných protiepidemických opatření bude muset ministerstvo zdravotnictví svými opatřeními vejít do zákonného zmocnění zákona o ochraně veřejného zdraví. Je však sporné, zda některá uvedená opatření dostatečný zákonný podklad skutečně mají. Otazníky vyvolávají zejména následující opatření.

Tento článek je součástí série, ve které jsou postupně představovány změny, které přinese rozsáhlá novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), s účinností převážně od 1. 1. 2021. V tomto článku se zabýváme konkrétně novou úpravou tzv. zvláštních povinností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.