Uložení věci „ad acta“ u trestních oznámení finančních úřadů

Jak vyplývá z oficiálních informací Generálního finančního ředitelství, orgány finanční správy České republiky každoročně podávají stovky trestních oznámení, když za posledních 5 let (roky 2015 až 2019) bylo podáno celkem 10 419 trestních oznámení s celkovou výší oznámené škody 38 208 000 000,- Kč, tedy více než 38 miliard korun českých, což je v průměru téměř 21 milionů korun českých denně (!).

nezávislý autor
Foto: Fotolia

Z vlastních zkušeností víme, že orgány Finanční správy České republiky podávají trestní oznámení zejména pro podezření z trestného činu „Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby“ podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), nebo „Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby“ podle ustanovení § 241 TZ, méně často pak pro podezření z trestného činu „Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“ podle ustanovení § 254 TZ, nebo „Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku“ podle ustanovení § 227 TZ. Ostatní trestné činy jsou statisticky marginální.

Generální finanční ředitelství nezveřejňuje statistické údaje týkající se následného trestního řízení v souvislosti s podanými trestními oznámeními, tedy zejména informace o tom, zda byly policejním orgánem shledány důvody k odložení trestní věci, nebo zda věc dospěla k dalším stádiím trestního řízení, tj. např. zda bylo zahájeno trestní stíhání, zda byla podána obžaloba, nebo zda soud vydal odsuzující resp. zprošťující rozsudek.

Po krátkém zaměření do problematiky, jehož účelem bylo zejména upozornit na vysoký počet podávaných trestních oznámení a s tím související škody na veřejných rozpočtech, přestupme k meritu věci. Byť je značná část trestních oznámení odložena (nejčastěji podle ustanovení § 159a odst. 1 nebo 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), má „berní úřad“ podle ustanovení § 159a odst. 7 TŘ možnost proti usnesení o odložení trestní věci brojit podáním stížnosti. Problematická situace však nastává, nebyly-li v předmětné věci zahájeny úkony trestního řízení a policejní orgán postupem podle ustanovení § 158 odst. 1 TŘ dospěl k závěru, že na základě podaného trestního oznámení nelze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. Policejní orgán pak mnohdy konstatuje, že:

„Kvalifikovaným posouzením obsahu Vašeho podání (§ 59 odst. 1 TŘ) ze dne 1. 1. 2020 a provedeným šetřením podle ustanovení § 158 odst. 1 TŘ a podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Na základě výše uvedených skutečností, bude Vaše podání uloženo „ad acta“ bez dalšího opatření pod výše uvedeným číslem jednacím.“[1]

S jistou mírou nadsázky lze poznamenat, že policejní orgán v daném případě neosvědčil podané trestní oznámení jako trestní oznámení, tedy že podanou písemnost považuje de facto za nicotnou. S uvedeným postupem se ztotožňujeme, pokud by se jednalo např. o trestní oznámení týkající se odcizené housky nebo pomeranče, je však s podivem, že se naznačený postup aplikuje ve vztahu k daňové trestné činnosti oznamované orgánem veřejné moci.

Ustanovení § 158 odst. 1 TŘ představuje obecnou formulaci povinnosti policejních orgánů k odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů tím, že provádí potřebná šetření a činí opatření. Šetření podle ustanovení § 158 odst. 1 TŘ je prováděno zejména za účelem objasnění obsahu nejasných nebo neurčitých podání, ze kterých není patrné podezření ze spáchání trestného činu. Pokud však trestní oznámení toto podezření obsahuje, byť je toto zatím neprokázané a nejasné, je namístě postupovat bezodkladně podle ustanovení § 158 odst. 3 TŘ, tedy sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení.[2]

S ohledem na skutečnost, že proti uložení věci ve fází šetření podle ustanovení § 158 odst. 1 TŘ není možné podat opravný prostředek a toto šetření nepodléhá dozoru státního zástupce nad zachováním zákonnosti v trestním řízení (neboť trestní řízení zde není zahájeno), považujeme uvedené za citelný zásah do práv osoby, jež se cítí být oznámeným činem dotčena na svých právech, tedy zde konkrétně Finančního úřadu.

Jak vyplývá z případů, se kterými jsme měli možnost se setkat, tak mnohdy je trestní oznámení „uloženo ad acta“, přestože obsahuje kvalifikovaný popis daňového trestného činu a jsou přiloženy všechny relevantní přílohy. Jedinou možností pak zůstává učinit podnět státnímu zástupci k přezkumu, neboť tento je na základě ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) TŘ oprávněn, za účelem prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyžadovat od policejního orgánu i spisy, u nichž nebylo zahájeno trestní řízení. Nejedná se však o řádný opravný prostředek a výsledek prověření takového podnětu není právně předvídatelný.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že popsané „uložení trestní věci“ bez zahájení úkonů trestního řízení, na základě podaného trestního oznámení Finančního úřadu, považujeme za věc vymykající se racionální logice, natož obecným právním zásadám.


Zdroje


[1] Pozn. autorů: jedná se o anonymizovaný příklad

[2] DRAŠTÍK, Antonín. Trestní řád: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-600-7

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články