Články

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. listopadu 2025, přináší komplexní úpravu práv a povinností v oblasti kyberbezpečnosti. Česká republika tak reaguje na rostoucí hrozby novou legislativou.

Od loňského července je v Česku možné sdílet elektřinu mezi rodinami, bytovými domy, obcemi či podniky – podobně jako některých jiných zemích EU. Nový institut byl zaveden s cílem posílit energetickou soběstačnost a snížit přetížení sítě. Jeho daňové dopady však zůstávají v některých aspektech i po roce nejasné.

Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.

Zákonem o kybernetické bezpečnosti Česká republika transponuje směrnici NIS2 a zároveň ruší dosavadní zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o dílčí novelu zákona, ale o plnohodnotnou rekodifikaci oblasti kybernetické bezpečnosti.

Ještě do konce 20. století platilo, že většina technologií měla buď přímý, nebo nepřímý původ ve vojenském prostředí, či souvisela s inovacemi pro vojenské účely. Tato doba je pryč a aktuálně naopak většina inovací přichází z prostředí civilního.

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.

V úterý 16. září 2025 proběhlo v prostorách pražského Obecního domu již druhé diskuzní setkání pořádané Advokátní asociací pro AI ve spolupráci s prg.ai. Workshop s názvem Regulace, AI a advokacie – zákulisí legislativy a advokátních inovací otevřel otázky nejen o budoucnosti regulace AI na evropské i národní úrovni.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou klíčové instituce, které se podílejí na ochraně práv dětí v rodinných sporech. Jejich úkolem je zajistit, že rozhodnutí o péči o dítě, úprava styku a další otázky, které se týkají zájmů dítěte, jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. Nicméně, stejně jako u každého orgánu, i OSPOD může někdy jednat nesprávně nebo způsobit rozhodnutí, která nejsou spravedlivá vůči rodičům nebo dokonce samotnému dítěti.

Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.

V jakých situacích má anebo nemá poškozený nárok na náhradu způsobené škody, pakliže taková škoda vznikla v důsledku uzavírky pozemní komunikace z důvodu její opravy a nebo opravy inženýrských sítí, které vedou pod předmětnou veřejnou komunikací?

Nadační fondy, které byly v minulosti vnímány především jako nástroje pro charitativní a filantropické účely, si dnes čím dál častěji nacházejí uplatnění jako právní entity pro nikoliv jen dočasnou správu soukromého majetku a jeho dalšího předání.

V prvních dvou článcích této minisérie jsme se zaměřili na samotnou způsobilost nemovitosti k dlouhodobému i krátkodobému pronájmu, na praktické otázky a omezení pronajímatele při sjednávání nájemní smlouvy a na problematiku spojenou se službami a jejich vyúčtováním. V tomto třetím díle se zaměříme na problematiku, která může být ze strany účastníků nájemního vztahu leckdy přehlížena, a to sice na problematiku odpovědnosti nájemce a odpovědnosti pronajímatele, zejména ve vztahu k nemovitosti samotné a k případným způsobeným škodám na nemovitosti.

Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

V roce 2022 na veřejnost poprvé vyšel velký jazykový model, který změnil chápání celé řady z nás ohledně toho, co jsme si do té doby představovali pod umělou inteligencí. Dnes se umělá inteligence jako jedna z nových technologií dostává nejenom k nám do advokacie, za což jsme já i kolegové určitě rádi, ale i ke klientům, kteří samozřejmě mají k tomuto tématu celou řadu zvídavých dotazů. AI se přirozeně dostává i do českého soudnictví.

V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.

Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.

„Nesouhlasím se zahájením trestního stíhání.“, „Podávám odvolání proti zahájení trestního stíhání.“, „Jsem nevinný a odmítám soudem uložený trest.“ Nastíněný výčet může vyvolat dojem, že opravný prostředek do konkrétního rozhodnutí může nabývat nespočet podob. Jaké náležitosti však musí vždy bezpodmínečně splňovat, aby vyvolal kýžené právní účinky, a jaké náležitosti jsou naopak redundantní?

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

První část stanoviska se zabývá terminologií užitou relevantními právními předpisy a jejími dopady do aplikační praxe. Autoři porovnávají pojmy anonymizace a pseudonymizace, s tím, že pro potřeby zdravotnictví a biomedicínského výzkumu akcentují pseudonymizaci, přičemž oporu pro svůj výklad nacházejí přímo v GDPR. Hlavní myšlenkou je zde zachování vysoké využitelnosti zdravotních dat pro výzkumné účely při současném zachování plné ochrany práv pacientů v režimu GDPR. Komplikované otázky týkající se samotného pojmu anonymizace z právního hlediska a anonymizačních nástrojů po technické stránce však již stanovisko neřeší a tyto zůstávají otevřeny pro samostatné pojednání.

Právní úprava bezpečnosti lyžování ve Francii v mezinárodním kontextu: 2. část - Odpovědnost provozovatelů a perspektivy harmonizace.

Dnešní příspěvek bude o DPP a DPČ, jak se dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr říká mezi odbornou veřejností jako jsou právníci, personalisté a lidé z HR, dnes též lidé z People & Culture, jak se nově tato oblast nazývá.