Judikatura

Vyšším soudním úředníkům zůstáva pravomoc zastavovat exekuce.

Soud nepovolí nezbytnou cestu, pokud si vlastník způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti sám.

Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že je s novináři zacházeno jinak a přísněji než s jinými osobami, uvádí nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu.

Pokud chcete požádat odklad jednání s tím, že jste na dovolené, je třeba toto řádně doložit a nespoléhat na to, že omluva bude přijata.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 155/2018, nevyžaduje průzkum Správy úložišť radioaktivního odpadu souhlas obcí, kde se má odehrávat.

V době sucha a stále častějších žádostí o stavbu studní, může být relevantní rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 4 As 227/2018, který přiznává sousedům právo být účastníkem stavebního řízení při výstavbě studny.

Zrychlení posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů představuje rozumnou míru omezení participace veřejnosti, řekl Ústavní soud.

Insolvenční zákon do půlky roku 2017 neumožňoval dlužníkům při oddlužení popírat zajištěné pohledávky v plném rozsahu. Ústavní soud to napravil.

Ústavní soud neshledal protiústavním omezení, že soukromé školy mohou být zřizovány pouze pokud to připouští příslušný dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy.

Ústavní soud rekapituluje svoji judikaturu k otázce kdy je chodník samostatnou nemovitou věcí a kdy je součástí pozemku.

Není porušením principu rovného zacházení, pokud obec v mezích své samostatné působnosti v oblasti odpadového hospodářství z legitimních důvodů a přiměřeným způsobem zvýhodňuje osoby s trvalým pobytem.

Ústavní soud ve věci sp. zn. Pl. ÚS 25/15 zvažoval ústavnost § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, podle kterého se k připojení sousední nemovitosti ke komunikaci vyžaduje souhlas vlastníka komunikace.

Právní zásada, podle níž není třeba rozhodovat znovu, pokud byla již jednou věc rozhodnuta (latinsky "res iudicata"), se uplatní ve správním řízení pouze v omezeném rozsahu, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu z 30. ledna 2019, sp. zn II. ÚS 752/18.

Advokát, který vykonává profesi v prostorech, v nichž byla provedena prohlídka, není ze zákona osobou, která k zasedání o nahrazení souhlasu ČAK musí být přizvána, ale podle Ústavního soudu by měl.

Věřitel dlužníka, který porušil povinnost učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 trestního zákoníku, má v trestním řízení postavení poškozeného.

Pode Ústavního soudu dobrovolnému splnění povinnosti vymáhané v exekuci nebrání, pokud účastník po zaplacení vymáhané částky uplatní opravné prostředky.

Po žadateli o informace, který nehodlá uhradit náklady vyhledávání informací, je nelze vymáhat jako náhradu škody. Ústavní soud doporučuje, aby úřady v takovém případě výši nákladů nejdříve odhadly a práci zahájili až po zaplacení.

Z pouhé existence provozuschopného televizoru v restauraci ještě nelze bez dalšího dovozovat, že musí dojít k uzavření smlouvy s kolektivním správcem, resp. že dochází k bezdůvodnému obohacování, řekl Ústavní soud.