Právo majitele sousedního pozemku na účast v řízení o povolení studny
V době sucha a stále častějších žádostí o stavbu studní, může být relevantní rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 4 As 227/2018, který přiznává sousedům právo být účastníkem stavebního řízení při výstavbě studny.
Okruh účastníků řízení při výstavbě studny, jakožto vodního díla, se řídí vodním zákonem. Ten však obsahuje pouze dílčí úpravu účastenství, proto se podpůrně použije také stavební zákon. Naopak správní řád se nepoužije. Podle § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, účastníkem stavebního řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Tak tomu je, pokud navrhovaná stavba může ovlivnit kvalitu a množství vody ve studni, která náleží sousedovi. V takovém případě má dotčený soused také být účastníkem řízení o povolení nakládání s podzemními vodami.
Soud však dodává, že smyslem účastenství souseda v řízení je pouze podávání námitek týkajících se potenciálního dotčení na jeho právech konkrétním navrženým způsobem provádění stavby, a může se ukázat, že tyto námitky nejsou důvodné. Nejde tak o to, že by se stavbou studny musel soused souhlasit.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Přístup k sociální pomoci osob požívajících mezinárodní ochrany
Italská podmínka desetiletého pobytu pro nárok na "občanský příjem" představuje nepřímou diskriminaci cizinců
Judikát měsíce: kupní smlouva na nemovitost bez uvedení kupní ceny (NS 24 Cdo 81/2026)
Judikátem měsíce je opět rozhodnutí, které mě velice potěšilo.
Dvojitý nájem
Požadování dvojího nájemného ze strany pronajímatele není samo o sobě v rozporu s dobrými mravy
Pastiš
Evropský soudní dvůr upřesnil dovolenou pastiš v kontextu hudebního vzorkování (samplingu)
Smlouva s Vatikánem je protiústavní
Ústavní soud vyslovil neústavnost některých článků konkordátní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Svatým stolcem



