Právo IT

Protože se právo nevyhýbá ani sociálním sítím, je i při práci s nimi třeba zohlednit možné právní důsledky.

Zvažujete, že budete zákazníkům na svých e-shopech či v aplikacích přizpůsobovat ceny podle jejich chování? V našem článku si můžete přečíst, jak si personalizaci cen nastavit v souladu s právními předpisy.

V současné době stále převládá názor, že kybernetická bezpečnost je něco, co se běžného uživatele vůbec netýká. Ale je tomu opravdu tak?

Předmětem článku je virtuální vlastnictví se zaměřením na virtuální předměty v počítačových hrách, simulacích a virtuální a rozšířené realitě.

15. a 16 září se v Brně pod taktovkou Ústavu práva a informačních technologií MU konal tentokrát již XIV. ročník konference České právo a informační technologie.

NFT neboli non-fungible token je jedinečná (svého druhu jediná existující) jednotka určitého souboru dat s unikátním identifikačním kódem, která je spojená s konkrétním digitálním dílem, hudbou, videem nebo jinou informací (podkladovým dílem) a se kterou může být obchodováno na finančních trzích.

Zatímco v lednu můžeme slavit mezinárodní den ochrany osobních údajů, koncem května jsme si připomněli výročí vstoupení GDPR v účinnost – letos už počtvrté.

Sledování uživatelů pomocí cookies je čím dál méně efektivní. Jaké existují alternativy?

Většina z nás se poprvé s robotem setkala, když si četla Čapka. To bylo, alespoň z mého pohledu, tak dávno, že nikoho nenapadlo, že by nějaká taková potvora mohla doopravdy existovat. To se potom dost dramaticky změnilo.

Cílem novely je náprava nedostatků v transpozici starších unijních směrnic a transpozice 3 „nových“ unijních směrnic, a to modernizační směrnice, směrnice o digitálním obsahu a směrnice o prodeji zboží.

Zkratka tří písmen – NFT (non-fungible token neboli nezastupitelný token) v současnosti už vešla ve známost široké veřejnosti, ať už se jedná o nadšence nových digitálních technologií, nebo lidi mající svůj střed zájmů ve světě financí a investic.

Blockchain. Buzzword, který slyšíme nejčastěji ve spojení s kryptoměnami. Ale i technologie, která může přinést hodně zajímavé možnosti do obchodních vztahů. Tento článek popisuje potenciál jeho využití jako důkazu o vlastnictví či autorství.

Články upozorňující na potřebu zabývat se kybernetickou bezpečností vychází pravidelně několikrát do týdne již několik posledních let. Kybernetická bezpečnost hraje významnou roli takřka v každé krizi současné doby.

Digitální služby jsou všude kolem nás a čekají je zásadní změny. Michal Nohel, advokát z advokátní kanceláře GHS Legal, tyto změny představí již 12. dubna na 10. ročníku kongresu Právní prostor.

V minulém příspěvku na téma alternativního řešení doménových sporů jsem představila základ takzvaného prvního elementu v UDRP řízeních. Aby byl úvodní element UDRP naplněn, je potřeba prokázat, že Navrhovatel v řízení má práva k názvu, který je určitým způsobem obsažený v doménovém jméně.

Cookies jsou malé soubory, které identifikují uživatele webové stránky a nahrávají jeho uživatelské aktivity. Technické cookies slouží k zajištění provozu webové stánky, analytické cookies jsou pak využívány k provádění analýz návštěvnosti a opomenout také nemůžeme personalizované reklamy, které se nám zobrazují díky tzv. marketingovým cookies. Co se v poslední době událo, že na nás ze všech stran vyskakují cookies lišty?

Digitální certifikace v podobě vytváření nezaměnitelných tokenů v současné době láká mnoho investorů k nákupu uměleckých děl v podobě obrazů, hudby a videí. Tvůrci těchto tokenů ale nemusí vždy razit daný token z díla, jehož užití autorský zákon dovoluje. A je vůbec ražení takového tokenu neoprávněným užitím díla ve smyslu autorského zákona?

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

Rok 2022 bude rokem olympijských her a možná konce covidu, určitě ale bude zásadním rokem pro digitální služby v Evropě. V tomto kontextu nás všechny čekají zásadní výzvy v oblasti digitálního světa.

Nejvyšší soud rozhodl o odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti za jeho některé obchodní praktiky, kterými se ISP mohou dopustit nekalé soutěže.

Následující text zkratkovitě představuje podmínky, které musí navrhovatel v řízení o generické doménové jméno prokázat, aby byl jeho návrh úspěšný.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.

Když v dubnu tohoto roku rozhodl americký Nejvyšší soud o oprávněnosti použití rozhraní pro programování aplikací (API, z anglického application programming interface, v tomto případě Java) vyvinutého společností Sun Microsystems ze strany Googlu při vývoji Androidu, mnoha programátorům spadl kámen ze srdce.

Evropská komise představila návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty EU (dále jen „Návrh nařízení o umělé inteligenci“).

Již od 1. ledna 2022 bude účinná právní úprava dvou spotřebitelských směrnic upravujících práva spotřebitelů ve vztahu k digitálním produktům.