Právo IT

Digitální služby jsou všude kolem nás a čekají je zásadní změny. Michal Nohel, advokát z advokátní kanceláře GHS Legal, tyto změny představí již 12. dubna na 10. ročníku kongresu Právní prostor.

V minulém příspěvku na téma alternativního řešení doménových sporů jsem představila základ takzvaného prvního elementu v UDRP řízeních. Aby byl úvodní element UDRP naplněn, je potřeba prokázat, že Navrhovatel v řízení má práva k názvu, který je určitým způsobem obsažený v doménovém jméně.

Cookies jsou malé soubory, které identifikují uživatele webové stránky a nahrávají jeho uživatelské aktivity. Technické cookies slouží k zajištění provozu webové stánky, analytické cookies jsou pak využívány k provádění analýz návštěvnosti a opomenout také nemůžeme personalizované reklamy, které se nám zobrazují díky tzv. marketingovým cookies. Co se v poslední době událo, že na nás ze všech stran vyskakují cookies lišty?

Digitální certifikace v podobě vytváření nezaměnitelných tokenů v současné době láká mnoho investorů k nákupu uměleckých děl v podobě obrazů, hudby a videí. Tvůrci těchto tokenů ale nemusí vždy razit daný token z díla, jehož užití autorský zákon dovoluje. A je vůbec ražení takového tokenu neoprávněným užitím díla ve smyslu autorského zákona?

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

Rok 2022 bude rokem olympijských her a možná konce covidu, určitě ale bude zásadním rokem pro digitální služby v Evropě. V tomto kontextu nás všechny čekají zásadní výzvy v oblasti digitálního světa.

Nejvyšší soud rozhodl o odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti za jeho některé obchodní praktiky, kterými se ISP mohou dopustit nekalé soutěže.

Následující text zkratkovitě představuje podmínky, které musí navrhovatel v řízení o generické doménové jméno prokázat, aby byl jeho návrh úspěšný.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.

Když v dubnu tohoto roku rozhodl americký Nejvyšší soud o oprávněnosti použití rozhraní pro programování aplikací (API, z anglického application programming interface, v tomto případě Java) vyvinutého společností Sun Microsystems ze strany Googlu při vývoji Androidu, mnoha programátorům spadl kámen ze srdce.

Evropská komise představila návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty EU (dále jen „Návrh nařízení o umělé inteligenci“).

Již od 1. ledna 2022 bude účinná právní úprava dvou spotřebitelských směrnic upravujících práva spotřebitelů ve vztahu k digitálním produktům.

Bankovní identita je elektronická forma identifikace konkrétní osoby. Prakticky tedy jde o náhradu dokladu totožnosti.

Ověření zdrojových kódů softwaru bývá požadavkem objednatele softwaru v návaznosti na uložení kódů do úschovy.

Článek navazuje na sérii starších článků vztahujících se k pokutám za porušení povinností vyplývajících z obecného nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679 o ochraně osobních údajů, u nás známějšího pod anglickou zkratkou GDPR (dále jen „Nařízení“).

Czech Point, jinak také Český podací ověřovací informační národní terminál, představuje základní prvek elektronizace činnosti veřejné správy v České republice, a stal se prvním výstupem eGovernmentu na našem území.

Legislativa i aplikační praxe týkající se autonomních vozidel budou čelit hned několika významným otázkám, neboť rozvoj automatizace nejen v oblasti automobilového průmyslu jde nepochybně dopředu.

Zatímco povinnosti týkající se ochrany osobních údajů se k e-mailovému marketingu budou vztahovat pouze tehdy, pokud lze dané e-mailové adresy nebo údaje obsažené v rozesílaných e-mailech považovat za osobní údaje, povinnosti dle antispamového zákona dopadají na jakákoliv e-mailová (a obecně elektronická) obchodní sdělení bez ohledu na to, jakou mají použité e-mailové adresy povahu.

Umělá inteligence[1] se již vyskytuje v řadě produktů. Jedná se virtuální asistenty, chatboty nebo systémy pro hodnocení stávajících či potenciálních klientů. V budoucnosti se dočkáme autonomních vozidel, asistentů v domácnosti a dalších výrobků, které se budou chovat autonomně, bez lidského zásahu.

Byť je Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (tzv. „Nařízení GDPR“) účinné už více než dva roky, a český tzv. „antispamový zákon“ (tedy zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, dále jen „ZSIS“) ještě mnohem déle, stále se setkáváme s tím, že subjekty mající zájem rozesílat e-mailová obchodní sdělení vůbec neznají podmínky, za kterých tak lze činit.

Příspěvek diskutuje povahu informačního soukromí jakožto formy soukromí, která je svým postavením blízká problematice ochrany osobních údajů. Čtenáři je nejprve představeno soukromí jako jedna ze složek všeobecného osobnostního práva a následně je seznámen s různými náhledy na klasifikaci a vymezení tohoto fenoménu.

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Právo a nové technologie jsou kombinací, která v poslední době nabývá na síle a v budoucnu bude ovlivňovat naše životy čím dál více. Své o tom ví JUDr. Eva Fialová, LL.M., Ph.D., výzkumná pracovnice na Ústavu státu a práva Akademie věd zabývající se právem umělé inteligence, advokátka a of counsel pražské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o., členka Spolku pro ochranu osobních údajů a společnosti pro autorské právo ALAI.

V praxi se pravidelně setkáváme s požadavkem objednatele SW na dodavatele, aby současně s předáním SW předal i zdrojové kódy a dokumentaci k nim. Důvodem tohoto požadavku je obava objednatele, že v budoucnu může dojít k problémům, ať už v rámci dalšího rozvoje SW nebo při poskytování servisní činnosti, tj. odstraňování vad.