Články s tagem: katastr nemovitostí

Evropské dědické osvědčení v ČR znovu na scéně: Zápis do katastru nemovitostí na základě německého notářského zápisu a nabytí v dobré víře na základě evropského dědického osvědčení jsou možné.

Praha 21. září (ČTK) - Zeměměřičský úřad bude poskytovat databázové údaje nebo státní mapy bezplatně jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona. Změnu zavádí novela zeměměřičského zákona, kterou schválil kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Novela také navrhuje, aby výsledky zeměměřičských činností, které udělají katastrální úřady, neověřovali soukromí zeměměřičtí inženýři, ale samotné katastrální úřady.

Ohledně způsobu zániku a výmazu zástavního práva a dalších práv z katastru nemovitostí panovaly v aplikační praxi určité nejasnosti. Nebylo vždy zřejmé, jakou listinu je nutné katastrálnímu úřadu doručit za účelem výmazu určitého práva z katastru nemovitostí, a ani samy katastrální úřady neměly tuto otázku ve své praxi sjednocenu. V tomto článku se budeme věnovat jednotlivým důvodům zániku zástavního práva a dalších práv zapisovaných do katastru nemovitostí, a též vkladovým listinám, které je nutné předložit katastrálním úřadům za účelem výmazu těchto práv z katastru nemovitostí.

Podle aktuálních zpráv prošel ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou návrh tzv. digitální mapy České republiky. Poslanci tak v posledních týdnech učinili další dílčí krok k dlouho očekávané digitalizaci veřejné správy v oblasti nemovitostí. Co přinese digitální mapa České republiky a dočkáme se někdy digitalizace celého stavebního a katastrálního řízení? Jaký je aktuální stav, s čím se počítá a co bude ještě zapotřebí upravit?

Rozdělení pozemku jednoho vlastníka na více částí, aby byl nový pozemek v budoucnu kdykoli rychle a bez dalšího papírování připraven k prodeji? Před rokem 2018 věc nemožná. Před změnou zákona bylo rozdělení pozemku možné jen tehdy, pokud se oddělená část pozemku současně převáděla na jiného vlastníka. Bohužel ovšem stále existují katastrální úřady, kde se někteří pracovníci požadavku na rozdělení pozemku bez změny vlastníka přinejmenším diví.

Znovuzavedení zákonného překupního práva u podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí s sebou přináší mnohé aplikační nejasnosti. Smyslem tohoto článku je uvést některé alternativy, jak se s předkupním právem při prodeji vypořádat, poskytnout konkrétní a praktické rady a upozornit na některá rizika spojená s výkonem zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí.

Od 1. ledna 2019 je možné mimořádně vydržet vlastnické právo k nemovitým věcem. Shrnujeme, za jakých podmínek je vydržení možné a kdy je vhodné podat žalobu na určení vlastnického práva.

Rozsudek rakouského Nejvyššího soudního dvora („OGH“) týkající se identifikace pozemků bude mít dalekosáhlý dopad na užívání evropského dědického osvědčení (EDO) v praxi.

Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.

Jak známo, katastr nemovitostí je veřejným seznamem, do nějž se zapisují údaje o nemovitých věcech (dále jen „nemovitosti“). Evidence v katastru nemovitostí stojí na dvou základních zásadách, a to zásadě formální publicity a zásadě materiální publicity.

Koupě nemovitosti patří mezi zásadní životní investice, a proto bychom měli věnovat okolnostem jejího převodu náležitou pozornost. Jaký postup při koupi nemovitosti lze doporučit? Na co si dát při koupi nemovitostí pozor, aby celá transakce proběhla zdárně? A jakých chyb se můžeme vyvarovat? Na to se Vám pokusíme odpovědět v tomto článku.

U práv zapisovaných do katastru nemovitostí zpravidla předpokládáme, že jsou zapsána podle skutečného stavu. V praxi je však možné se setkat se s řadou případů, kdy osoba zapsaná v katastru nemovitostí ve skutečnosti není vlastníkem dané nemovitosti nebo kdy katastr obsahuje chybný údaj ohledně věcného břemene. Jak v takových případech postupovat?

V praxi je možné se setkat se situací, kdy zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Takový stav je samozřejmě vnímán jako velmi nežádoucí, a zákon proto obsahuje řadu institutů, které mu mají předcházet či pomoci k jeho nápravě. Příkladem takového institutu je poznámka rozepře nebo poznámka spornosti.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Převody nemovitostí jsou velice častým jevem, s nímž se v praxi setkal již snad každý. Vzhledem k tomu, že nemovitosti mívají zpravidla vysokou finanční hodnotu, je důležité si u jejich převodů dát pozor na některé skutečnosti, které by Vám mohly způsobit značné nepříjemnosti, kterým by se jinak dalo předejít za předpokladu dostatečné informovanosti.

Zatímco aktuální právní úprava obsažená v tzv. novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) účinném od 1. 1. 2014 nabytí vlastnického práva k nemovitosti dobrověrným nabyvatelem za zákonem daných podmínek umožňuje, do té doby účinná právní úprava tuto záležitost výslovně neřešila a bylo víceméně standardně judikováno, že nabýt věc od nevlastníka nelze. Jádro argumentace lze shrnou do teze, že nikdo nemůže na druhého převést více práv, než má sám.

Možnost sjednání zániku společného jmění manželů dohodou není v praxi žádnou novinkou. Jedná se o institut poměrně často využívaný, a to i proto, že je jednou z podmínek, aby soud manželství rozvedl, aniž by zkoumal příčiny jeho rozvratu – jedná se pak o tzv. rozvod nesporný dle § 757 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „OZ“).

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.

Pro ověřený snímek katastrální mapy už občané nebudou muset chodit na konkrétní katastr nemovitostí na základě své místní příslušnosti. Od 6. srpna 2015 ho nově získají i na kterémkoliv ze 7 144 kontaktních míst veřejné správy Czech POINT v Česku i zahraničí.

Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. Z hlediska soukromoprávní teorie je odpověď samozřejmě negativní, pacht je doslova po staletí typickým obligačním vztahem podobným nájmu. Nicméně nedocílil zákonodárce přijetím ustanovení § 2333 NOZ (obdobně § 2203 NOZ pro nájem) určitého prolomení této zásady?