Výhrada vlastnictví stroje zapsaná v katastru nemovitostí prolamuje superficiální zásadu
Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.
V důsledku této zásady se tak součástí pozemku stávají nejenom veškeré stavby, ale také stroje, resp. jiná zařízení upevněná ve zdech těchto staveb (pro obojí je dále použito označení stroj). To však pouze za předpokladu, pokud je stroj spojen s nemovitostí takovým způsobem, který naplní kritéria pro to, aby takový stroj mohl být považován za součást nemovité věci. Občanský zákoník k tomu stanoví, že součástí věci (v tomto případě nemovitosti) je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.
Ovšem za určitých okolností je možné, aby se stroj nestal součástí nemovitosti. A to v případě, pokud je nemovitost zapsána v katastru nemovitostí a se souhlasem jejího vlastníka tam bude zapsána výhrada, že není současně vlastníkem předmětného stroje. V takovém případě je i stroj, který by jinak byl součástí nemovitosti, považován za samostatnou věc v právním smyslu. Provedením zápisu výhrady vlastnictví stroje se tak prolamuje superficiální zásada a nastává stav odděleného vlastnictví nemovité věci a stroje.
To je výhodné zejména v situacích, kdy určitá osoba užívá nemovitost na základě nájmu či pachtu a hodlá v dané nemovitosti umístit (zapustit) stroj takovým způsobem, že by se za normálních okolností stal součástí nemovitosti. Výhradou vlastnictví zapsanou v katastru nemovitostí se tak chrání vlastnické právo uživatele nemovitosti (vlastníka stroje), např. při exekuci na majetek vlastníka nemovitosti. Zároveň je tím vlastníkovi stroje umožněno se strojem volně disponovat, např. poskytnout stroj jako zástavu, či jej od nemovitosti opět oddělit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



