Zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí
Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.
Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladu, přílohy vkladu a zejména vkladové listiny. V podání se však mohou objevit vady, pro které nemůže katastrální úřad návrhu vyhovět. Dle typu vad návrhu (případně vkladových listin, příloh) lze rozlišit vady na odstranitelné a neodstranitelné. Odstranitelné vady, jako například písařské chyby, neověřené podpisy účastníka či nezaplacený správní poplatek, lze ve stanovené lhůtě zhojit například uhrazením správního poplatku či prohlášením o uznání podpisu před katastrálním úřadem. Pro vady neodstranitelné katastrální úřad návrhy zamítne. Neodstranitelné vady jsou zejména vady vkladové listiny (např. nedostatečná či chybná specifikace nemovitých věcí, či navrhovaných práv). V případě neodstranitelných vad návrhu je pro účastníky řízení nejvhodnějším a nejrychlejším řešením zpětvzetí návrhu na vklad.
Formulář pro zpětvzetí návrhu není v nabídce aplikace a je potřeba aplikovat náležitosti podání stanové v § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Zjednodušeně řečeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje[1]. Zpětvzetí tedy musí obsahovat sdělení, že se smluvní strany dohodly na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práv do katastru nemovitostí, s uvedením data podání původního návrhu a uvedením čísla vkladového řízení. Současně návrh musí obsahovat datum, podpis navrhovatele (případně navrhovateů) a uvedení adresy příslušného katastrálního úřadu. Důvod zpětvzetí není potřeba uvádět. Právní úprava nevyžaduje, aby byl návrh na zpětvzetí opatřen ověřenými podpisy účastníků. Zpětvzetí návrhu na vklad není možné v případě, kdy katastrální úřad již vklad provedl.
Současně se zpětvzetím návrhu není spojena povinnost uhradit správní poplatek. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je upraven v zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, resp. v položce 120 a činí 1.000,- Kč.
Žadatel může až do vydání rozhodnutí vzít návrh na vklad (tj. žádost dle § 44 odst. 1 správního řádu) zpět. Právo účastníků řízení vzít žádost zpět je dáno ust. § 45 odst. 4 správního řádu. V takovém případě postupuje katastrální úřad dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení o vkladu usnesením zastaví. Vkladové řízení se však podle § 16 odst. 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Pokud návrh podá jen jeden z účastníků (nebo jakýkoliv nižší počet, než je jejich celkový počet), budou katastrálním úřadem zbývající účastníci vyzváni, aby se ke zpětvzetí ve stanovené lhůtě vyjádřili. Pro úspěšnou realizaci zpětvzetí je však vždy potřebný souhlas všech zainteresovaných osob. V opačném případě katastrální úřad pokračuje v řízení, o čemž písemně informuje navrhovatele žádosti o zpětvzetí. Účastnící rovněž mohou vzít návrh zpět pouze částečně, tj. návrh zúžit[2].
V případě vzdání se práva na odvolání proti tomuto usnesení se tak lhůta pro podání již opraveného návrhu na vklad může výrazně zkrátit. Zpětvzetím návrhu nevzniká nárok na vrácení již uhrazeného správního poplatku. Správní poplatek budou muset účastnící při podání nového návrhu zaplatit znovu.
[1] § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád
[2] § 16 odst. 3 o katastru nemovitostí
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



