Zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí
Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.
Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladu, přílohy vkladu a zejména vkladové listiny. V podání se však mohou objevit vady, pro které nemůže katastrální úřad návrhu vyhovět. Dle typu vad návrhu (případně vkladových listin, příloh) lze rozlišit vady na odstranitelné a neodstranitelné. Odstranitelné vady, jako například písařské chyby, neověřené podpisy účastníka či nezaplacený správní poplatek, lze ve stanovené lhůtě zhojit například uhrazením správního poplatku či prohlášením o uznání podpisu před katastrálním úřadem. Pro vady neodstranitelné katastrální úřad návrhy zamítne. Neodstranitelné vady jsou zejména vady vkladové listiny (např. nedostatečná či chybná specifikace nemovitých věcí, či navrhovaných práv). V případě neodstranitelných vad návrhu je pro účastníky řízení nejvhodnějším a nejrychlejším řešením zpětvzetí návrhu na vklad.
Formulář pro zpětvzetí návrhu není v nabídce aplikace a je potřeba aplikovat náležitosti podání stanové v § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Zjednodušeně řečeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje[1]. Zpětvzetí tedy musí obsahovat sdělení, že se smluvní strany dohodly na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práv do katastru nemovitostí, s uvedením data podání původního návrhu a uvedením čísla vkladového řízení. Současně návrh musí obsahovat datum, podpis navrhovatele (případně navrhovateů) a uvedení adresy příslušného katastrálního úřadu. Důvod zpětvzetí není potřeba uvádět. Právní úprava nevyžaduje, aby byl návrh na zpětvzetí opatřen ověřenými podpisy účastníků. Zpětvzetí návrhu na vklad není možné v případě, kdy katastrální úřad již vklad provedl.
Současně se zpětvzetím návrhu není spojena povinnost uhradit správní poplatek. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je upraven v zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, resp. v položce 120 a činí 1.000,- Kč.
Žadatel může až do vydání rozhodnutí vzít návrh na vklad (tj. žádost dle § 44 odst. 1 správního řádu) zpět. Právo účastníků řízení vzít žádost zpět je dáno ust. § 45 odst. 4 správního řádu. V takovém případě postupuje katastrální úřad dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení o vkladu usnesením zastaví. Vkladové řízení se však podle § 16 odst. 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Pokud návrh podá jen jeden z účastníků (nebo jakýkoliv nižší počet, než je jejich celkový počet), budou katastrálním úřadem zbývající účastníci vyzváni, aby se ke zpětvzetí ve stanovené lhůtě vyjádřili. Pro úspěšnou realizaci zpětvzetí je však vždy potřebný souhlas všech zainteresovaných osob. V opačném případě katastrální úřad pokračuje v řízení, o čemž písemně informuje navrhovatele žádosti o zpětvzetí. Účastnící rovněž mohou vzít návrh zpět pouze částečně, tj. návrh zúžit[2].
V případě vzdání se práva na odvolání proti tomuto usnesení se tak lhůta pro podání již opraveného návrhu na vklad může výrazně zkrátit. Zpětvzetím návrhu nevzniká nárok na vrácení již uhrazeného správního poplatku. Správní poplatek budou muset účastnící při podání nového návrhu zaplatit znovu.
[1] § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád
[2] § 16 odst. 3 o katastru nemovitostí
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




