Zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí
Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.
Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladu, přílohy vkladu a zejména vkladové listiny. V podání se však mohou objevit vady, pro které nemůže katastrální úřad návrhu vyhovět. Dle typu vad návrhu (případně vkladových listin, příloh) lze rozlišit vady na odstranitelné a neodstranitelné. Odstranitelné vady, jako například písařské chyby, neověřené podpisy účastníka či nezaplacený správní poplatek, lze ve stanovené lhůtě zhojit například uhrazením správního poplatku či prohlášením o uznání podpisu před katastrálním úřadem. Pro vady neodstranitelné katastrální úřad návrhy zamítne. Neodstranitelné vady jsou zejména vady vkladové listiny (např. nedostatečná či chybná specifikace nemovitých věcí, či navrhovaných práv). V případě neodstranitelných vad návrhu je pro účastníky řízení nejvhodnějším a nejrychlejším řešením zpětvzetí návrhu na vklad.
Formulář pro zpětvzetí návrhu není v nabídce aplikace a je potřeba aplikovat náležitosti podání stanové v § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Zjednodušeně řečeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje[1]. Zpětvzetí tedy musí obsahovat sdělení, že se smluvní strany dohodly na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práv do katastru nemovitostí, s uvedením data podání původního návrhu a uvedením čísla vkladového řízení. Současně návrh musí obsahovat datum, podpis navrhovatele (případně navrhovateů) a uvedení adresy příslušného katastrálního úřadu. Důvod zpětvzetí není potřeba uvádět. Právní úprava nevyžaduje, aby byl návrh na zpětvzetí opatřen ověřenými podpisy účastníků. Zpětvzetí návrhu na vklad není možné v případě, kdy katastrální úřad již vklad provedl.
Současně se zpětvzetím návrhu není spojena povinnost uhradit správní poplatek. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je upraven v zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, resp. v položce 120 a činí 1.000,- Kč.
Žadatel může až do vydání rozhodnutí vzít návrh na vklad (tj. žádost dle § 44 odst. 1 správního řádu) zpět. Právo účastníků řízení vzít žádost zpět je dáno ust. § 45 odst. 4 správního řádu. V takovém případě postupuje katastrální úřad dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení o vkladu usnesením zastaví. Vkladové řízení se však podle § 16 odst. 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Pokud návrh podá jen jeden z účastníků (nebo jakýkoliv nižší počet, než je jejich celkový počet), budou katastrálním úřadem zbývající účastníci vyzváni, aby se ke zpětvzetí ve stanovené lhůtě vyjádřili. Pro úspěšnou realizaci zpětvzetí je však vždy potřebný souhlas všech zainteresovaných osob. V opačném případě katastrální úřad pokračuje v řízení, o čemž písemně informuje navrhovatele žádosti o zpětvzetí. Účastnící rovněž mohou vzít návrh zpět pouze částečně, tj. návrh zúžit[2].
V případě vzdání se práva na odvolání proti tomuto usnesení se tak lhůta pro podání již opraveného návrhu na vklad může výrazně zkrátit. Zpětvzetím návrhu nevzniká nárok na vrácení již uhrazeného správního poplatku. Správní poplatek budou muset účastnící při podání nového návrhu zaplatit znovu.
[1] § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád
[2] § 16 odst. 3 o katastru nemovitostí
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




