Zpětvzetí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí
Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.
Katastrální úřad zkoumá náležitosti vkladu, přílohy vkladu a zejména vkladové listiny. V podání se však mohou objevit vady, pro které nemůže katastrální úřad návrhu vyhovět. Dle typu vad návrhu (případně vkladových listin, příloh) lze rozlišit vady na odstranitelné a neodstranitelné. Odstranitelné vady, jako například písařské chyby, neověřené podpisy účastníka či nezaplacený správní poplatek, lze ve stanovené lhůtě zhojit například uhrazením správního poplatku či prohlášením o uznání podpisu před katastrálním úřadem. Pro vady neodstranitelné katastrální úřad návrhy zamítne. Neodstranitelné vady jsou zejména vady vkladové listiny (např. nedostatečná či chybná specifikace nemovitých věcí, či navrhovaných práv). V případě neodstranitelných vad návrhu je pro účastníky řízení nejvhodnějším a nejrychlejším řešením zpětvzetí návrhu na vklad.
Formulář pro zpětvzetí návrhu není v nabídce aplikace a je potřeba aplikovat náležitosti podání stanové v § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Zjednodušeně řečeno, z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje[1]. Zpětvzetí tedy musí obsahovat sdělení, že se smluvní strany dohodly na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práv do katastru nemovitostí, s uvedením data podání původního návrhu a uvedením čísla vkladového řízení. Současně návrh musí obsahovat datum, podpis navrhovatele (případně navrhovateů) a uvedení adresy příslušného katastrálního úřadu. Důvod zpětvzetí není potřeba uvádět. Právní úprava nevyžaduje, aby byl návrh na zpětvzetí opatřen ověřenými podpisy účastníků. Zpětvzetí návrhu na vklad není možné v případě, kdy katastrální úřad již vklad provedl.
Současně se zpětvzetím návrhu není spojena povinnost uhradit správní poplatek. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je upraven v zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, resp. v položce 120 a činí 1.000,- Kč.
Žadatel může až do vydání rozhodnutí vzít návrh na vklad (tj. žádost dle § 44 odst. 1 správního řádu) zpět. Právo účastníků řízení vzít žádost zpět je dáno ust. § 45 odst. 4 správního řádu. V takovém případě postupuje katastrální úřad dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení o vkladu usnesením zastaví. Vkladové řízení se však podle § 16 odst. 2 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Pokud návrh podá jen jeden z účastníků (nebo jakýkoliv nižší počet, než je jejich celkový počet), budou katastrálním úřadem zbývající účastníci vyzváni, aby se ke zpětvzetí ve stanovené lhůtě vyjádřili. Pro úspěšnou realizaci zpětvzetí je však vždy potřebný souhlas všech zainteresovaných osob. V opačném případě katastrální úřad pokračuje v řízení, o čemž písemně informuje navrhovatele žádosti o zpětvzetí. Účastnící rovněž mohou vzít návrh zpět pouze částečně, tj. návrh zúžit[2].
V případě vzdání se práva na odvolání proti tomuto usnesení se tak lhůta pro podání již opraveného návrhu na vklad může výrazně zkrátit. Zpětvzetím návrhu nevzniká nárok na vrácení již uhrazeného správního poplatku. Správní poplatek budou muset účastnící při podání nového návrhu zaplatit znovu.
[1] § 37 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád
[2] § 16 odst. 3 o katastru nemovitostí
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




