Články s tagem: nejvyšší soud

Před dvěma měsíci byl do uvolněného předsednického křesla nejvyšší soudní stolice jmenován JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. Jaké jsou jeho dojmy z prvních měsíců ve funkci? Co ho na práci v justici nejvíce naplňuje? Potřebují soudci „mentální prázdniny“? Co bylo v procesu příprav etického kodexu soudců nejobtížnější? Jakými etickými pravidly se řídí sám nový předseda Nejvyššího soudu? Odpovědi naleznete v následujícím rozhovoru.

Monogram RF je zárukou úspěchu. Alespoň v tenisovém světě posledních dvou desetiletí to platí zcela jednoznačně. Počet úspěchů Rogera Federera je ohromující a mnozí odborníci jej považují za nejlepšího tenistu všech dob.

V druhém pokračování našeho článku se věnujeme judikatuře Nejvyššího soudu ČR k inkorporaci obchodních podmínek a ultimativní změně obchodních podmínek.

Dovolím si dnešní úvahu zahájit trochu zpravodajsky. JUDr. Ján Šikuta, Ph. D., byl dne 11. 5. 2020 zvolen kandidátem na předsedu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Jeho jmenování navrhuje slovenské paní prezidentce Soudní rada poté, co dvanáct ze sedmnácti přítomných členů bylo pro, žádný nehlasoval pro druhého kandidáta JUDr. Ivana Rumanu. Pozoruhodný je způsob výběru slovenské hlavy justice, a to i ve srovnání s našimi poměry.

Dne 23. 10. 2018 vydal Nejvyšší soud (NS) ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 4851/2016 rozsudek, ve kterém se vyjadřuje k problematice omluvitelnosti omylu jako předpokladu relativní neplatnosti právního jednání (smlouvy). NS zde dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě.[1]

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.03.2018, sp. zn. 26 Cdo 3821/2017.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 1932/2018.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.10.2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.07.2019, sp. zn. 26 Cdo 2217/2019.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.01.2019, sp. zn. 26 Cdo 1811/2018.

V době psaní tohoto příspěvku celý realitní trh s napětím vyhlížel okamžik, kdy vstoupí v účinnost zcela nový zákon o realitním zprostředkování (dále jako „ZRZ“), jehož znění počátkem ledna letošního roku podepsal prezident republiky a 17. února vyšel ve sbírce zákonů. ZRZ, který mimo jiné rámcovým způsobem upravuje některé smluvní typy, které jsou v realitní praxi hojně a tradičně využívány, bude účinný již od 3. 3. 2020.

Tímto článkem bych rád poukázal na stále ne zcela jednotný přístup orgánů činných v trestním řízení, pokud se jedná o nutnost prokázat existenci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka u skutkové podstaty trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 403 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“) a u skutkové podstaty trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 404 TrZ.

Tímto článkem bych rád poukázal na stále ne zcela jednotný přístup orgánů činných v trestním řízení, pokud se jedná o nutnost prokázat existenci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka u skutkové podstaty trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 403 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“) a u skutkové podstaty trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka dle ust. § 404 TrZ.

V době rekodifikace občanského práva byly často diskutovaným tématem obchodní podmínky. Po (téměř) 6 letech od účinnosti nového občanského zákoníku je čas zrekapitulovat judikaturu NS ČR k této otázce.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019 vyjádřil k podstatě zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu a (snad finálně) potvrdil, že zastoupení obchodní korporace členem statutárního orgánu je zastoupení sui generis a jako takové se, až na výjimky, řídí všeobecnou úpravou zastoupení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

Brno 20. listopadu (ČTK) - Za střelbu po sousedech v Petřvaldu na Karvinsku si Maroš Gajdošík s konečnou platností odpyká 20 let ve vězení. Nejvyšší soud dovolání odmítl, uvedla na dotaz ČTK Klára Krystynová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě, který případ řešil jako první instance. Bližší podrobnosti k odůvodnění neuvedla.

Jednoduché smluvní ujednání může objednatelům ušetřit značné prostředky a řadu starostí v případě insolvence zhotovitele. Nejvyšší soud nyní potvrdil jeho zákonnost. Jaké smluvní ujednání by tedy z pohledu objednatele měla obsahovat každá smlouva o dílo?

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

Jaká je největší slabina současného trestního řádu? Dočkáme se v dohledné době nového trestněprávního procesního předpisu? Jakým směrem by se měl zákonodárce de lege ferenda vydat v souvislosti s odklony? Či co by si prof. Pavel Šámal přál u příležitosti kulatin, které počátkem roku oslavil trestní zákoník? To, a ještě mnohem více prozrazuje současný předseda Nejvyššího soudu v následujícím rozhovoru.

Brno 19. července (ČTK) - Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad Jaromírem Baldou, jenž si má odpykat čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Balda podal dovolání proti pravomocnému verdiktu potvrzenému Vrchním soudem v Praze. Informaci z justiční databáze potvrdila ČTK Jitka Kubešová, mluvčí Krajského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance.

Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.

Po pěti letech účinnosti zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále „o.z.“), začíná Nejvyšší soud pravidelně zaujímat své výkladové postoje k nové civilní legislativě. Předmětem tohoto zamyšlení je kritická analýza dvou zdánlivě nesouvisejících rozhodnutí tuzemské nejvyšší soudní instance. Zároveň se jedná o dva právně relevantní příběhy, které snad mohou někomu zpříjemnit prosluněné letní dny.

Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nevznikne nájemci nárok na slevu z nájemného, pokud se nájemce na vzniku vady, byť i jen částečně, podílel. Obstojí kontroverzní rozhodnutí i ve světle aktuální právní úpravy?

Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena.