Nechcete platit za užívání cizí nemovitosti? Za squat nemusíte...
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.
Podle obecné zásady občanského práva se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodným obohacením je i majetkový prospěch získaný protiprávním užíváním cizí věci, tj. užíváním věci bez platné smlouvy nebo jiného právního titulu. Kdo se na úkor vlastníka takto obohatí, je povinen majetkový prospěch vlastníkovi nemovitosti vydat. Z každého pravidla ale existují výjimky. Takovou výjimku dovodil Nejvyšší soud ČR i v případě protiprávního užívání cizí nemovitosti.
Výše plnění za užívání věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, který získal obohacený uživatel. V případě nemovitosti vychází soudní praxe z toho, že majetkovým vyjádřením protiprávně získaného prospěchu uživatele je částka odpovídající nájemnému obvyklému v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit. Tato náhrada se tak poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám dané nemovitosti.
Ne vždy je možné obvyklé nájemné stanovit - například proto, že srovnatelné nemovitosti nejsou pronajatelné a nemají uplatnění na trhu. Jde zejména o neudržované nemovitosti ve špatném stavebně technickém stavu.
V těchto případech dospěl Nejvyšší soud České republiky opakovaně k rozhodnutí, že užíváním takové nemovitosti, byť bez právního důvodu, uživateli žádné bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka nemovitosti nevzniká a uživatel není povinen vlastníkovi peněžitou náhradu platit.
Jedná se o velmi specifické případy, i tak se ale dá pochybovat, zda řešení, které zvolil Nejvyšší soud je správné a spravedlivé.
Zdroj: BNT journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



