Nechcete platit za užívání cizí nemovitosti? Za squat nemusíte...
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.
Podle obecné zásady občanského práva se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodným obohacením je i majetkový prospěch získaný protiprávním užíváním cizí věci, tj. užíváním věci bez platné smlouvy nebo jiného právního titulu. Kdo se na úkor vlastníka takto obohatí, je povinen majetkový prospěch vlastníkovi nemovitosti vydat. Z každého pravidla ale existují výjimky. Takovou výjimku dovodil Nejvyšší soud ČR i v případě protiprávního užívání cizí nemovitosti.
Výše plnění za užívání věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, který získal obohacený uživatel. V případě nemovitosti vychází soudní praxe z toho, že majetkovým vyjádřením protiprávně získaného prospěchu uživatele je částka odpovídající nájemnému obvyklému v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit. Tato náhrada se tak poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám dané nemovitosti.
Ne vždy je možné obvyklé nájemné stanovit - například proto, že srovnatelné nemovitosti nejsou pronajatelné a nemají uplatnění na trhu. Jde zejména o neudržované nemovitosti ve špatném stavebně technickém stavu.
V těchto případech dospěl Nejvyšší soud České republiky opakovaně k rozhodnutí, že užíváním takové nemovitosti, byť bez právního důvodu, uživateli žádné bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka nemovitosti nevzniká a uživatel není povinen vlastníkovi peněžitou náhradu platit.
Jedná se o velmi specifické případy, i tak se ale dá pochybovat, zda řešení, které zvolil Nejvyšší soud je správné a spravedlivé.
Zdroj: BNT journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
