Budou si moci společníci vyplatit dividendu k Vánocům?

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

advokátka, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Ať už s vidinou dividend nebo v podobě výhodného exitu. Právo na podíl na zisku je jedním ze základních práv společníka společnosti a obvykle také zásadním důvodem, proč si společnost „pořídit“. Výplata zisku ve společnosti podléhala a stále podléhá řadě omezení, a to zejména s ohledem na ochranu hospodářského zdraví společnosti a jejích věřitelů.

O možném uvolnění pravidel pro výplatu zisku pro společnosti podřízené zákonu o obchodních korporacích psala kolegyně Lola Florianová již ve svém článku z letošního března (Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?). Důležité je, že názory diskutované mezi odborníky nyní potvrdil i Nejvyšší soud.

Aktuální legislativa uvádí, že podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace (tedy zpravidla valnou hromadou). Jak v případě s.r.o., tak a.s. platí, že valná hromada musí projednat účetní závěrku nejpozději do 6 měsíců od konce účetního období (účetní období zpravidla odpovídá kalendářnímu roku). O rozdělení podílu na zisku rozhoduje také nejvyšší orgán korporace. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, podíl na zisku se rozděluje pouze mezi společníky jako tzv. dividenda. Společenská smlouva však může stanovit, že se podíl na zisku rozdělí také mezi jiné osoby, typicky mezi členy statutárního orgánu. Jedná se pak o tzv. tantiému.

O samotném vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán (jednatel, představenstvo), přičemž statutární orgán musí vždy ověřovat, zda si společnost vyplacením zisku nepřivodí úpadek, a to formou insolvenčního testu. Insolvenční test byl zaveden zákonem o obchodních korporacích, v obchodním zákoníku podobné pravidlo chybělo.

Za účinnosti obchodního zákoníku (tedy do 31. 12. 2013) Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že stejně jako je valná hromada povinna projednat řádnou účetní závěrku do 6 měsíců od konce účetního období, ke kterému se daná účetní závěrka vztahuje, také chce-li valná hromada rozhodnout o rozdělení zisku, musí to udělat v této 6měsíční lhůtě (zpravidla tedy do 31. 6. následujícího roku). To znamenalo, že po uplynutí 6 měsíců od konce účetního období nemohla účetní závěrka za toto období již sloužit jako podklad k výplatě zisku. A nebylo proto ani možné, aby si společníci vyplatili zisk jako vánoční dárek. Podle názoru soudu takto „zastaralá“ účetní závěrka již nereflektovala aktuální ekonomickou situaci a nepředkládala reálný obraz účetnictví společnosti.

Jestli se judikatura omezující stáří účetní závěrky uplatní i po přijetí zákona o obchodních korporacích, nebylo až dosud jasné. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 nyní došel k závěru, že „s účinností od 1. 1. 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.“ Omezení 6měsíční lhůtou se tedy již neuplatní.

Soud tento závěr opřel právě o existenci insolvenčního testu. Insolvenční test totiž znamená povinnost statutárního orgánu vždy posoudit aktuální dopady výplaty prostředků společnosti na její ekonomické zdraví. Riziko výplaty zisku na základě neaktuálních výsledků hospodaření společnosti tedy rozumně snižuje.

Uvolnění pravidel pro výplatu zisku je jistě vítané. Na členy statutárního orgánu však zároveň dopadne větší odpovědnost při rozhodnutí o výplatě zisku. Vyplacení zisku v rozporu s insolvenčním testem představuje porušení péče řádného hospodáře a může vést k odpovědnosti jednatele (a dokonce jeho/jejímu ručení za závazky společnosti podle § 68 zákona o obchodních korporacích).

Zdroj: BNT journal

Hodnocení článku
60%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu