Jak může neúspěšný nájemce zavařit pronajímateli?
Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]
Stát se to může kdykoli. Změní se situace na trhu, nebo opadne zájem zákazníků o produkt či službu nájemce. Po uzavření nájemní smlouvy se změní okolnosti natolik, že nájemce nebude mít zájem v nájmu dál pokračovat. Pamatuje Vaše nájemní smlouva i na takovou situaci?
Nedávno se jí zabýval Nejvyšší soud ČR.
Nájemce si na dobu určitou pronajal prostory za účelem poskytování stravovacích služeb uživatelům průmyslového areálu (dceřiné společnosti významných nadnárodních skupin) a jejich zaměstnancům. Nájemce smlouvu uzavřel, domnívaje se, že jídelna s letitou historií bude po celou dobu nájmu navštěvována stovkami zaměstnanců z okolí. Okolnosti se však změnily. Zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabídli stravenky a zaměstnanci přestali na obědy k nájemci docházet. Provoz stravovacích služeb začal být dlouhodobě neefektivní. A co teď?
Přesto, že na straně nájemce nebyly splněny výpovědní důvody sjednané v nájemní smlouvě, nájemce smlouvu vypověděl s poukazem na § 2287 občanského zákoníku. Podle něj může nájemce vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.
Soud dovodil, že i podnikatelský nájem na dobu určitou lze vypovědět z důvodu změny okolností. Pokud však pronajímatel řádně plnil své závazky před i po uzavření smlouvy a nebyl dle smlouvy povinen zajistit nájemci konkrétní počty strávníků, nelze hovořit o změně okolností odůvodňující výpověď ze strany nájemce.
V tomto případě soud uzavřel, že bylo na nájemci, aby si s jednotlivými zaměstnavateli domluvil podmínky pro poskytování svých služeb. Pokud si nájemce nesjednal se zaměstnavateli záruky, že se jejich zaměstnanci budou u něho stravovat, nemohl legitimně předpokládat, že se počet strávníků nikdy nezmění.
Pokud jste na rizika související se změnou okolností dosud nemysleli, kontaktujte nás. S nájemními smlouvami pracujeme denně a dokážeme navrhnout možnosti dalšího postupu vhodné právě pro Vaši situaci.
[1] Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1811/2018, ze dne 15. 1. 2019.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
