Články s tagem: odpovědnost za škodu

Odpovídá správce komunikace za škody na vozidle způsobené padajícím kamením z místa mimo pozemní komunikaci?

Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?

Evropský parlament přijal usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi k předložení občanskoprávních pravidel pro robotiku. Přestože usnesení není právně závazné, není vyloučeno, že Komise v budoucnu taková pravidla představí. Usnesení tak nyní otevírá prostor pro úvahy ohledně občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou robotem či k samotnému právnímu postavení robotů. Vzniká tak zřejmě nová oblast regulace, která ovlivní velký počet moderních průmyslových odvětví.

Technologie autonomních systémů mají potenciál převzít na sebe každodenní lidské činnosti. Jejich implementace však s sebou přináší mnoho otázek, v právní oblasti pak zejména otázku odpovědnosti za způsobené škody a morální dilema při programování budoucího „jednání“ zařízení.

Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.

Následující příspěvek se zabývá otázkou škod zvěří, odpovědností za ně a jejich náhradami.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Nedodržení technických norem při instalaci elektrárny může způsobit škody za miliony. Tak tomu bylo i v našem nedávném případu - sporu mezi zhotovitelem (dodavatelem) fotovoltaické elektrárny (FVE) a jeho zákazníkem. Jedná se téměř o modelový příklad odpovědnosti zhotovitele za vady FVE a za škodu způsobenou těmito vadami. Vyvstalo v něm několik otázek, v nichž by měl mít jasno každý, kdo zvažuje nákup FVE na klíč.

Zaměstnavatel má podle § 226 zákoníku práce povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a ostatních osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Na toto ustanovení pak navazuje úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na těchto věcech, resp. povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody.

Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy je společně s právem na informace, zrušením, změnou a sistací vadných správních aktů a jiných opatření, správně právní odpovědností a přímým donucením zárukou zákonnosti veřejné správy. Bez těchto záruk by nebylo možné zajistit zákonnou realizaci cílů a úkolů veřejné správy.

Právě dnes začíná další ročník odborného kongresu Právní prostor, jemuž již tradičně předcházela studentská soutěž Ukaž svou kreativitu. Autorka na dnešním společenském večeru převezme cenu, vy si ale její vítězný příspevěk můžete přečíst již nyní.

Zejména členové statutárních orgánů by měli před přijetím funkce v obchodní korporaci nejdříve zkoumat rozsah své odpovědnosti, sankce, které hrozí za porušení povinností, a podmínky, při jejichž splnění vzniká povinnost k náhradě škody.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vrátil do české právní úpravy náhrady škody důležitý chybějící díl – komplexní zákonnou úpravu škody způsobené zvířetem, definovanou v ustanovení § 2933 až 2935 OZ. Zákonodárci tak navázali na často zmiňovaný § 494 OZ, jímž zákoník vyděluje živá zvířata ze systému věcí a dává jim specifické právní postavení právě například pro takové případy, kdy zvíře zapříčiní vznik škody.

Je v provozu vozidlo zaklíněné v kolejišti, které tam jeho řidič zanechal s úmyslem dále jej neprovozovat?

Je škoda způsobená pádem břemene jeřábu škodou z provozní činnosti?

Ten, kdo na svém pozemku pracuje s otevřeným ohněm a k jehož prospěchu či využití se otevřený oheň udržuje, je povinen bez ohledu na to, jak a kdo se podílí na spalování v ohništi, zajistit bezpečné nakládání s ohněm tak, aby bylo riziko vzniku požáru minimalizováno.

Dne 27. ledna tohoto roku vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek,[1] v němž zaujal jasný postoj k určitým specifickým situacím, jež vznikají v rámci rozhodování ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným zahájením trestního stíhání. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud explicitně judikoval, že odpovědnost státu za škodu nastává i v takových případech trestního stíhání, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem na základě podané stížnosti z důvodu nezákonnosti či nedůvodnosti zrušeno.

Advokát a associate partner mezinárodní poradenské kanceláře Mgr. Václav Vlk připravuje přednášku na konferenci Právo ve veřejné správě 2014, která tematicky navazuje na odborný kongres Právní prostor a která je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy.

Absenci majetkového pojištění věcí před zničením požárem není samo o sobě možné považovat za porušení generální prevenční povinnosti. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166

Toto rozhodnutí stojí za pozornost, a to zvláště v době, kdy se internet stal běžnou součástí každodenního života. Komentář k rozhodnutí Městského soudu v Praze - Rozsudek ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 10 Cm 35/2010