Zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a odpovědnost státu za škodu Zdroj: Fotolia

Zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a odpovědnost státu za škodu

Dne 27. ledna tohoto roku vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek,[1] v němž zaujal jasný postoj k určitým specifickým situacím, jež vznikají v rámci rozhodování ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným zahájením trestního stíhání. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud explicitně judikoval, že odpovědnost státu za škodu nastává i v takových případech trestního stíhání, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem na základě podané stížnosti z důvodu nezákonnosti či nedůvodnosti zrušeno.

Pavel Kohút

Pavel Kohút

asistent v AK doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.

Pavel Kohút

asistent v AK doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.

Na rozdíl od dosavadní praxe[2] je tedy podle Nejvyššího soudu dána odpovědnost státu za škodu i tehdy, kdy prohlášením usnesení o zahájení trestního stíhání za nezákonné nevzniká překážka rei iudicatae, jako v případech zastavení trestního stíhání a zproštění obžaloby.

Odpovědnost státu za škodu se posuzuje podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen OdpŠk) a je podmíněna naplněním 3 podmínek:

  1. musí existovat státem resp. orgánem veřejné moci obecně vydané rozhodnutí zasahující do práv konkrétní osoby, jež je následně prohlášeno[3] za nezákonné,
  2. musí existovat škoda, popř. nemajetková újma, která byla této konkrétní osobě předmětným rozhodnutím způsobena, a
  3. musí existovat příčinná souvislost mezi bodem 1) a 2).

V daném případě se Nejvyšší soud zabýval otázkou naplnění první podmínky, a sice zda může být usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo státním zástupcem na základě podané stížnosti zrušeno, nezákonným rozhodnutím zakládajícím odpovědnost státu za škodu. Nejvyšší soud dovodil, že toto usnesení plně spadá pod dikci § 8 odst. 2 OdpŠk, a to z toho důvodu, že je z povahy věci rozhodnutím předběžně vykonatelným,[4] a zároveň bylo zrušeno na základě podané stížnosti.

Nejvyšší soud tak poprvé explicitně vyjádřil právní názor, že usnesení o zahájení trestního stíhání zrušené státním zástupcem je jedním z prvků zakládajících odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk. Vzhledem k tomuto lze důvodně očekávat, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít pro posuzování dalších obdobných případů v budoucnu značný význam.

* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.


[1] Sp. zn. 30 Cdo 1771/2014.

[2] Zejména v kontextu činnosti Ministerstva spravedlnosti a soudů podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon 82/1998 Sb.“).

[3] Prohlášení usnesení o zahájení trestního stíhání za nezákonné se děje zpravidla usnesením o zastavení trestního stíhání, zprošťujícím rozsudkem, či podle komentovaného rozsudku Nejvyššího soudu také usnesením o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání

[4] Trestní řád proti usnesení o zahájení trestního stíhání připouští řádný opravný prostředek ve formě stížnosti bez odkladného účinku. Usnesení tedy okamžikem doručení nemůže nabýt právní moci, ale je „pouze“ vykonatelné.

odpovědnost za škodu nejvyšší soud trestní stíhání

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články