Na rozdíl od dosavadní praxe[2] je tedy podle Nejvyššího soudu dána odpovědnost státu za škodu i tehdy, kdy prohlášením usnesení o zahájení trestního stíhání za nezákonné nevzniká překážka rei iudicatae, jako v případech zastavení trestního stíhání a zproštění obžaloby.
Odpovědnost státu za škodu se posuzuje podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen OdpŠk) a je podmíněna naplněním 3 podmínek:
- musí existovat státem resp. orgánem veřejné moci obecně vydané rozhodnutí zasahující do práv konkrétní osoby, jež je následně prohlášeno[3] za nezákonné,
- musí existovat škoda, popř. nemajetková újma, která byla této konkrétní osobě předmětným rozhodnutím způsobena, a
- musí existovat příčinná souvislost mezi bodem 1) a 2).
V daném případě se Nejvyšší soud zabýval otázkou naplnění první podmínky, a sice zda může být usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo státním zástupcem na základě podané stížnosti zrušeno, nezákonným rozhodnutím zakládajícím odpovědnost státu za škodu. Nejvyšší soud dovodil, že toto usnesení plně spadá pod dikci § 8 odst. 2 OdpŠk, a to z toho důvodu, že je z povahy věci rozhodnutím předběžně vykonatelným,[4] a zároveň bylo zrušeno na základě podané stížnosti.
Nejvyšší soud tak poprvé explicitně vyjádřil právní názor, že usnesení o zahájení trestního stíhání zrušené státním zástupcem je jedním z prvků zakládajících odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk. Vzhledem k tomuto lze důvodně očekávat, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít pro posuzování dalších obdobných případů v budoucnu značný význam.
* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
[1] Sp. zn. 30 Cdo 1771/2014.
[2] Zejména v kontextu činnosti Ministerstva spravedlnosti a soudů podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon 82/1998 Sb.“).
[3] Prohlášení usnesení o zahájení trestního stíhání za nezákonné se děje zpravidla usnesením o zastavení trestního stíhání, zprošťujícím rozsudkem, či podle komentovaného rozsudku Nejvyššího soudu také usnesením o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání
[4] Trestní řád proti usnesení o zahájení trestního stíhání připouští řádný opravný prostředek ve formě stížnosti bez odkladného účinku. Usnesení tedy okamžikem doručení nemůže nabýt právní moci, ale je „pouze“ vykonatelné.
Diskuze k článku ()