Ach ty vánoční večírky!
Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?
Konec roku a sezóna vánočních večírků je v plném proudu. Kromě utužování vzájemných vztahů mezi kolegy, zábavy, tance, alkoholu a někdy i nesmazatelných trapasů patří k vánočním večírkům také následky těchto činností a situací, zejména úrazy a škody na majetku. Kdo je však za takové nepříjemnosti odpovědný?
Většině zaměstnavatelů určitě padne kámen ze srdce, když na tuhle otázku odpovíme, že ve většině případů je odpovědný samotný viník, resp. zaměstnanec. Ale v určitých případech může být za způsobenou škodu odpovědný i zaměstnavatel. Jedná se zejména o situaci, kdy má vánoční večírek povahu teambuildingu, tzn. že akce je zaměstnavatelem pořádáná za účelem vylepšování a upevňování pracovních vztahů, stmelování kolektivu a účast zamestnanců na této akci je povinná. V takovém případě lze totiž účast zaměstance na vánočním večírku považovat za aktivitu přímo související s plněním pracovních úkolů konanou na příkaz zaměstnavatele. Nicméně, i kdyby byl měl vánoční večírek povahu teambuildingu, ale zaměstnavateli by se podařilo jednoznačně prokázat, že vzniklá škoda byla zaměstnancem způsobena v jeho opilosti, odpovídal by za škodu plně zaměstnanec (v případě vzniku škody v důsledku opilosti zaměstnance totiž neplatí omezení rozsahu náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku).
Stejně tak by se zaměstnavatel zprostil povinnosti nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu za úraz, ke kterému by došlo výlučně v důsledku opilosti zaměstnance, pokud vzniku takové škody nešlo zabránit. Dokazování míry opilosti nebo zavinění (důkazní břemeno nese zaměstnavatel) však bývá v obdobných případech relativně zdlouhavé a složité, proto je lepší se těmto nepříjemným situacím snažit předcházet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



