Ach ty vánoční večírky!
Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?
Konec roku a sezóna vánočních večírků je v plném proudu. Kromě utužování vzájemných vztahů mezi kolegy, zábavy, tance, alkoholu a někdy i nesmazatelných trapasů patří k vánočním večírkům také následky těchto činností a situací, zejména úrazy a škody na majetku. Kdo je však za takové nepříjemnosti odpovědný?
Většině zaměstnavatelů určitě padne kámen ze srdce, když na tuhle otázku odpovíme, že ve většině případů je odpovědný samotný viník, resp. zaměstnanec. Ale v určitých případech může být za způsobenou škodu odpovědný i zaměstnavatel. Jedná se zejména o situaci, kdy má vánoční večírek povahu teambuildingu, tzn. že akce je zaměstnavatelem pořádáná za účelem vylepšování a upevňování pracovních vztahů, stmelování kolektivu a účast zamestnanců na této akci je povinná. V takovém případě lze totiž účast zaměstance na vánočním večírku považovat za aktivitu přímo související s plněním pracovních úkolů konanou na příkaz zaměstnavatele. Nicméně, i kdyby byl měl vánoční večírek povahu teambuildingu, ale zaměstnavateli by se podařilo jednoznačně prokázat, že vzniklá škoda byla zaměstnancem způsobena v jeho opilosti, odpovídal by za škodu plně zaměstnanec (v případě vzniku škody v důsledku opilosti zaměstnance totiž neplatí omezení rozsahu náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku).
Stejně tak by se zaměstnavatel zprostil povinnosti nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu za úraz, ke kterému by došlo výlučně v důsledku opilosti zaměstnance, pokud vzniku takové škody nešlo zabránit. Dokazování míry opilosti nebo zavinění (důkazní břemeno nese zaměstnavatel) však bývá v obdobných případech relativně zdlouhavé a složité, proto je lepší se těmto nepříjemným situacím snažit předcházet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
