Ach ty vánoční večírky!
Pořádání oslav Vánoc a konce roku je již zažitou tradicí mnoha českých společností - zaměstnavatelů. Tyto vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci bezpochyby oblíbené. Ovšem někdy může vánoční večírek skončit i zraněním účastníků nebo poškozením cizí věci. Kdo v takovém případě ponese odpovědnost - zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?
Konec roku a sezóna vánočních večírků je v plném proudu. Kromě utužování vzájemných vztahů mezi kolegy, zábavy, tance, alkoholu a někdy i nesmazatelných trapasů patří k vánočním večírkům také následky těchto činností a situací, zejména úrazy a škody na majetku. Kdo je však za takové nepříjemnosti odpovědný?
Většině zaměstnavatelů určitě padne kámen ze srdce, když na tuhle otázku odpovíme, že ve většině případů je odpovědný samotný viník, resp. zaměstnanec. Ale v určitých případech může být za způsobenou škodu odpovědný i zaměstnavatel. Jedná se zejména o situaci, kdy má vánoční večírek povahu teambuildingu, tzn. že akce je zaměstnavatelem pořádáná za účelem vylepšování a upevňování pracovních vztahů, stmelování kolektivu a účast zamestnanců na této akci je povinná. V takovém případě lze totiž účast zaměstance na vánočním večírku považovat za aktivitu přímo související s plněním pracovních úkolů konanou na příkaz zaměstnavatele. Nicméně, i kdyby byl měl vánoční večírek povahu teambuildingu, ale zaměstnavateli by se podařilo jednoznačně prokázat, že vzniklá škoda byla zaměstnancem způsobena v jeho opilosti, odpovídal by za škodu plně zaměstnanec (v případě vzniku škody v důsledku opilosti zaměstnance totiž neplatí omezení rozsahu náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku).
Stejně tak by se zaměstnavatel zprostil povinnosti nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu za úraz, ke kterému by došlo výlučně v důsledku opilosti zaměstnance, pokud vzniku takové škody nešlo zabránit. Dokazování míry opilosti nebo zavinění (důkazní břemeno nese zaměstnavatel) však bývá v obdobných případech relativně zdlouhavé a složité, proto je lepší se těmto nepříjemným situacím snažit předcházet.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




