Generální prevenční povinnost a odpovědnost za škodu
Absenci majetkového pojištění věcí před zničením požárem není samo o sobě možné považovat za porušení generální prevenční povinnosti. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166
Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166
Hmotně právní úprava prevence (povinnosti předcházet škodám – nově újmě) není nic nového (do 31. 12. 2013 ustanovení § 415 obč. zák.); jde o tradiční úpravu, v níž pokračuje i občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který v ustanovení § 2900 uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
Občanskoprávní prevenci lze charakterizovat jako souhrn způsobů a forem předcházení ohrožení a porušování subjektivních občanských práv, tj. práv, která jsou upravována a chráněna normami občanského práva hmotného v objektivním smyslu. Vlastní obsah úpravy občanskoprávní prevence spočívá ve stanovení určitého systému prevenčních právních povinností, jakož i nepříznivých právních následků (sankcí) spjatých s jejich ohrožením či porušením. Jinými slovy řečeno, každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Nepočíná-li si někdo v souladu s takto obecně stanovenou právní povinností, chová se protiprávně a postihuje ho za to – za splnění dalších předpokladů – občanskoprávní odpovědnost za škodu (§ 2910 obč. zák.). Uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.
V komentované kauze (známý požár Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze) šlo o to, zda nepojištění věcí, které sloužily k realizaci výstavy, před zničením požárem, znamená samo o sobě porušení preventivní povinnosti – a soudy obou stupňů dospěly k závěru, že nikoliv. Bylo věcí účastníků takovou povinnost dohodnout ve smlouvě – potom by přicházela v úvahu odpovědnost za porušení povinnosti smluvní (nyní § 2913 a násl. obč. zák.); odpovědnost však nelze podřadit pod generální preventivní povinnost.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



