Generální prevenční povinnost a odpovědnost za škodu

Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166

Hmotně právní úprava prevence (povinnosti předcházet škodám – nově újmě) není nic nového (do 31. 12. 2013 ustanovení § 415 obč. zák.); jde o tradiční úpravu, v níž pokračuje i občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který v ustanovení § 2900 uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

Občanskoprávní prevenci lze charakterizovat jako souhrn způsobů a forem předcházení ohrožení a porušování subjektivních občanských práv, tj. práv, která jsou upravována a chráněna normami občanského práva hmotného v objektivním smyslu. Vlastní obsah úpravy občanskoprávní prevence spočívá ve stanovení určitého systému prevenčních právních povinností, jakož i nepříznivých právních následků (sankcí) spjatých s jejich ohrožením či porušením. Jinými slovy řečeno, každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Nepočíná-li si někdo v souladu s takto obecně stanovenou právní povinností, chová se protiprávně a postihuje ho za to – za splnění dalších předpokladů – občanskoprávní odpovědnost za škodu (§ 2910 obč. zák.). Uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.

V komentované kauze (známý požár Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze) šlo o to, zda nepojištění věcí, které sloužily k realizaci výstavy, před zničením požárem, znamená samo o sobě porušení preventivní povinnosti – a soudy obou stupňů dospěly k závěru, že nikoliv. Bylo věcí účastníků takovou povinnost dohodnout ve smlouvě – potom by přicházela v úvahu odpovědnost za porušení povinnosti smluvní (nyní § 2913 a násl. obč. zák.); odpovědnost však nelze podřadit pod generální preventivní povinnost.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde