Po skončení funkce odpovědnost jednatele nekončí
Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.
Nejvyšší soud České republiky zaujal ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2017 (sp. zn. 29 Cdo 4095/2016) stanovisko k otázce, jaká kritéria odpovědnosti platí pro jednatele, kteří jednají jménem společnosti ještě po svém odvolání z funkce.
Podle názoru Nejvyššího soudu se v daném rozsahu neuplatní ku prospěchu jednatele ohledně odpovědnosti žádná úleva. Jednatel, který i po svém odvolání vystupuje jako jednatel společnosti a právně jedná jejím jménem, odpovídá společnosti za škody tím způsobené podle stejných kritérií, jako v době výkonu funkce, tj. odpovídá v případě, že svým jednáním porušil povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.
Pro posouzení odpovědnosti není v takovém případě dle názoru Nejvyššího soudu podstatné, zda jednatel při daném právním jednání pouze nevěděl o svém odvolání (neboť k odvolání jednatele může jak známo dojít bez jeho vědomí), nebo tohoto odvolání naopak nedbal záměrně. V logické návaznosti je pak nutné aplikovat tento rozsudek také na případy, kdy se jednatel sám vzdá své funkce. Jednatel se tak nemůže zbavit své odpovědnosti tím, že se dovolá svého odvolání. Naopak je rozhodující ten právní stav, který v právním styku bývalý jednatel udává, když se i po svém odvolání prezentuje jako jednatel společnosti.
Přestože se tento rozsudek týkal právní úpravy platné před 1. 1. 2014, je vzhledem k věcné i zájmové shodě možné očekávat, že se za účelem ochrany společnosti a jejích věřitelů tento judikatorní názor prosadí i podle platné právní úpravy.
Vzhledem k tomu, že český zákon o obchodních korporacích stanoví u prokuristů při porušení péče řádného hospodáře v zásadě stejná kritéria odpovědnosti jako u jednatelů, bude třeba závěry Nejvyššího soudu odpovídajícím způsobem aplikovat také na prokuristy.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



