Články s tagem: pracovní smlouva

Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 31/24 zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 41 odst. 3 zákoníku práce , který zaměstnavateli umožňuje za určitých podmínek převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Nejvyšší soud v návrhu argumentoval, že zmíněné ustanovení naplňuje znaky nucené práce a zásadně zasahuje do práva na svobodnou volbu povolání. Ústavní soud návrh zamítl, zároveň však naznačil, jakými směry by se mohl ubírat případný budoucí ústavní přezkum.

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům další balík pracovněprávních změn. Stát tlačí na digitalizaci, Evropská unie na transparentnost, demografický a sociální vývoj na flexibilitu. Výsledkem je legislativa, která má kultivovat pracovní trh, ale zároveň výrazně zvyšuje nároky na řízení lidí, mzdovou politiku i HR procesy.

Na přelomu roku mění řada lidí zaměstnavatele a uzavírá nové pracovní smlouvy.

V době, kdy je know-how, klientská databáze či technologické postupy klíčovým aktivem každého podnikatele, se jedním z důležitých nástrojů ochrany podnikatelských zájmů stává i konkurenční doložka.

Hlavním cílem chystané novely zákoníku práce, tzv. flexinovely, která byla pod sněmovním tiskem č. 775 schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7.3.2025, je zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů.

Jak spolu souvisí řízení lidských zdrojů v organizaci a kybernetická bezpečnost? Více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Manažerskou smlouvu předsedy představenstva musí schválit valná hromada

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Brno 5. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) potvrdil verdikt, podle kterého český zákoník práce chrání zahraniční pracovníky v Česku i za situace, kdy je smlouva se zaměstnavatelem po vzájemné dohodě uzavřená podle práva jiného státu. Rozsudek nedávno vynesl velký senát Nejvyššího soudu (NS).

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2022 sp. zn. 21 Cdo 2061/2021 poměrně zčeřil „stojaté“ vody uzavírání pracovněprávních smluv distančním způsobem. Soud v tomto rozsudku dospěl co se týká distančního uzavírání pracovněprávních smluv z mého pohledu ke slibnému závěru.

Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí ve kterém se věnoval otázkami okamžiku vzniku pracovního poměru u práce „na zkoušku“ a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz při činnosti konané zaměstnancem bez dovolení zaměstnavatele.

Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) vyvolává v poslední době řadu otazníků.

Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) vyvolává v poslední době řadu otazníků.

Má-li každý pracovník nárok na minimální denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu, je nutné nahlížet na všechny pracovní poměry mezi jedním pracovníkem a jedním zaměstnavatelem jako na celek.

Současný stav nouze a situace kolem infekčního onemocnění COVID-19, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, dělá většině zaměstnavatelů vrásky na čele, otevřeně se dokonce hovoří o propouštění v celé řadě hospodářských odvětví. Najdou se však i tací zaměstnavatelé, kteří nechtějí – nebo si dokonce nemohou dovolit – přerušit nábor nových zaměstnanců, ať už z jakéhokoli důvodu.

Zaměstnavatelé často chtějí mít možnost využívat své zaměstnance k rozmanitým činnostem. Právní úprava jim v tomto směru umožňuje si v pracovní smlouvě sjednat i více než jeden druh práce. V praxi se ale může takové nastavení zaměstnavateli vymstít.

Dobrá pracovní smlouva by měla být dostatečně určitá, aby předcházela sporům a nejasnostem ve vztahu se zaměstnanci. Co to konkrétně znamená? Zde je 10 základních bodů, v nichž se v praxi chybuje.

Pro dlouhodobé vrcholné zaměstnance státní správy může být zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1054/2015, které se vyjadřuje k povaze pracovních poměrů vzniklých před rokem 2008 jmenováním do vedoucí pozice organizační složky státu či příspěvkové organizace, jejich organizačního útvaru nebo organizačního útvaru státního fondu, státního podniku nebo Policie České republiky (tj. pracovníků dle § 33 odst. 3 zákoníku práce).

Až na relativně krátké období mezi lety 2012 až 2014, kdy byl souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance ve firmě obchodním zákoníkem výslovně povolen, je souběh funkcí ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu soustavně považován za nepřípustný. K takovému závěru se dospělo i po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 a až doteď byl zákaz souběhu funkcí považován za téměř nezpochybnitelný. Zaběhlou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu však nečekaně nabouralo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Pojďme se na jeho závěry podívat zblízka.

Úděl učitelů je vskutku nelehký. I navzdory tomu, že se v české historii skví velká jména jako Jan Amos Komenský, učitel národů, se povolání učitele netěší přílišné oblibě. A to i přes to, že se v různých žebříčcích prestiže umisťuje tradičně vysoko[1], například spolu s lékaři.

Ačkoli jsou personalisté právníky často upozorňováni na nutnost uzavření pracovní smlouvy nejpozději v den, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, resp. v den kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat, je běžnou praxí, že je pracovní smlouva uzavřena později.

Praha 4. února (ČTK) - Uzavírání pracovních smluv s učiteli pouze na školní rok a jejich propouštění na dobu prázdnin by mělo být až na výjimky zakázáno zákonem. Příslušný návrh novely zákona o pedagogických pracovnících dnes schválila vláda. Novinářům to řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Podle něho se taková praxe týkala řádově stovek učitelů.

Spolu s velkou rekodifikací soukromého práva došlo k zásadním změnám nejen v oblasti samotného práva občanského, ale v neposlední řadě též práva pracovního. Jednou z podstatných novelizací, kterou pracovní právo díky občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. zažilo, je oblast zaměstnávání nezletilých osob. Ačkoli i tuto úpravu potká pravděpodobně v blízké době zásadní novelizace, je vhodné se s ní, alespoň prozatím, seznámit.

Rád bych přispěl k tématu (ne)známého práva příspěvkem o působení občanského zákoníku (dále jen OZ) v pracovním právu. Téma je to velmi velké, čím dál tím větší. Kdybychom tu byli o nějakých 8 až 60 let dříve, tak bychom si tu o vztahu OZ k zákoníku práce (dále jen ZP) nepovídali. ZP byl samostatný, na OZ nezávislý, což byla zvláštní konstrukce. Vlastně ani nešlo zcela o soukromé právo, říkalo se, že to bylo něco jako právo sociální, něco mezi – trochu veřejné a trochu soukromé.

Článek 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky... Rozsudek Soudního dvora Evropské unie - Anneliese Kuso (C-614/11)