„Banální“ personalistická chyba při uzavírání pracovní smlouvy

Zaměstnavatelé ve většině případů nechtějí porušovat právní předpisy a neuzavírat pracovní smlouvu písemně. Stává se však, že z důvodu používaného administrativního postupu je pracovní smlouva v písemné formě uzavřena až po vzniku pracovního poměru.

Pomineme-li skutečnost, že tato chyba může být při případné kontrole Inspekcí práce posuzována jako správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, za který lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, bude mít toto pochybení také další praktický aspekt – nemožnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. V souladu s § 35 odst. 1 zákoníku práce totiž musí být zkušební doba sjednána písemně a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny (například proto, že písemné vyhotovení pracovní smlouvy bylo podepsáno později), bude zkušební doba sjednána neplatně.

Nedávno se podobným případem zabýval Nejvyšší soud České republiky, který řešil právní otázku, kdy vzniká pracovní poměr zaměstnance, jestliže začne fakticky vykonávat práci pro zaměstnavatele před datem sepsání pracovní smlouvy.

V daném případě zaměstnankyně, se kterou zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době, namítala, že byla zkušební doba sjednána až poté, co jí vznikl pracovní poměr. Tato zaměstnankyně byla dne 30. 6. 2009 „jmenována“ do funkce ředitelky občanského sdružení. Ještě v tento den začala zaměstnankyně pro občanské sdružení pracovat. Dne 1. 7. 2009 pak byla uzavřena pracovní smlouva, ve které se zaměstnavatel a zaměstnankyně dohodli na zkušební době.

Podle soudů nemohl na základě výše uvedeného „jmenování“ platně vzniknout pracovní poměr, neboť jmenováním může pracovní poměr vzniknout jen v případech taxativně vypočtených v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce a ředitel občanského sdružení do tohoto okruhu jmenovaných pozic nespadá.

Krajský soud připustil, že zrušení ve zkušební době je platné, protože dle jeho názoru z velmi krátkého časového úseku jediného dne mezi neplatným jmenováním a platnou pracovní smlouvou nelze dovozovat, že by již dne 30. 6. 2009 mezi účastníky vznikl faktický pracovní poměr dle neplatného „jmenování“. Účastníci „nemohli být oprávněně v domnění, že mezi nimi vznikl faktický pracovní poměr dne 30. 6. 2009, když ihned den následující spolu uzavřeli pracovní smlouvu“, přičemž „na tomto závěru nic nemění ani to, že by žalobkyně případně jediný den 30. 6. 2009 pro žalovaného fakticky vykonávala práci ředitelky“. Existenci jiného platně založeného pracovního poměru mezi účastníky před datem 1. 7. 2009 pak „nelze mít za prokázanou“ z důvodu nedostatečných důkazů předložených žalobkyní.

S tímto názorem však Nejvyšší soud České republiky nesouhlasil. Ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2444/2013 ze dne 24. 3. 2015 uvedl, že

• ačkoli listina o jmenování nebyla způsobilá založit pracovní poměr, je třeba zvážit její význam pro vznik pracovního poměru;
• pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce;
• zákoník práce požaduje písemnou formu pracovní smlouvy, ale nespojuje s jejím nedodržením neplatnost;
• pracovní smlouvu lze platně uzavřít také konkludentně a následné sepsání písemné pracovní smlouvy může být pouze potvrzením o obsahu dříve konkludentně sjednaných pracovních podmínek.

Podle Nejvyššího soudu tedy nelze vyloučit vznik pracovního poměru, pokud zaměstnavatel projevil „jmenováním“ ze dne 30. 6. 2009 svou vůli zaměstnat zaměstnankyni na pozici ředitelky a ta začala téhož dne vydatně pomáhat jen s odůvodněním, že ihned následující den byla uzavřena písemná pracovní smlouva.

Nejvyšší soud tak rozhodnutí Krajského soudu zrušil a spolu s tímto závazným právním názorem vrátil věc k dalšímu řízení.

Lze jen předpokládat, že soudy vázány rozsudkem Nejvyššího soudu posoudí případ tak, že zaměstnankyni vznikl pracovní poměr na základě konkludentně uzavřené pracovní smlouvy již 30. 6. 2009 a zkušební doba, která byla sjednána až v den následující po konkludentně sjednaném dni nástupu do práce, je neplatná.