Články s tagem: rozhodnutí soudu
Evropská dědická osvědčení (EDO) v německé a v české praxi: praktické dopady rozhodnutí ESD C-354/21
Od rozhodnutí ESD z 9. 3. 2023 ve věci C-354/21 (Registrų centras VĮ) uplynuly téměř dva měsíce, ale dosud nejsou žádné reakce katastrálních úřadů v České republice, Litvě, ani dědických oddělení soudů nebo katastrálních úřadů v Německu.
SVJ nemá právo zakázat krátkodobý pronájem bytu (ani Airbnb)
Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.
Protestní shromáždění lze pořádat i v autech, potvrdil Nejvyšší správní soud
Brno 29. června (ČTK) - Protestní shromáždění lze pořádat i v autech, zaparkovaných či jedoucích v konvoji. Podmínky pořádání podobných akcí vyložil v novém rozsudku Nejvyšší správní soud (NSS). Verdikt se týká Masopustní jízdy Prahou, kterou v roce 2021 organizoval spolek Milion chvilek.
Soud zrušil pokutu 30,7 milionu Kč od ÚOHS pro autorské svazy OSA a Intergram
Brno 27. června (ČTK) - Krajský soud v Brně zrušil dvě pokuty ve výši 10,7 milionu a 20 milionů korun, které autorským svazům OSA a Intergram vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zneužití dominantního postavení. ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda.
Ochrana redakčního tajemství
Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.
Právo domáhat se výmazu důvodů odvolání z funkce člena orgánu v obchodním rejstříku
Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část II.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.
Užití analogie legis v judikatuře českých soudů
Analogie je tradiční právní pojem, který umožňuje přistoupit k dotváření práva soudy v případě zjištění existence mezery v zákoně. Interpretace a dotváření práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků.
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část I.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.
Přepis vozidla bez součinnosti kupujícího či prodávajícího – druhá část
V druhém pokračování článku se věnujeme přepisu vozidla bez součinnosti strany prodávající, tzn. dosavadního vlastníka motorového vozidla.
Přepis vozidla bez součinnosti kupujícího či prodávajícího - první část
Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?
Kdo je oprávněn jednat za zahraniční právnickou osobu a v jakém rozsahu?
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.
Nejvyšší správní soud dal za pravdu Kladnu: kraj je povinen zajistit veřejnou dopravu v regionu
Ostře sledovaný spor mezi Středočeským krajem a městem Kladno o zajištění a financování veřejné dopravy dospěl až k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2023, č.j. 6 As 285/2022–83, ve kterém uspělo město Kladno. Rozsudek lze považovat za přelomový, neboť dosud se ani správní soudnictví, ani odborná literatura příliš nevěnovaly materii zajišťování dopravní obslužnosti a kompetencím územně samosprávných celků při jejím zajišťování.
Rozsah ochrany černobílých ochranných známek
Ačkoliv společná praxe členských států EU týkající se rozsahu ochrany černobílých známek je zavedena již od roku 2014, stále se při registraci obrazových ochranných známek setkáváme s přístupem, že registrace černobílého provedení obrazové ochranné známky je pro klienta výhodnější, jelikož přináší vyšší rozsah ochrany než registrace konkrétní barevné varianty.
Zákoník chrání zaměstnance, i když má smlouvu podle cizího práva, potvrdil ÚS
Brno 5. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) potvrdil verdikt, podle kterého český zákoník práce chrání zahraniční pracovníky v Česku i za situace, kdy je smlouva se zaměstnavatelem po vzájemné dohodě uzavřená podle práva jiného státu. Rozsudek nedávno vynesl velký senát Nejvyššího soudu (NS).
NSS zamítl stížnost porodní asistentky, porody doma zákony zatím neumožňují
Brno 1. června (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost porodní asistentky, která chce provázet ženy při porodu v domácím prostředí. Moravskoslezský krajský úřad však její oprávnění k domácí péči doprovodil omezením na "úkony bez vedení porodů".
Tak dlouho se chodí se džbánem pro gin ...aneb Marks & Spencer vyhrál spor s Aldi
Marks & Spencer („M&S“) uvedl v roce 2020 před Vánoci na trh sváteční řadu ginu, která byla prodávána v lahvi se třpytivými zlatými vločkami, zimním motivem a integrovaným světlem. M&S si současně obal lahve chránil několika průmyslovými vzory zapsanými ve Spojeném království. O rok později začal řetězec Aldi („Aldi“) prodávat gin, který nazval „The infusionist“.
Kdy je e-mail z právního hlediska doručený? Klíčová otázka pro vznik práv a povinností či začátek běhu výpovědní doby
Jedna z hlavních otázek, která souvisí s právním jednáním vůči nepřítomné osobě, zní, kdy této osobě dané právní jednání dojde [1].
Umělá, resp. organoidní inteligence v soudnictví
Kdo nebo co je nositelem inteligence a kdo nebo co je nositelem rozumu, či citu? Je inteligence zárukou rozumu? Může být nerozumné rozhodnutí zároveň inteligentní? Jak tyto řečnické otázky souvisí s předestřeným tématem, nechť probudí chtíč po vědění.
Sledování zaměstnanců na pracovišti – případ Amazon před německými soudy
Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?
Zákaz náboženského oděvu v zaměstnání
Rozsudek Soudního dvora ve věci C-344/20 L.F. proti S.C.R.L. ze dne 13.10.2022 shrnuje dosavadní judikaturu a přístup k problému diskriminace v případě zákazu jakéhokoliv projevu náboženského, filozofického nebo politického přesvědčení jako interního pravidla soukromého podniku. Věc se týkala nošení náboženského oděvu.
Soudní dvůr Evropské unie se vyjádřil k právu na přístup k osobním údajům dle čl. 15 GDPR
Právo získat od správce kopii zpracovávaných osobních údajů znamená, že subjektu údajů musí být předána věrná a srozumitelná reprodukce všech těchto údajů, výpisů z dokumentů či celých dokumentů nebo výpisů z databází, které obsahují uvedené údaje, pokud je to nezbytné k tomu, aby subjekt údajů mohl účinně uplatňovat práva, která mu GDPR přiznává.
Analýza rozsudků krajských soudů ČR, část III.: Mírné a nespravedlivé tresty za znásilnění dětí?
Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?
Mají emotikony právní význam? Co na to říká judikatura? Epizoda první
Zdá se, že emotikony (emojis) se staly univerzálním jazykem našeho každodenního života.
Kde je můj zisk?
Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.


