Rozsah ochrany černobílých ochranných známek
Ačkoliv společná praxe členských států EU týkající se rozsahu ochrany černobílých známek je zavedena již od roku 2014, stále se při registraci obrazových ochranných známek setkáváme s přístupem, že registrace černobílého provedení obrazové ochranné známky je pro klienta výhodnější, jelikož přináší vyšší rozsah ochrany než registrace konkrétní barevné varianty.
Před zavedením společné praxe uplatňovaly unijní státy, z nichž pouze tři měly v této oblasti zavedenou přesnou metodiku, poměrně rozlišné přístupy k rozsahu ochrany černobílých ochranných známek. Ty se pohybovaly v rozmezí od „black and white covers all“ až po přístup „what you see is what you get.“ Právě s přístupem black and white covers all se setkáváme dodnes.
Rozdílné přístupy národních úřadů lze ukázat na výsledku ankety, kterou si nechal zpracovat OHIM. Úřady v ní byly dotázány, zda by vyobrazenou dřívější černobílou ochrannou známku považovaly za totožnou pro účely: (i) uplatnění priority, (ii) posouzení relativních důvodů pro zamítnutí a (iii) prokázání řádného užívání.
©EUIPO Learning Portal
V rámci Konvergenčního programu CP 4 se proto většina národních úřadů členských států dohodla na zásadách společné praxe ohledně ochranných známek v černobílém provedení a/nebo v odstínech šedé barvy. Tyto zásady vymezují mj. jednotné pojetí totožnosti porovnávaných ochranných známek, vysvětlují pojem „nepatrný rozdíl“ (včetně konkrétních příkladů) a v případě práva přednosti a relativních důvodů pro zamítnutí stanovují princip what you see is what you get. Byla opuštěna a zavržena myšlenka, že registrace černobílé varianty ochranné známky pokrývá i všechny její barevné varianty. Ochranné známky zapsané v černobílém provedení jsou tak chráněny pouze v tomto provedení.
Závěry společné praxe vychází i z rozhodovací praxe SDEU a byly jí následně potvrzeny, takže je lze vztáhnout i na unijní ochranné známky. Např. viz případ T-623/11 „Milanówek Cream Fudge“ ze dne 9. dubna 2014:
- 37. (…) „je třeba odmítnout argumenty žalobkyně, podle nichž se zápis ochranné známky „v černé a bílé barvě“ vztahuje na „všechny kombinace barev, které jsou obsaženy v grafickém ztvárnění“, a že „tudíž může požadovat ochranu jakékoliv kombinace vertikálních pruhů, složené z bílých pruhů a barevných pruhů, ať již jsou černé, oranžové nebo žluté barvy.“
U uplatňování práva přednosti a posuzování relativních důvodů pro zamítnutí tak platí, že ochranná známka v černobílém provedení či v odstínech šedé barvy není totožná se stejným označením v barevném provedení, pokud rozdíly v barvách nejsou pouze nepatrné. Nepatrným rozdílem je pak takový rozdíl, který přiměřeně pozorný spotřebitel postřehne pouze při porovnání obou označení vedle sebe.
Naopak, u posouzení řádného užívání ochranné známky může mít relevanci i užívání barevných variant daného označení, pokud: (i) slovní/obrazové prvky se shodují a jsou hlavními rozlišovacími prvky, (ii) je zachován kontrast odstínů, (iii) barva nebo kombinace barev nemají samy o sobě rozlišovací způsobilost a (iv) barva není jedním z hlavních faktorů, které přispívají k celkové rozlišovací způsobilosti označení.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




