Rozsah ochrany černobílých ochranných známek
Ačkoliv společná praxe členských států EU týkající se rozsahu ochrany černobílých známek je zavedena již od roku 2014, stále se při registraci obrazových ochranných známek setkáváme s přístupem, že registrace černobílého provedení obrazové ochranné známky je pro klienta výhodnější, jelikož přináší vyšší rozsah ochrany než registrace konkrétní barevné varianty.
Před zavedením společné praxe uplatňovaly unijní státy, z nichž pouze tři měly v této oblasti zavedenou přesnou metodiku, poměrně rozlišné přístupy k rozsahu ochrany černobílých ochranných známek. Ty se pohybovaly v rozmezí od „black and white covers all“ až po přístup „what you see is what you get.“ Právě s přístupem black and white covers all se setkáváme dodnes.
Rozdílné přístupy národních úřadů lze ukázat na výsledku ankety, kterou si nechal zpracovat OHIM. Úřady v ní byly dotázány, zda by vyobrazenou dřívější černobílou ochrannou známku považovaly za totožnou pro účely: (i) uplatnění priority, (ii) posouzení relativních důvodů pro zamítnutí a (iii) prokázání řádného užívání.
©EUIPO Learning Portal
V rámci Konvergenčního programu CP 4 se proto většina národních úřadů členských států dohodla na zásadách společné praxe ohledně ochranných známek v černobílém provedení a/nebo v odstínech šedé barvy. Tyto zásady vymezují mj. jednotné pojetí totožnosti porovnávaných ochranných známek, vysvětlují pojem „nepatrný rozdíl“ (včetně konkrétních příkladů) a v případě práva přednosti a relativních důvodů pro zamítnutí stanovují princip what you see is what you get. Byla opuštěna a zavržena myšlenka, že registrace černobílé varianty ochranné známky pokrývá i všechny její barevné varianty. Ochranné známky zapsané v černobílém provedení jsou tak chráněny pouze v tomto provedení.
Závěry společné praxe vychází i z rozhodovací praxe SDEU a byly jí následně potvrzeny, takže je lze vztáhnout i na unijní ochranné známky. Např. viz případ T-623/11 „Milanówek Cream Fudge“ ze dne 9. dubna 2014:
- 37. (…) „je třeba odmítnout argumenty žalobkyně, podle nichž se zápis ochranné známky „v černé a bílé barvě“ vztahuje na „všechny kombinace barev, které jsou obsaženy v grafickém ztvárnění“, a že „tudíž může požadovat ochranu jakékoliv kombinace vertikálních pruhů, složené z bílých pruhů a barevných pruhů, ať již jsou černé, oranžové nebo žluté barvy.“
U uplatňování práva přednosti a posuzování relativních důvodů pro zamítnutí tak platí, že ochranná známka v černobílém provedení či v odstínech šedé barvy není totožná se stejným označením v barevném provedení, pokud rozdíly v barvách nejsou pouze nepatrné. Nepatrným rozdílem je pak takový rozdíl, který přiměřeně pozorný spotřebitel postřehne pouze při porovnání obou označení vedle sebe.
Naopak, u posouzení řádného užívání ochranné známky může mít relevanci i užívání barevných variant daného označení, pokud: (i) slovní/obrazové prvky se shodují a jsou hlavními rozlišovacími prvky, (ii) je zachován kontrast odstínů, (iii) barva nebo kombinace barev nemají samy o sobě rozlišovací způsobilost a (iv) barva není jedním z hlavních faktorů, které přispívají k celkové rozlišovací způsobilosti označení.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




