Články s tagem: rozhodnutí soudu
NPÚ podal v restituční kauze mobiliáře zámku Opočno dovolání k Nejvyššímu soudu
Hrádek u Nechanic (Královéhradecko) 26. srpna (ČTK) - Národní památkový ústav (NPÚ) podal v restituční kauze týkající se části mobiliáře státního zámku Opočno na Rychnovsku dovolání k Nejvyššímu soudu.
Podnikatel Procházka musí odstranit podzemní garáže za Lužánkami, potvrdil soud
Brno 24. srpna (ČTK) - Podnikatel Libor Procházka a jeho firma LP Expo musí do šesti měsíců odstranit podzemní garáže, které stojí na městském pozemku u Bobycentra v areálu za Lužánkami. Krajský soud v Brně zamítl jeho odvolání proti březnovému rozsudku Městského soudu v Brně.
Podnik z pohledu soutěžního práva
Tento článek přináší krátké resumé nad pojmem podnik v intencích soutěžního práva. Je nutné si uvědomit, že pojetí podniku jako hospodářské jednotky v rámci soutěžního práva se liší od chápání podniku širokou veřejností, čemuž odpovídá vymezení obchodního závodu.[1] Dále se článek zaměří na srovnání pojmů podnik a soutěžitel, který je stěžejním pojmem českého soutěžního práva.
Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda I.
Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Brusel (I bis) maří vymáhání pohledávek. Proč?
Exekuční řízení má vést k rychlému a efektivnímu uspokojení oprávněného, a proto je důležité, aby se povinný o zahájení exekuce nedozvěděl před jejím zahájením, aby se zachoval prvek překvapení. Toto je nezbytné, aby účel exekučního řízení nebyl zmařen tím, že se povinný začne zbavovat svého majetku, jakmile se dozví o exekuci.[1]
Soud odblokoval lukrativní pozemky z restitučního podvodu v Praze
Praha 18. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze v polovině července odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Soudy dosud pozemky zadržovaly kvůli tomu, že pocházejí z restitučního podvodu známého jako kauza Bečvářova statku.
Soud zamítl stížnost organizací, které kritizovaly blokaci dezinformačních webů
Brno 9. srpna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost neziskových organizací Institute H21 a Otevřená společnost, které kritizovaly loňskou výzvu k zablokování vybraných dezinformačních webů.
Stavební povolení pro trasu metra D obstálo před Nejvyšším správním soudem
Brno 9. srpna (ČTK) - Stavební povolení pro trasu metra D obstálo před Nejvyšším správním soudem (NSS). Zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4, kteří už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze.
Doživotní trest v případu trojnásobné vraždy na Prostějovsku je pravomocný
Brno 4. srpna (ČTK) - Doživotní trest v případu trojnásobné vraždy v Kostelci na Hané na Prostějovsku je pravomocný, odsouzený ani žalobkyně se proti dubnovému rozhodnutí Krajského soudu v Brně neodvolali.
Nejvyšší soud USA a obrat v otázce posuzování výhružných projevů v trestním řízení
Federální Nejvyšší soud Spojených států vynesl na konci června několik velmi důležitých verdiktů, které vyvolaly v americké společnosti značné kontroverze. Ve světle trojice rozhodnutí Biden v. Nebraska (anulování studentského dluhu), SFA v. Harvard (tzv. affirmative action/"pozitivní diskriminace") a 303 Creative LLC v. Elenis (otázka výhrady svědomí) však bylo poněkud upozaděno jedno další podstatné rozhodnutí, konkrétně Counterman v. Colorado.
Obce mohou zkracovat dobu nočního klidu jen výjimečně a v konkrétních případech
Dne 20. 6. 2023 vydal Ústavní soud nález sp. zn. Pl. ÚS 38/22, jímž zrušil část obecně závazné vyhlášky města Příbram, kterou město v letních měsících o jednu hodinu zkrátilo dobu nočního klidu. Podle Ústavního soudu je takové omezení doby nočního klidu překročením mezí samostatné působnosti obcí.
Vede omezení svéprávnosti k omezení rodičovské odpovědnosti?
Rodičovská odpovědnost je souborem nejvýznamnějších práv a povinností rodičů vůči dětem. Do obsahu rodičovské povinnosti nepatří pouze péče o dítě, ale rovněž zajišťování výchovy, citového a rozumového vývoje, ochrana dítěte atp.
Rozhovor: Barbora Steinlauf - Práva pacientů se často nedodržují
Bojuje za to, aby rodiče mohli být v nemocnicích jako doprovod hospitalizovaného dítěte. Zastává se pacientů, jimž pojišťovny nechtějí uhradit mimořádnou léčbu. Zaměřuje se na práva pacientů v závěru jejich života... Právo a zdravotnictví se protínají v mnoha rovinách a ve všech najdete advokátku Barboru Steinlauf. Brzy představí nový projekt, který má pomoci s právní osvětou v oblasti paliativní péče. Inspiraci nyní sbírá na stáži v USA.
Nejvyšší soud nesouhlasí se zastavením stíhání příslušníků StB kvůli promlčení
Brno 20. července (ČTK) - Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci.
Čermák si za výzvy k násilí vůči politikům odpyká 5,5 roku, potvrdil soud
Praha 19. července (ČTK) - Tomáš Čermák si odpyká 5,5 roku vězení za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí vůči politikům zabránili přijetí novely pandemického zákona. Souhrnný trest za podporu a propagaci terorismu mu dnes pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze.
Odpovědnost za újmu a kvalita zdravotní péče s přihlédnutím k zahraniční zkušenosti
Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.
Polský soud zrušil rozhodnutí, které pozastavilo povolení k těžbě v dole Turów
Varšava/Praha 18. července (ČTK) - Polský nejvyšší správní soud dnes zrušil rozhodnutí varšavského správního soudu, který na konci května pozastavil - až do řádného posouzení žaloby - povolení k další těžbě v dolu Turów po roce 2026.
Soud nařídil provozovateli Ulož.to zaplatit téměř milion Kč za film Šarlatán
Pražský městský soud nařídil provozovateli serveru Ulož.to zaplatit 976.000 korun distributorovi filmů Cinemart za to, že bez licence umožňoval stahovat z internetu snímek Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové.
Evropská dědická osvědčení (EDO) v německé a v české praxi: praktické dopady rozhodnutí ESD C-354/21
Od rozhodnutí ESD z 9. 3. 2023 ve věci C-354/21 (Registrų centras VĮ) uplynuly téměř dva měsíce, ale dosud nejsou žádné reakce katastrálních úřadů v České republice, Litvě, ani dědických oddělení soudů nebo katastrálních úřadů v Německu.
SVJ nemá právo zakázat krátkodobý pronájem bytu (ani Airbnb)
Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.
Protestní shromáždění lze pořádat i v autech, potvrdil Nejvyšší správní soud
Brno 29. června (ČTK) - Protestní shromáždění lze pořádat i v autech, zaparkovaných či jedoucích v konvoji. Podmínky pořádání podobných akcí vyložil v novém rozsudku Nejvyšší správní soud (NSS). Verdikt se týká Masopustní jízdy Prahou, kterou v roce 2021 organizoval spolek Milion chvilek.
Soud zrušil pokutu 30,7 milionu Kč od ÚOHS pro autorské svazy OSA a Intergram
Brno 27. června (ČTK) - Krajský soud v Brně zrušil dvě pokuty ve výši 10,7 milionu a 20 milionů korun, které autorským svazům OSA a Intergram vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zneužití dominantního postavení. ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda.
Ochrana redakčního tajemství
Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.
Právo domáhat se výmazu důvodů odvolání z funkce člena orgánu v obchodním rejstříku
Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část II.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.



