Články s tagem: územní plán

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) vyhověl ústavní stížnosti obce Lednice a jejího zastupitelstva a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo obce Lednice na samosprávu a její právo na soudní ochranu.

Máte pozemek, na kterém plánujete realizovat stavbu. Máte také velké štěstí, protože podle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění. Máte ale i jeden velký problém – k pozemku totiž není veřejná přístupová cesta. Co teď s tím?

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že obce, ale i fyzické osoby a spolky, mají širokou možnost napadat územní plány sousedních obcí a jejich změny návrhem na přezkum opatření obecné povahy podle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Předloženým textem si kladu za cíl přiblížit spolupráci pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Pojednání jsem rozdělil do čtyř kapitol. V úvodu vymezím subjekty právního vztahu, uvedu legální definici těchto subjektů, resp. jejich popis, pokud taková není.

Smlouvy mezi obcemi a developery (či obecně investory) se v praxi používají pro dojednání takové podoby záměru, která je přijatelná pro obě strany, a často zavazují developera ke spoluúčasti na nákladech, které obci v důsledku realizace záměru vzniknou (například rozšíření školy kvůli zvýšení počtu obyvatel nebo prodloužení linek hromadné dopravy). 

Nejvyšší správní soud judikoval, že obec je oprávněna napadnout územní plán sousední obce, ale zatím nevyřešil otázku, jaké námitky může použít.

Od 1. 1. 2018 je účinná novela stavebního zákona. Změnám, které přinesla se ve svém příspěvku nazvaném "Aktuální novinky v oblasti územního plánování a stavebního řádu – legislativa, judikatura" bude na pražské konferenci Právo ve veřejné správě konané 27. 11. věnovat JUDr. Jiří Buryan, LL.M., Ph.D.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, nezakládá samotné vymezení územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona vlastníkům dotčených pozemků nárok na náhradu za omezení jejich vlastnického práva.

Územní plán je základní koncepční dokument každé obce, který přitom musí sladit požadavky, preference, nároky stovek subjektů a nikdy se proto nemůže zalíbit úplně všem. Je to ze své podstaty náročná a potenciálně konfliktní práce, kde si každé chyby zpracovatele nebo pořizovatele může někdo všimnout, upozornit na ni a ve výsledku ji napadnout žalobou u soudu. V tomto textu na konkrétních případech ilustrujeme, jaké jsou nejčastější vady územních plánů, kvůli kterým obce čelí žalobám a často je také prohrávají.

„Ještě 2500 obcí včetně Prahy a Brna má staré plány z roku 2006. Termín pro aktualizaci územního plánu se blíží.“ Tak zněl podtitul konference, kterou uspořádala společnost Seminaria v úterý, 29. 5. 2018 a byla na téma aktualizace územního plánu obce. Na konferenci vystoupil zástupce ředitele odboru územního plánování MMR a právní experti tří advokátních kanceláří.

Stavební zákon v § 5 odst. 6 obci ukládá, aby pořídila změnu územního plánu v případě změny podmínek. V případě, že tak neučiní, nemohou se ale občané domáhat změny územního plánu soudní cestou, neboť s tímto porušením není spojena žádná sankce a kontrolní mechanismus spočívá pouze v dohledu krajského úřadu.

Společnost Seminaria pořádá v úterý, 29. 5. 2018 v Praze celostátní konferenci na téma Aktualizace územního plánu obce. Na odborné akci vystoupí ředitel odboru územního plánování Roman Vodný z Ministerstva pro místní rozvoj a zástupci advokátních kanceláří.

Ústavní soud vyvrátil názor, že územní rezerva nemůže nikdy představovat zásah do vlastnického práva, který je třeba nahradit podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Obec je oprávněna svým územním plánem regulovat i záležitosti republikového významu, a to za stejných podmínek jako záležitosti nadmístního významu.

Brno 8. září (ČTK) - Města mohou za určitých podmínek v územních plánech řešit otázky republikového významu, i když chybí krajské zásady rozvoje. S novým rozsudkem přišel Nejvyšší správní soud (NSS), který se zabýval situací ve Znojmě. Krajský soud v Brně v únoru zrušil ve znojemském územním plánu koridor pro obchvat, který má být zároveň přeložkou silnice první třídy, a je proto obsažený ve státní politice územního rozvoje. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti města, postupoval krajský soud formalisticky a územním plánem se musí zabývat znovu.

Brno 13. května (ČTK) - Zástupce veřejnosti, který získá zmocnění od dostatečného počtu lidí, může podávat návrhy na zrušení opatření obecné povahy, například územního plánu. Dospěl k tomu rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Podle neziskové organizace Arnika soud posílil institut zástupce veřejnosti, jehož postavení upravuje stavební zákon. Dosud zástupcům nebylo v justici všeobecně přiznáváno právo zastupovat občany u soudu, uvedla Arnika v tiskové zprávě.

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

Podrobnosti participace městských částí na územním plánování upravuje pro každé statutární město jeho statut, přičemž omezení participace nad rámec statutu činí přijatou územně plánovací dokumentaci neplatnou.

Olomouc 17. listopadu (ČTK) - Olomoucká radnice může problém s výškovou regulací nových staveb v okolí historického centra, která kvůli rozsudku krajského soudu přestane od začátku příštího roku platit, vyřešit pomocí stavební uzávěry. Město by tak získalo další čas na úpravu nového územního plánu a nevystavilo by se riziku, že mezitím bude v této části Olomouce připravena stavba výškové budovy. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), u kterého Olomouc neuspěla s kasační stížností.