Následuje přiblížení na základě jakého právního jednání je možné spolupráci založit, a to se zaměřením na soukromoprávní formu spolupráce subjektů. Předestřu, jakým smluvním typem může dojít k navázání spolupráce, co může tvořit obsah smlouvy mezi subjekty, které instituty je vhodné konkretizovat, které skutečnosti vyplývají ze zákona, co si mohou subjekty stanovit jako povinnost a které právní předpisy jsou aplikovány. Na závěr vymezím odpovědnost stran právního vztahu v užším a širším smyslu. V textu řeším primárně spolupráci na pořizování územního plánu, ostatní územně plánovací činnosti ponechávám stranou; kde hovořím o pořizování územním plánu, mám na mysli také změnu územního plánu.
Vymezení subjektů
Na prvním místě je klíčové vymezení subjektů právního vztahu. Právní předpis poskytuje legální definici pořizovatele územního plánu v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále jako „StavZ“), kde se jím rozumí příslušný obecní úřad, který pořizuje územně plánovací podklady [1], územně plánovací dokumentaci [2] nebo vymezení zastavěného území.[3] Pořizování územně plánovací dokumentace je výkonem přenesené působnosti.[4] Na základní definici pořizovatele navazuje vymezení orgánu územního plánování [5] v § 6 odst. 1 StavZ, což představuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce.
Z § 109 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se podává, že rada obce [6] může pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu zřídit odbory a oddělení. Typicky pro činnosti spojené s územním plánováním jde o odbory a oddělení zřízené mimo jiné právě za účelem pořizování územních plánů. Příkladmo v hlavním městě Praze plní roli úřadu územního plánování Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy [7], v Brně Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna [8] a v Ostravě Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy.[9]
Úřad územního plánování musí nezbytně tvořit úředníci splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti vymezené v § 24 StavZ. Úředník splní kvalifikační požadavky získáním osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ÚÚSC“) [10] a dále splněním kvalifikační požadavků na vzdělání a praxi podle StavZ.[11]
Úřad územního plánování je povinný pořídit územní plán, regulační plán, územní studii a vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu.[12] Žádost obce podle § 6 odst. 1 písm. c) StavZ nebo § 6 odst. 2 StavZ schvaluje rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce.[13] Z uvedeného plyne povinnost pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajistit si úředníky splňující kvalifikační požadavky. Naproti tomu obce se základním rozsahem výkonu státní správy a obce s pověřeným obecním úřadem tuto povinnost nemají. Pro srovnání předchozí právní úprava [14] označovala jako orgán územního plánování „obec“, tedy nerozhodoval výkon přenesené působnosti[15]. Nicméně StavZ dává možnost být svým vlastním pořizovatelem také obecním úřadům, které nejsou úřadem územního plánování, a to na základě § 6 odst. 2 StavZ, který připouští, aby tyto obce stanuly v roli pořizovatele územního plánu. Obecnímu úřadu není kladena žádná další povinnost jako např. souhlas nadřízeného orgánu apod. Takové obecní úřady se nazývají kvalifikovanými [16]. Pořídit územní plán pro jinou obec mohou i tyto obecní úřady. Podmínkou je, že se musí obce nacházet ve stejném správním obvodu [17] jako obec s rozšířenou působností a musí se tak stát na základě veřejnoprávní smlouvy.[18]
Pro osobu oprávněnou ke zpracování územního plánu zavádí StavZ v § 22 odst. 4 označení projektant. Ve StavZ nenajdeme pojem zpracovatel, nebo zpracovatelský tým,[19] přesto je tento běžně užíván, a proto se jej přidržím i v tomto textu. Zpracování územně plánovací dokumentace patří mezi projektovou činnost ve výstavbě, kterou upravuje § 158 StavZ; ustanovení obsahuje blanketový odkaz na zvláštní právní předpis, pod kterým se skrývá zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jako „ArchtZ“), kde je stanoveno, kdo je autorizovaný architekt a pro jaké obory Česká komora architektů autorizaci uděluje.[20] Zpracovatelem může být rovněž právnická osoba, která naplní ustanovení § 2 odst. 5 ArchtZ.
Některá statutární města zřizují koncepční pracoviště, zabývající se strategickým plánováním a rozvojem, územním plánováním a rozvojem, infrastrukturou města, veřejným prostorem a infrastrukturou prostorových informací[21]; koncepční pracoviště jsou běžně zřizována formou příspěvkové organizace. Některými z nich jsou např. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nebo Kancelář architekta města Brna, příspěvková organizace.[22]
Soukromoprávní povaha vztahu mezi pořizovatelem a zpracovatelem územního plánu
Spolupráci pořizovatele a zpracovatele založenou na základě veřejnoprávní smlouvy, nebo žádostí obce podle § 6 odst. 1 písm. c) StavZ jsem pouze uvedl, blíže se jí zabývat nebudu. V jakém režimu tedy vystupuje obec ve smluvních vztazích s osobami soukromého práva? Nevystupuje-li z pozice vykonavatele veřejnoprávních pravomocí (např. vydáváním obecně závazných vyhlášek nebo správních rozhodnutí), potom se nachází v postavení právnické osoby soukromého práva.[23]
Předmět smlouvy [24] tvoří zpracování územního plánu,[25] což nejlépe odpovídá smluvnímu typu smlouvy o dílo,[26] kterou se zhotovitel (zpracovatel) zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele (pořizovatele) dílo (územní plán, resp. návrh územního plánu, viz dále) a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.[27] Smlouva o dílo není jediným myslitelným smluvním typem. Stranám je ponecháno na jejich vůli, zda obsah smlouvy vytvoří natolik specifický, že smluvní vztah upraví nepojmenovaným smluvním typem.[28]
Obsah smlouvy
Které činnosti může pořizovatel převést na zpracovatele, a které jsou výlučně v pravomoci úřadu územního plánování? Obecně vzato jsou to činnosti odborného charakteru tak, jak je možno rozumět z § 158 StavZ. Nikoli však výlučně.[29]
V první fázi procesu pořizování územního plánu lze uvažovat o smluvní povinnosti zpracovatele vyhotovit návrh zadání územního plánu.[30] Nicméně se nedomnívám, že vytvoření zadání zpracovatelem je vhodným postupem. Lze si představit, že zadání vypracované jedním zpracovatelem slouží jinému, ale je otázkou, zda k takové situaci dojde. Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu.[31] Obec v zadání vyjadřuje své představy o budoucím využití svého území, které má teprve následně zpracovatel za úkol vtělit do návrhu územního plánu, kde se myšlenky a představy obce stávají reálnějšími, resp. přeměňují se v konkrétní odborná řešení, výkresy apod na základě územně analytických podkladů, územích studií a doplňujících průzkumů a podkladů.[32]
Další stádium pořizování územního plánu představuje návrh územního plánu na základě zastupitelstvem schváleného zadání,[33] nebo zprávy o uplatňování územního plánu.[34] Obdobný postup platí pro zkrácený postup pořizování změny územního plánu.[35] Zpracovatel vypracuje návrh územního plánu ve smyslu díla a předá jej pořizovateli. Pořizovatel provede kontrolu díla, která je vymezená buď ve smluvní dokumentaci, nebo na základě ustanovení ObčZ. Následující činnosti v souvislosti s pořizováním návrhu územního plánu přebírá pořizovatel, jelikož v případě zajištění zpracovatele soukromoprávní cestou zůstává pořizovatel v postavení úřadu územního plánování. To znamená, že pořizovatel oznamuje místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, nebo doručení návrhu územního plánu veřejnou vyhláškou[36]; pořizovatel spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí, pokud dojde k postupu podle § 50 odst. 4 StavZ; pořizovatel zasílá stanoviska, připomínky a výsledky konzultací podle § 50 odst. 2 až 4 příslušnému úřadu[37]; dále pořizovatel obdrží stanovisko krajského úřadu na základě § 50 odst. 7 StavZ a stanoviska dotčených orgánů a připomínky sousedních obcí a veřejnosti. Důležité je smluvně zakotvit, aby pořizovatel obsah stanovisek a připomínek předal zpracovateli, aby mohlo být dílo řádně provedeno, tj. se všemi pro zpracovatele podstatnými informacemi. Role zpracovatele přichází znovu při úpravě návrhu územního plánu na základě výsledků projednání,[38] popř. pořizovatel může dojít na základě výsledků projednání k závěru, že je potřebné pořídit nový návrh územního plánu.[39] Schválený návrh územního plánu zastupitelstvem obce jde do další fáze pořizování, a sice veřejného projednání.
Řízení o územním plánu [40] vykazuje zvláštnosti oproti předchozím fázím. Pořizovatel má povinnost oznámit konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou a jednotlivě přizvat dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Nadto má pořizovatel povinnost plynoucí z § 22 odst. 4 StavZ vždy [41] zajistit při veřejném projednání ve spolupráci s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě [42] výklad územně plánovací dokumentace. Ačkoli ustanovení nepřikazuje, aby se jednalo o stejného projektanta, který návrh územního plánu zpracoval, bude se z praktických důvodů jednat o stejného projektanta, protože má nejširší znalost o „svém“ návrhu územního plánu. Povinnost konkrétního zpracovatele vystoupit na veřejném projednání je proto vhodné odrazit ve smluvní dokumentaci. Další zvláštnost této fáze pořizování územního plánu tvoří námitky a připomínky uplatněné při veřejném projednání [43], které musí pořizovatel vypořádat. Strany se mohou smluvně zavázat, že zpracovatel navrhne rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu.[44]
Mimo hlavní linii práv a povinností je vhodné, aby si strany vymezily další podmínky vzájemné spolupráce. Jde o povinnost pořizovatele poskytnout zpracovateli součinnost [45], která typicky zahrnuje dodání různé dokumentace, jakou jsou územní studie, urbanistické studie, územní generely, územně analytické podklady a další, a povinnost zpracovatele tyto zohlednit a použít při zpracování územního plánu. Pořizovatel má právo kontrolovat provádění díla [46], což mohou strany konkretizovat sjednáním pravidelných jednání, na kterých zpracovatel průběžně představuje provádění díla. Dále mohou strany zakotvit systém udělování pokynů ze strany pořizovatele a řešení situací, kdy zpracovatel s pokynem nesouhlasí. Důležitou náležitostí smluvního vztahu jsou lhůty. Pořizovatel má zájem na co nejrychlejším zpracováním územního plánu, na druhou stranu priorita zpracovatele je kvalita díla [47], což může stát mnoho času. Z těchto důvodů představují lhůty klíčovou roli při vyjednávání o obsahu smlouvy. Co se týče spolupráce zpracovatele a dalších osob, předpokládá se, že zpracovatelský tým osloví specialisty z řady dalších oborů, které jsou potřeba k bezvadnému zpracování návrh územního plánu.[48] Proto se do smluv vtělují ustanovení upravující poddodavatele pro provedení díla zpracovatelem. Samostatnou kapitolou je kontrola díla a odpovědnost pořizovatele a zpracovatele v užším a širším smyslu. Konečně smlouva musí obsahovat doložku o jejím schválení orgánem obce.
Odpovědnost stran
Odpovědností [49] v užším smyslu označuji závazky z deliktu na základě porušení smluvní povinnosti a odpovědnost zpracovatele podle ArchtZ. Strany ve smlouvě vymezí lhůtu pro doručení díla pořizovateli, kterému náleží smluvená, nebo zákonná lhůta pro kontrolu díla a případné vytknutí vad díla zpracovateli, který vady a nedodělky odstraní.[50] Konkretizace institutu uplatňování práv z vadného plnění je stranám ponechána na vůli. V průběhu provádění díla může dojít k porušení celé řady ustanovení, ať už smluvních, nebo zákonných, kterých se strany mohou dovolávat.[51] Zvláštní situace může nastat, když pořizovatel iniciuje soudní spor na náhradu škody vůči příspěvkové organizaci zřízené územně samosprávným celkem, resp. zastupitelstvem stejné obce.[52]
Zpracovatel je povinen se řídit ustanoveními ArchtZ. Co se odpovědnosti zpracovatele týče, stanovuje ArchtZ povinnost dbát platných obecně závazných právních předpisů. Zpracovatel odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které mu byla udělena autorizace s tím, že odpovědnost podle obecných právních předpisů tím není dotčena.[53] Zpracovatel podepisuje dokumenty související s výkonem jeho činnosti vlastnoručně spolu s otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace.[54] Takto se dokumenty stávají veřejnou listinou.[55] ArchtZ upravuje disciplinární odpovědnost zpracovatele, včetně výčtu disciplinárních opatření[56], za závažné nebo opětovné porušení povinností zpracovatele stanovené ArchtZ.
Podle StavZ zpracovatel odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci.[57] Opět je zdůrazněna povinnost zpracovatele dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Při výkonu své činnosti se zpracovatel řídí zejména ArchtZ, StavZ a jeho prováděcími právními předpisy, kterými jsou především vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláška o obecných požadavcích na využívání území.[58]
Odpovědnost v širším smyslu zahrnuje mimo jiné dobré jméno zpracovatele, odpovědnost pořizovatele vůči orgánům obce a odpovědnost zastupitelstva vůči veřejnosti. Zpracovatel opatřuje dokumenty související s výkonem jeho činnosti otiskem razítka a vlastnoručně podepisuje. Jeho jméno nebo název je každému k dispozici; nekvalitním zpracováním územního plánu může do budoucna utrpět zpracovatelova profesní činnost.
Pořizovatel není voleným orgánem, a tak je jeho složení v rukou vedoucího úřadu územního plánování.[59] Na základě ustanovení § 102 odst. 2 písm. g) obecního zřízení jmenuje a odvolává vedoucího odboru rada obce na návrh tajemníka obecního úřadu. Vedoucí odboru tak může být odvolán a nově jmenovaný vedoucí může mít jinou představu o složení týmu úředníků.
Územně plánovací činnost je do jisté míry politickým tématem. Zastupitelstvo rozhoduje o pořízení územního plánu, schvaluje zadání a územní plán také vydává, jakož i schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.[60] Rozhodnutí učiněná zastupitelstvem podléhají kontrole veřejnosti. Územní plán, jako dokument se schopností zasáhnout do dění a právních vztahů na území obce, budí značný zájem veřejnosti a vládnoucí politická reprezentace může ztratit po jeho vydání podporu občanů obce.[61]
[4] MACHÁČKOVÁ, Jana a kol. Stavební zákon: komentář.Vyd. 3. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 12.
[5] Označován také jako úřad územního plánování.
[6] V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li zákon o obecním zřízení jinak.
[7] http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/index.html?divisionId=144. [cit. 1. 4. 2019].
[8] https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-1-namestka-primatorky/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/. [cit. 1. 4. 2019].
[9] https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu. [cit. 1. 4. 2019].
[10] Především § 21; obecné předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka jsou v § 4 ÚÚSC.
[11] § 24 odst. 2, 3 a 4 StavZ.
[12] § 6 odst. 1 písm. c) a d) StavZ.
[13] § 6 odst. 6 písm. b) StavZ.
[14] § 12 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinný do 31. 12. 2006.
[15] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol. Stavební zákon: praktický komentář.Vyd. 1. Praha: Leges, 2017, s. 66.
[16] MAREČEK, J., DOLEŽAL, J., SEDLÁČKOVÁ, V., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Vyd. 2. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018, s. 54
[17] Správní obvody obcí vymezuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.
[18] Obecné vymezení veřejnoprávní smlouvy obsahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jako „správní řád“), zejména část pátá, § 159 an.
[19] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol., 2017, op. cit. s. 204.
[21] http://www.iprpraha.cz/clanek/293/ipr-praha [cit. 9. 4. 2019].
[22] Příspěvkové organizace může zřídit obec podle zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, resp. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Příspěvkové organizace se řídí zřizovací listinou a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
[23] http://www.vzdelanyzastupitel.cz/data/fileBank/b1fb85e1-199c-4d77-9329-68fa9467ee26.pdf [cit. 10. 4. 2019]
[24] Vymezení předmětu smlouvy hraje tradičně ve smluvním vztahu velmi důležitou roli. Předmět díla se často vymezuje přílohami smlouvy.
[25] V různých stupních pořizování územního plánu.
[26] V publikaci BEJČEK, J., ŠILHÁN, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání.Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 255 ji autoři nazývají jazykově správně smlouvou o díle. V textu se přidržím tradičně a v zákoně užívanému pojmenování.
[27] § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „ObčZ“).
[28] § 1746 odst. 2 ObčZ.
[29] Např. je možné ve smlouvě obsáhnout povinnost zpracovatele zpracovat návrh opatření obecné povahy podle § 43 odst. 4 StavZ ve spojení s § 171 správního řádu; viz dále.
[30] § 47 StavZ. Pořizovatel zpracovává návrh územního plánu ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva.
[31] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol., 2017, op. cit. s. 200.
[32] § 47 odst. 1 StavZ.
[35] § 55a an. StavZ. Zkrácený postup navazuje na zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, nebo na rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu.
[36] § 50 odst. 2 a 3 StavZ.
[37] § 50 odst. 5 StavZ.
[38] § 51 odst. 1 StavZ.
[39] § 51 odst. 3 StavZ. V tomto případě pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva zpracuje návrh pokynů pro zpracování nového návrhu územního plánu, které může (ale také nemusí) schválit zastupitelstvo obce.
[40] § 52 StavZ a § 172 odst. 3 správního řádu.
[41] I při opakovaném veřejném projednání.
[43] Námitky a připomínky je nutné uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání.
[44] § 53 odst. 1 StavZ.
[45] Projektant je povinen působit v součinnosti s příslušným orgánem územního plánování dle § 159 odst. 1 StavZ.
[47] I zpracovatel má zájem na provedení díla v co nejkratším čase, resp. do určitého data, jelikož např. ustanovení § 188 odst. 1 StavZ vymezuje povinnost projednat a vydat novou územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválené před 1. lednem 2007 a to do konce roku 2022.
[48] MACHÁČKOVÁ a kol., 2018, op. cit., s. 261.
[49] Povinnost subjektu nést následky svého protiprávního jednání stanovené právními normami. Lze uvažovat také o trestně právní odpovědnosti zpracovatele, ale touto se blíže v textu zabývat nebudu.
[50] Konstrukce dodání díla může mít jiné podoby.
[51] Blíže způsob a rozsah náhrady v § 2951 an. ObčZ.
[52] Takový scénář může nastat v Praze nebo v Brně; viz výše.
[53] § 12 odst. 1 ArchtZ.
[54] § 13 odst. 3 ArchtZ.
[55] § 13 odst. 5 ArchtZ ve spojení s § 567 an. ObčZ.
[58] MACHÁČKOVÁ a kol., 2018, op. cit., s. 1075.
[59] V čele obecního úřadu s rozšířenou působností, který se nečlení na odbory a oddělení, stojí starosta.
[60] § 6 odst. 5 StavZ.
[61] Pro úplnost dodávám, že text se nezabývá odpovědnostípodle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pouze zmiňuji, že postup podle tohoto zákona je v oblastí územního plánování obecně přípustný.
Seznam použitých zdrojů
- MACHÁČKOVÁ, Jana a kol. Stavební zákon: komentář. Vyd. 3. Praha: C. H. Beck, 2018, 1199 s.
- MAREČEK, J., DOLEŽAL, J., SEDLÁČKOVÁ, V., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M.,VOBRÁTILOVÁ, Z. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Vyd. 2. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018, 954 s.
- PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol. Stavební zákon: praktický komentář. Vyd. 1. Praha: Leges, 2017, 876 s.
- BEJČEK, J., ŠILHÁN, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2015, 507 s.
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
- Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
- Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
- Zákon č. 128/2000 Sb., obecní zřízení
- Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
- Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
- Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
- http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/index.html?divisionId=144
- https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-1-namestka-primatorky/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/
- https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu
- http://www.iprpraha.cz/clanek/293/ipr-praha
- http://www.vzdelanyzastupitel.cz/data/fileBank/b1fb85e1-199c-4d77-9329-68fa9467ee26.pdf.
Diskuze k článku ()