Spolupráce pořizovatele a zpracovatele při pořizování územního plánu Zdroj: Fotolia

Spolupráce pořizovatele a zpracovatele při pořizování územního plánu

Předloženým textem si kladu za cíl přiblížit spolupráci pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Pojednání jsem rozdělil do čtyř kapitol. V úvodu vymezím subjekty právního vztahu, uvedu legální definici těchto subjektů, resp. jejich popis, pokud taková není.

Mgr. Marek Peringer

Mgr. Marek Peringer

Následuje přiblížení na základě jakého právního jednání je možné spolupráci založit, a to se zaměřením na soukromoprávní formu spolupráce subjektů. Předestřu, jakým smluvním typem může dojít k navázání spolupráce, co může tvořit obsah smlouvy mezi subjekty, které instituty je vhodné konkretizovat, které skutečnosti vyplývají ze zákona, co si mohou subjekty stanovit jako povinnost a které právní předpisy jsou aplikovány. Na závěr vymezím odpovědnost stran právního vztahu v užším a širším smyslu. V textu řeším primárně spolupráci na pořizování územního plánu, ostatní územně plánovací činnosti ponechávám stranou; kde hovořím o pořizování územním plánu, mám na mysli také změnu územního plánu.

Vymezení subjektů

Na prvním místě je klíčové vymezení subjektů právního vztahu. Právní předpis poskytuje legální definici pořizovatele územního plánu v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále jako „StavZ“), kde se jím rozumí příslušný obecní úřad, který pořizuje územně plánovací podklady [1], územně plánovací dokumentaci [2] nebo vymezení zastavěného území.[3] Pořizování územně plánovací dokumentace je výkonem přenesené působnosti.[4] Na základní definici pořizovatele navazuje vymezení orgánu územního plánování [5]§ 6 odst. 1 StavZ, což představuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce.

§ 109 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se podává, že rada obce [6] může pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu zřídit odbory a oddělení. Typicky pro činnosti spojené s územním plánováním jde o odbory a oddělení zřízené mimo jiné právě za účelem pořizování územních plánů. Příkladmo v hlavním městě Praze plní roli úřadu územního plánování Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy [7], v Brně Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna [8] a v Ostravě Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy.[9]

Úřad územního plánování musí nezbytně tvořit úředníci splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti vymezené v § 24 StavZ. Úředník splní kvalifikační požadavky získáním osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ÚÚSC“) [10] a dále splněním kvalifikační požadavků na vzdělání a praxi podle StavZ.[11]

Úřad územního plánování je povinný pořídit územní plán, regulační plán, územní studii a vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu.[12] Žádost obce podle § 6 odst. 1 písm. c) StavZ nebo § 6 odst. 2 StavZ schvaluje rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce.[13] Z uvedeného plyne povinnost pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajistit si úředníky splňující kvalifikační požadavky. Naproti tomu obce se základním rozsahem výkonu státní správy a obce s pověřeným obecním úřadem tuto povinnost nemají. Pro srovnání předchozí právní úprava [14] označovala jako orgán územního plánování „obec“, tedy nerozhodoval výkon přenesené působnosti[15]. Nicméně StavZ dává možnost být svým vlastním pořizovatelem také obecním úřadům, které nejsou úřadem územního plánování, a to na základě § 6 odst. 2 StavZ, který připouští, aby tyto obce stanuly v roli pořizovatele územního plánu. Obecnímu úřadu není kladena žádná další povinnost jako např. souhlas nadřízeného orgánu apod. Takové obecní úřady se nazývají kvalifikovanými [16]. Pořídit územní plán pro jinou obec mohou i tyto obecní úřady. Podmínkou je, že se musí obce nacházet ve stejném správním obvodu [17] jako obec s rozšířenou působností a musí se tak stát na základě veřejnoprávní smlouvy.[18]

Pro osobu oprávněnou ke zpracování územního plánu zavádí StavZ v § 22 odst. 4 označení projektant. Ve StavZ nenajdeme pojem zpracovatel, nebo zpracovatelský tým,[19] přesto je tento běžně užíván, a proto se jej přidržím i v tomto textu. Zpracování územně plánovací dokumentace patří mezi projektovou činnost ve výstavbě, kterou upravuje § 158 StavZ; ustanovení obsahuje blanketový odkaz na zvláštní právní předpis, pod kterým se skrývá zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jako „ArchtZ“), kde je stanoveno, kdo je autorizovaný architekt a pro jaké obory Česká komora architektů autorizaci uděluje.[20] Zpracovatelem může být rovněž právnická osoba, která naplní ustanovení § 2 odst. 5 ArchtZ.

Některá statutární města zřizují koncepční pracoviště, zabývající se strategickým plánováním a rozvojem, územním plánováním a rozvojem, infrastrukturou města, veřejným prostorem a infrastrukturou prostorových informací[21]; koncepční pracoviště jsou běžně zřizována formou příspěvkové organizace. Některými z nich jsou např. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nebo Kancelář architekta města Brna, příspěvková organizace.[22]

Soukromoprávní povaha vztahu mezi pořizovatelem a zpracovatelem územního plánu

Spolupráci pořizovatele a zpracovatele založenou na základě veřejnoprávní smlouvy, nebo žádostí obce podle § 6 odst. 1 písm. c) StavZ jsem pouze uvedl, blíže se jí zabývat nebudu. V jakém režimu tedy vystupuje obec ve smluvních vztazích s osobami soukromého práva? Nevystupuje-li z pozice vykonavatele veřejnoprávních pravomocí (např. vydáváním obecně závazných vyhlášek nebo správních rozhodnutí), potom se nachází v postavení právnické osoby soukromého práva.[23]

Předmět smlouvy [24] tvoří zpracování územního plánu,[25] což nejlépe odpovídá smluvnímu typu smlouvy o dílo,[26] kterou se zhotovitel (zpracovatel) zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele (pořizovatele) dílo (územní plán, resp. návrh územního plánu, viz dále) a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.[27] Smlouva o dílo není jediným myslitelným smluvním typem. Stranám je ponecháno na jejich vůli, zda obsah smlouvy vytvoří natolik specifický, že smluvní vztah upraví nepojmenovaným smluvním typem.[28]

Obsah smlouvy

Které činnosti může pořizovatel převést na zpracovatele, a které jsou výlučně v pravomoci úřadu územního plánování? Obecně vzato jsou to činnosti odborného charakteru tak, jak je možno rozumět z § 158 StavZ. Nikoli však výlučně.[29]

V první fázi procesu pořizování územního plánu lze uvažovat o smluvní povinnosti zpracovatele vyhotovit návrh zadání územního plánu.[30] Nicméně se nedomnívám, že vytvoření zadání zpracovatelem je vhodným postupem. Lze si představit, že zadání vypracované jedním zpracovatelem slouží jinému, ale je otázkou, zda k takové situaci dojde. Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu.[31] Obec v zadání vyjadřuje své představy o budoucím využití svého území, které má teprve následně zpracovatel za úkol vtělit do návrhu územního plánu, kde se myšlenky a představy obce stávají reálnějšími, resp. přeměňují se v konkrétní odborná řešení, výkresy apod na základě územně analytických podkladů, územích studií a doplňujících průzkumů a podkladů.[32]

Další stádium pořizování územního plánu představuje návrh územního plánu na základě zastupitelstvem schváleného zadání,[33] nebo zprávy o uplatňování územního plánu.[34] Obdobný postup platí pro zkrácený postup pořizování změny územního plánu.[35] Zpracovatel vypracuje návrh územního plánu ve smyslu díla a předá jej pořizovateli. Pořizovatel provede kontrolu díla, která je vymezená buď ve smluvní dokumentaci, nebo na základě ustanovení ObčZ. Následující činnosti v souvislosti s pořizováním návrhu územního plánu přebírá pořizovatel, jelikož v případě zajištění zpracovatele soukromoprávní cestou zůstává pořizovatel v postavení úřadu územního plánování. To znamená, že pořizovatel oznamuje místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, nebo doručení návrhu územního plánu veřejnou vyhláškou[36]; pořizovatel spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí, pokud dojde k postupu podle § 50 odst. 4 StavZ; pořizovatel zasílá stanoviska, připomínky a výsledky konzultací podle § 50 odst. 2 až 4 příslušnému úřadu[37]; dále pořizovatel obdrží stanovisko krajského úřadu na základě § 50 odst. 7 StavZ a stanoviska dotčených orgánů a připomínky sousedních obcí a veřejnosti. Důležité je smluvně zakotvit, aby pořizovatel obsah stanovisek a připomínek předal zpracovateli, aby mohlo být dílo řádně provedeno, tj. se všemi pro zpracovatele podstatnými informacemi. Role zpracovatele přichází znovu při úpravě návrhu územního plánu na základě výsledků projednání,[38] popř. pořizovatel může dojít na základě výsledků projednání k závěru, že je potřebné pořídit nový návrh územního plánu.[39] Schválený návrh územního plánu zastupitelstvem obce jde do další fáze pořizování, a sice veřejného projednání.

Řízení o územním plánu [40] vykazuje zvláštnosti oproti předchozím fázím. Pořizovatel má povinnost oznámit konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou a jednotlivě přizvat dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Nadto má pořizovatel povinnost plynoucí z § 22 odst. 4 StavZ vždy [41] zajistit při veřejném projednání ve spolupráci s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě [42] výklad územně plánovací dokumentace. Ačkoli ustanovení nepřikazuje, aby se jednalo o stejného projektanta, který návrh územního plánu zpracoval, bude se z praktických důvodů jednat o stejného projektanta, protože má nejširší znalost o „svém“ návrhu územního plánu. Povinnost konkrétního zpracovatele vystoupit na veřejném projednání je proto vhodné odrazit ve smluvní dokumentaci. Další zvláštnost této fáze pořizování územního plánu tvoří námitky a připomínky uplatněné při veřejném projednání [43], které musí pořizovatel vypořádat. Strany se mohou smluvně zavázat, že zpracovatel navrhne rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu.[44]

Mimo hlavní linii práv a povinností je vhodné, aby si strany vymezily další podmínky vzájemné spolupráce. Jde o povinnost pořizovatele poskytnout zpracovateli součinnost [45], která typicky zahrnuje dodání různé dokumentace, jakou jsou územní studie, urbanistické studie, územní generely, územně analytické podklady a další, a povinnost zpracovatele tyto zohlednit a použít při zpracování územního plánu. Pořizovatel má právo kontrolovat provádění díla [46], což mohou strany konkretizovat sjednáním pravidelných jednání, na kterých zpracovatel průběžně představuje provádění díla. Dále mohou strany zakotvit systém udělování pokynů ze strany pořizovatele a řešení situací, kdy zpracovatel s pokynem nesouhlasí. Důležitou náležitostí smluvního vztahu jsou lhůty. Pořizovatel má zájem na co nejrychlejším zpracováním územního plánu, na druhou stranu priorita zpracovatele je kvalita díla [47], což může stát mnoho času. Z těchto důvodů představují lhůty klíčovou roli při vyjednávání o obsahu smlouvy. Co se týče spolupráce zpracovatele a dalších osob, předpokládá se, že zpracovatelský tým osloví specialisty z řady dalších oborů, které jsou potřeba k bezvadnému zpracování návrh územního plánu.[48] Proto se do smluv vtělují ustanovení upravující poddodavatele pro provedení díla zpracovatelem. Samostatnou kapitolou je kontrola díla a odpovědnost pořizovatele a zpracovatele v užším a širším smyslu. Konečně smlouva musí obsahovat doložku o jejím schválení orgánem obce.

Odpovědnost stran

Odpovědností [49] v užším smyslu označuji závazky z deliktu na základě porušení smluvní povinnosti a odpovědnost zpracovatele podle ArchtZ. Strany ve smlouvě vymezí lhůtu pro doručení díla pořizovateli, kterému náleží smluvená, nebo zákonná lhůta pro kontrolu díla a případné vytknutí vad díla zpracovateli, který vady a nedodělky odstraní.[50] Konkretizace institutu uplatňování práv z vadného plnění je stranám ponechána na vůli. V průběhu provádění díla může dojít k porušení celé řady ustanovení, ať už smluvních, nebo zákonných, kterých se strany mohou dovolávat.[51] Zvláštní situace může nastat, když pořizovatel iniciuje soudní spor na náhradu škody vůči příspěvkové organizaci zřízené územně samosprávným celkem, resp. zastupitelstvem stejné obce.[52]

Zpracovatel je povinen se řídit ustanoveními ArchtZ. Co se odpovědnosti zpracovatele týče, stanovuje ArchtZ povinnost dbát platných obecně závazných právních předpisů. Zpracovatel odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které mu byla udělena autorizace s tím, že odpovědnost podle obecných právních předpisů tím není dotčena.[53] Zpracovatel podepisuje dokumenty související s výkonem jeho činnosti vlastnoručně spolu s otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace.[54] Takto se dokumenty stávají veřejnou listinou.[55] ArchtZ upravuje disciplinární odpovědnost zpracovatele, včetně výčtu disciplinárních opatření[56], za závažné nebo opětovné porušení povinností zpracovatele stanovené ArchtZ.

Podle StavZ zpracovatel odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci.[57] Opět je zdůrazněna povinnost zpracovatele dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Při výkonu své činnosti se zpracovatel řídí zejména ArchtZ, StavZ a jeho prováděcími právními předpisy, kterými jsou především vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláška o obecných požadavcích na využívání území.[58]

Odpovědnost v širším smyslu zahrnuje mimo jiné dobré jméno zpracovatele, odpovědnost pořizovatele vůči orgánům obce a odpovědnost zastupitelstva vůči veřejnosti. Zpracovatel opatřuje dokumenty související s výkonem jeho činnosti otiskem razítka a vlastnoručně podepisuje. Jeho jméno nebo název je každému k dispozici; nekvalitním zpracováním územního plánu může do budoucna utrpět zpracovatelova profesní činnost.

Pořizovatel není voleným orgánem, a tak je jeho složení v rukou vedoucího úřadu územního plánování.[59] Na základě ustanovení § 102 odst. 2 písm. g) obecního zřízení jmenuje a odvolává vedoucího odboru rada obce na návrh tajemníka obecního úřadu. Vedoucí odboru tak může být odvolán a nově jmenovaný vedoucí může mít jinou představu o složení týmu úředníků.

Územně plánovací činnost je do jisté míry politickým tématem. Zastupitelstvo rozhoduje o pořízení územního plánu, schvaluje zadání a územní plán také vydává, jakož i schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.[60] Rozhodnutí učiněná zastupitelstvem podléhají kontrole veřejnosti. Územní plán, jako dokument se schopností zasáhnout do dění a právních vztahů na území obce, budí značný zájem veřejnosti a vládnoucí politická reprezentace může ztratit po jeho vydání podporu občanů obce.[61]


[1] § 25 an. StavZ.

[2] § 36 an. StavZ.

[3] § 59 an. StavZ.

[4] MACHÁČKOVÁ, Jana a kol. Stavební zákon: komentář.Vyd. 3. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 12.

[5] Označován také jako úřad územního plánování.

[6] V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li zákon o obecním zřízení jinak.

[7] http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/index.html?divisionId=144. [cit. 1. 4. 2019].

[8] https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-1-namestka-primatorky/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/. [cit. 1. 4. 2019].

[9] https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu. [cit. 1. 4. 2019].

[10] Především § 21; obecné předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka jsou v § 4 ÚÚSC.

[11] § 24 odst. 2, 3 a 4 StavZ.

[12] § 6 odst. 1 písm. c) a d) StavZ.

[13] § 6 odst. 6 písm. b) StavZ.

[14] § 12 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinný do 31. 12. 2006.

[15] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol. Stavební zákon: praktický komentář.Vyd. 1. Praha: Leges, 2017, s. 66.

[16] MAREČEK, J., DOLEŽAL, J., SEDLÁČKOVÁ, V., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Vyd. 2. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018, s. 54

[17] Správní obvody obcí vymezuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.

[18] Obecné vymezení veřejnoprávní smlouvy obsahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jako „správní řád“), zejména část pátá, § 159 an.

[19] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol., 2017, op. cit. s. 204.

[20] § 4 ArchtZ.

[21] http://www.iprpraha.cz/clanek/293/ipr-praha [cit. 9. 4. 2019].

[22] Příspěvkové organizace může zřídit obec podle zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, resp. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Příspěvkové organizace se řídí zřizovací listinou a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

[23] http://www.vzdelanyzastupitel.cz/data/fileBank/b1fb85e1-199c-4d77-9329-68fa9467ee26.pdf [cit. 10. 4. 2019]

[24] Vymezení předmětu smlouvy hraje tradičně ve smluvním vztahu velmi důležitou roli. Předmět díla se často vymezuje přílohami smlouvy.

[25] V různých stupních pořizování územního plánu.

[26] V publikaci BEJČEK, J., ŠILHÁN, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání.Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 255 ji autoři nazývají jazykově správně smlouvou o díle. V textu se přidržím tradičně a v zákoně užívanému pojmenování. 

[27] § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „ObčZ“).

[28] § 1746 odst. 2 ObčZ.

[29] Např. je možné ve smlouvě obsáhnout povinnost zpracovatele zpracovat návrh opatření obecné povahy podle § 43 odst. 4 StavZ ve spojení s § 171 správního řádu; viz dále.

[30] § 47 StavZ. Pořizovatel zpracovává návrh územního plánu ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva.

[31] PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol., 2017, op. cit. s. 200.

[32] § 47 odst. 1 StavZ.

[33] § 50 a 51 StavZ.

[34] § 55 StavZ.

[35] § 55a an. StavZ. Zkrácený postup navazuje na zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, nebo na rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu.

[36] § 50 odst. 2 a 3 StavZ.

[37] § 50 odst. 5 StavZ.

[38] § 51 odst. 1 StavZ.

[39] § 51 odst. 3 StavZ. V tomto případě pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva zpracuje návrh pokynů pro zpracování nového návrhu územního plánu, které může (ale také nemusí) schválit zastupitelstvo obce.

[40] § 52 StavZ a § 172 odst. 3 správního řádu.

[41] I při opakovaném veřejném projednání.

[42] ArchtZ.

[43] Námitky a připomínky je nutné uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání.

[44] § 53 odst. 1 StavZ.

[45] Projektant je povinen působit v součinnosti s příslušným orgánem územního plánování dle § 159 odst. 1 StavZ.

[46] § 2593 ObčZ.

[47] I zpracovatel má zájem na provedení díla v co nejkratším čase, resp. do určitého data, jelikož např. ustanovení § 188 odst. 1 StavZ vymezuje povinnost projednat a vydat novou územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválené před 1. lednem 2007 a to do konce roku 2022.

[48] MACHÁČKOVÁ a kol., 2018, op. cit., s. 261.

[49] Povinnost subjektu nést následky svého protiprávního jednání stanovené právními normami. Lze uvažovat také o trestně právní odpovědnosti zpracovatele, ale touto se blíže v textu zabývat nebudu. 

[50] Konstrukce dodání díla může mít jiné podoby.

[51] Blíže způsob a rozsah náhrady v § 2951 an. ObčZ.

[52] Takový scénář může nastat v Praze nebo v Brně; viz výše.

[53] § 12 odst. 1 ArchtZ.

[54] § 13 odst. 3 ArchtZ.

[55] § 13 odst. 5 ArchtZ ve spojení s § 567 an. ObčZ.

[56] § 20 an. ArchtZ.

[57] § 159 odst. 1.

[58] MACHÁČKOVÁ a kol., 2018, op. cit., s. 1075.

[59] V čele obecního úřadu s rozšířenou působností, který se nečlení na odbory a oddělení, stojí starosta.

[60] § 6 odst. 5 StavZ.

[61] Pro úplnost dodávám, že text se nezabývá odpovědnostípodle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pouze zmiňuji, že postup podle tohoto zákona je v oblastí územního plánování obecně přípustný.

Seznam použitých zdrojů

  1. MACHÁČKOVÁ, Jana a kol. Stavební zákon: komentář. Vyd. 3. Praha: C. H. Beck, 2018, 1199 s.
  2. MAREČEK, J., DOLEŽAL, J., SEDLÁČKOVÁ, V., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M.,VOBRÁTILOVÁ, Z. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Vyd. 2. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018, 954 s.
  3. PRŮCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kol. Stavební zákon: praktický komentář. Vyd. 1. Praha: Leges, 2017, 876 s.
  4. BEJČEK, J., ŠILHÁN, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2015, 507 s.
  5. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
  6. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
  7. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  8. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
  9. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
  10. Zákon č. 128/2000 Sb., obecní zřízení
  11. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
  12. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
  13. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  14. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
  15. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
  16. http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/index.html?divisionId=144
  17. https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-1-namestka-primatorky/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/
  18. https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu
  19. http://www.iprpraha.cz/clanek/293/ipr-praha
  20. http://www.vzdelanyzastupitel.cz/data/fileBank/b1fb85e1-199c-4d77-9329-68fa9467ee26.pdf.

územní plán stavební právo stavební úřad projektové řízení

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články