Články s tagem: výživné

Praha 14. června (ČTK) - Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Jste-li povinni platit výživné na své ratolesti, musíte počítat s tím, že se jeho výše bude postupně měnit. Ne vždy to ale musí být tím směrem, který byste si představovali.

Dostaly od Vás Vaše děti dárky za desítky tisíc a doufáte, že by Vám Váš bývalý protějšek mohl protentokrát odpustit placení výživného? Nedoufejte… 

Pozastavení řidičského oprávnění za účelem vymožení dluhu na výživném z doby nezletilosti nelze ukončit v okamžiku nabytí zletilosti dítěte, ale zpravidla až bude celý dluh vymožen.

V případě svěření nezletilého dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů je druhému rodiči stanovena povinnost hradit na nezletilé dítě výživné a zároveň je mu zachováno právo se s nezletilým dítětem stýkat, ať již je přesná úprava styku obsažena v rozhodnutí soudu, či ponechána dohodě rodičů. Tento článek se zabývá otázkou, zda je možno úpravu styku při rozhodování o výživném zohlednit, případně v jakém rozsahu.

V první části článku jsem nastínila, jak je to v současnosti s porovnáváním subjektivní a objektivní stránky při určování výživného na nezletilé děti. Ve druhé části bych se proto ráda věnovala metodám, na základě kterých je vůbec možné výživné stanovit.

Úkol opatrovnického úseku soudu v rozhodování o určení výživného na nezletilé děti není snadný. Soudce musí v poměrně krátké době zvážit tzv. blaho dítěte a možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů. Z těchto základních parametrů musí vyjít částka, která bude jedním z rodičů placena druhému, popřípadě kterou si budou hradit navzájem.

Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem se řídí řadou zásad, kterými jsou soudy při rozhodování o těchto otázkách vázány. Svou roli hrají i dobré mravy, kdy aplikace této zásady může mít vliv jak na přiznání či nepřiznání nároku na výživné, tak na rozhodování o výši výživného.

Rodiče se svým dětem snaží dopřát vždy to nejlepší. Jde to ale z výživného 5.000 Kč a rodičovského příspěvku, příp. jednoho platu?

Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.

V případech vymáhání plnění opakujícího se déle než pět let (typicky výživné) se podle exekučního tarifu odměna exekutora počítá z "pětinásobku hodnoty ročního plnění". Podle Ústavního soudu je to však pouze maximální částka a v případě, že exekuce probíhá kratší dobu, má se počítat s hodnotou skutečně vymáhaného plnění.

Praha 29. března (ČTK) - Alimenty od státu za neplatiče, zvýšení nejvyššího příspěvku na péči o 6000 korun měsíčně při opatrování doma či stanovení pravidel hospicové péče patří k posledním sociálním návrhům, které Sobotkova vláda posílá do Parlamentu. Kabinet na poslední chvíli schválil zákon o zálohovaném výživném a novelu o sociálních službách. V plánu měl i normu se snížením sociálních odvodů rodičům dvou a více dětí, jednání ale přerušil.

Stať pojednává o možnosti nařízení exekuce u rozhodnutí, které se dají subsumovat pod Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nařízení rozděluje rozhodnutí na dvě skupiny. Do první patří rozhodnutí, která byla vydána v jakémkoliv členském státě EU a tento stát je zároveň signatářem Haagského protokolu. Druhou možností je situace, kdy rozhodnutí vydal členský stát EU, který však není signatářem Haagského protokolu.

V zájmu sjednocení rozhodování soudů zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky stanovisko ke zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti.

V další části přehledu aktuální judikatury v oblasti zvyšování výživného se zaměříme na příjmy rodičů a jejich partnerů, jejich výpočet a také na otázku, co je vlastně osobní péčí o nezletilé dítě.

V rámci advokátní praxe se často setkáváme s představou klientů, že soudem přiznané výživné již není možno měnit. Zvýšení či změnu výživného na nezletilé dítě je však možné požadovat vždy, pokud dojde od poslední úpravy ke změně poměrů buď na straně nezletilého dítěte, na straně povinného rodiče nebo na obou stranách. Tyto případné změny bude vždy soud při rozhodování, zda stanovené výživné zvýšit či snížit, zkoumat.

Koncem uplynulého roku jsem přislíbil, že se i nadále budu ve svých příspěvcích věnovat civilním tématům a že se má pozornost zaměří pečlivěji i na rozhodnutí mého nového zaměstnavatele.

Komentář k rozporné judikatuře ohledně toho, zda ustanovení občanského zákoníku o zpětném zvýšení výživného pro nezletilé dítě se aplikuje zásadně nebo pouze ve výjimečných případech. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. 11 Co 95/2015-277

Problematice vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi jsem se věnoval ve svém pravidelném článku už před více než rokem. Avšak – tehdy ještě Právní prostor neexistoval, tak nevím, kolika čtenářům se donesla informace o dvou zajímavých rozhodnutích Ústavního soudu, které se této nejfrekventovanější vyživovací povinnosti věnovaly v létě loňského roku.

Právní úprava se napříč předcházejícími režimy vždy snažila zajistit dítěti otce, při předpokladu, že osoba matky je známa. Nejinak tomu bylo v úpravě zákona o rodině, jehož účinnost skončila k 31.12.2013 a s určitými změnami tomu není jinak ani při současné právní úpravě tzv. nového občanského zákoníku.

JUDr. Daniela Kovářová vydává v květnu v nakladatelství LEGES příručku o výživném. Tato ojedinělá příručka navazuje na první vydání úspěšné publikace Rodina a výživné.