Výživné je částka, kterou platí rodič, který nemá nezletilé dítě ve výlučné péči, k rukám druhého rodiče na výživu dítěte. Výši výživného na nezletilé dítě stanoví vždy soud – buď autoritativním rozhodnutím, nebo schválením dohody rodičů. Pokud soud rozhoduje autoritativně, zásadně vychází ze schopností povinného (rodiče) a odůvodněných potřeb oprávněného (dítěte).
Jednou stanovené výživné na nezletilé dítě může soud změnit, změní-li se poměry, a to jak poměry povinného, tak poměry oprávněného. Byť teoreticky lze výživné měnit oběma směry, tedy jak zvýšit, tak snížit, praxe ukazuje, že zvýšení výživného je s věkem dítěte skoro automatické, zatímco jeho snížení je obvykle náročný proces a spíše nereálná situace.
O zvýšení výživného se lze bavit ceteris paribus při základních změnách v životě dítěte souvisejících s jeho věkem – tedy nástupu do školy, na druhý stupeň či střední školu. V takových chvílích soudy automaticky předpokládají, že dochází ke zvýšení odůvodněných nákladů dítěte a výživné je třeba zvýšit. Pro zvýšení výživného z těchto důvodů postačí nechat plynout čas a v pravou chvíli soudu zvýšení navrhnout.
Pokud si ujednáváte výši výživného dohodou, lze doporučit, abyste s jeho možným navyšováním počítali, nebo abyste přímo v dohodě uvedli, že je výše výživného sjednávána již s ohledem na budoucí náklady dítěte. Upozorňujeme ale, že ani takové smluvní ujednání není pro soud závazné a s odkazem na nejlepší zájem dítěte jej soud může ignorovat. Jedná se de facto o dohodu s druhým rodičem, že návrh na zvýšení výživného nebude vůbec podávat.
Zvýšení odůvodněných potřeb dítěte, a tedy zvýšení výživného ale může být odůvodněno i dalšími skutečnostmi, jako např. zahájení nákladnější léčby, apod. Ke zvýšení výživného mohou vést také okolnosti na straně povinného rodiče, jako je zlepšení jeho majetkové situace.
Dosažení snížení výživného připadá v praxi v úvahu v případě, že povinnému rodiči podstatně klesnou příjmy, vznikne mu další vyživovací povinnost, nebo se jinak zhorší jeho majetková situace. Ke snížení výživného ale nepostačí krátkodobé snížení příjmů (např. když rodič ztratí zaměstnání a před nalezením nového zaměstnání se krátkodobě ocitne v evidenci uchazečů o zaměstnání vedené pracovním úřadem), musí vždy jít o dlouhodobý stav. Současně soud vždy zkoumá, zda se rodič nevzdal svých příjmů cíleně, jinými slovy zjišťuje, jakých příjmů je povinný rodič reálně schopen dosahovat.
Jak jsme již uvedli, dosažení snížení výživného je oproti jeho zvýšení velmi náročné a mnohdy trvá nesrovnatelně delší dobu. Bohužel, i když pak soud výživné sníží za dobu od podání návrhu na snížení výživného, zákon říká, že spotřebované výživné se nevrací – a tak snížení výživného zásadně účinkuje pouze do budoucna.
Pokud jste k okamžiku vydání rozhodnutí soudu o snížení výživného platili výživné řádně, ovlivní rozhodnutí pouze budoucí platby výživného, a to i kdyby soud výslovně rozhodl o snížení za dobu již uplynulou – za stávající právní situace totiž není možné se domoci vrácení již zaplaceného výživného. Jiný výklad ustanovení § 923 odst. 2 občanského zákoníku zatím nebyl judikován.
Zdroj: BNT journal
Diskuze k článku ()