Výjimečnost zpětného zvýšení výživného

Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2015, č.j. 11 Co 95/2015-277

Komentované rozhodnutí je ve svých závěrech (byť vyslovených „na okraj“) rozporné se souvisejícím rozsudkem jiného senátu téhož soudu (ve věci sp. zn. 55 Co 313/2014), podle jehož názoru by měl soud rozhodovat o zvýšení výživného pro nezletilé děti zpětně za dobu tří let od zahájení řízení v zásadě výjimečně.

Podle většinového názoru odborné skupiny pro hmotné civilní právo při Městském soudu v Praze je však třeba mít za to, že (dříve) § 98 odst. 1 zák. o rodině, nyní § 922 odst. 1 obč. zák. jednoznačně stanoví, že při splnění zákonných předpokladů má soud povinnost zvýšit výživné i zpětně a že výjimečný by měl být naopak postup, že se výživné přes prokázanou změnu poměrů zpětně nezvýší.

První soudní úprava vyživovací povinnosti je vždy vydávána s výhradou změny poměrů, s níž je přitom třeba vždy počítat už jen na základě plynutí času (po několika letech se poměry změní minimálně ohledně potřeb dítěte podle toho, jak dítě roste, vyspívá, nastupuje do školy apod.). Změna poměrů je objektivní skutečnost, která nastává bez ohledu na to, zda o ní povinný rodič ví. Dobrá víra povinného rodiče v provedenou soudní úpravu, která nikdy nemůže být z povahy věci definitivní, tak nemůže být silnější než odůvodněné potřeby dítěte; povinného rodiče je možno chránit vhodnou úpravou lhůty k plnění vyměřeného dlužného výživného (plnění rozložené na delší dobu v přiměřených splátkách).

Zpětné zvýšení výživného pro dítě za dobu nejvýše 3 let před zahájením řízení by nemělo být považováno za postup výjimečný, nýbrž měl by k němu soud přistoupit tehdy, jsou-li k tomu splněny zákonné podmínky ve smyslu § 922 odst. 1 obč. zák., tj. i podmínky stanovené v § 910 a násl. tohoto zákona. Přitom je třeba dbát i zásad soukromého práva upravených v hlavě I. občanského zákoníku (srov. § 3 odst. 2 písm. f/) a věc poměřovat kritériem „nejlepšího zájmu dítěte“ ve smyslu Úmluvy o právech dítěte. Na druhé straně musí soud vždy zvažovat všechny rozhodné okolnosti každého jednotlivého případu, důvody, pro které nebylo řízení o zvýšení výživného zahájeno dříve, povahu a význam změn poměrů na straně oprávněných a povinných osob, k nimž před zahájením řízení došlo, apod.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde