Články s tagem: zaměstnavatel

V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva.

Práce z domova prošla v uplynulém roce zátěžovým testem a stala se jedním z důležitých nástrojů v boji proti pandemii, přestože zákoník práce se této problematice příliš nevěnuje.

Odborný rozvoj zaměstnanců je jedním z institutů péče o zaměstnance.

Nejdůležitější a převažující funkcí pracovního práva je ochrana slabší strany pracovněprávního vztahu, tedy zaměstnance. Tuto funkci vyjadřuje také jedna ze zásad pracovního práva – zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

Jednou z nejdůležitějších součástí pracovnělékařských služeb jsou pracovnělékařské prohlídky. Dnes se věnuji dvěma z jejich pěti druhů – periodické a mimořádné prohlídce.

Praha 25. března (ČTK) - Náhrady zdravotnickým nařízením za výpadky příjmů kvůli koronavirové krizi nebo odklad zavedení takzvaného chráněného účtu pro dlužníky bude Senát schvalovat poslední březnový den.

Home office (práce z domova) je v současném období velmi preferovaná. Zákoník práce upravuje zvláštním způsobem práva a nároky zaměstnanců, kteří pracují doma v § 317.

Co se stane s pracovním poměrem cizince, pokud ukončí denní/prezenční studium v České republice? A jak v takových případech vhodně právně postupovat? Na tuto zdánlivě snadnou otázku, která v praxi jistě nebývá raritou, zákon neposkytuje jednoznačnou odpověď. Níže proto shrnujeme naše závěry.

K okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem může v souladu s ustanovení § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“) dojít pouze ze dvou taxativně stanovených důvodů. Zatímco výklad a aplikace prvního důvodu, tj. spáchání úmyslného trestného činu ve stanovené délce [§ 55 odst. 1 písm. a) ZP], zpravidla nečiní v praxi větších problémů, v případě druhého důvodu, tj. porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem [§ 55 odst. 1 písm. b) ZP], se jedná o relativně neurčitou hypotézu právní normy, jejíž výklad závisí na úvaze soudu v konkrétním případě. Cílem tohoto článku je shrnout, jak na zvlášť hrubý způsob porušení povinností zaměstnancem nazírají české soudy.

Snahou nejednoho zaměstnavatele je mít uzavřené takové pracovní smlouvy, u nichž si zachová pokud možno co nejširší prostor pro „bezproblémové“ ukončení pracovního poměru. Při podrobnějším studiu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“) totiž zaměstnavatel zjistí, že nejméně úskalí je spojeno s ukončením pracovního poměru ve zkušební době, popř. uplynutím doby.

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Praha 28. srpna (ČTK) - Česká pošta podá ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, že nemůže vyplácet rozdílnou mzdu za stejnou práci v různých regionech. ČTK to dnes řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

V předchozím článku jsme se věnovali možnostem úspory mzdových nákladů. Co však dělat a na co si dát pozor, pokud nejsou dané úspory postačující a jste tak nuceni přistoupit k propouštění zaměstnanců? Vzhledem k tomu, že se v současnosti jedná o aktuální otázku, kterou řeší mnoho zaměstnavatelů, připravili jsme si pro Vás přehled nejzásadnějších oblastí a otázek, které je důležité vzít v úvahu při propouštění.

Tento článek jsme pro vás připravili s vědomím toho, že doba pro mnohé podniky není snadná a je třeba si v mnoha odvětvích utáhnout opasky, což bude mít bohužel dopad i na zaměstnance těchto společností. Klademe si za cíl poskytnout zaměstnavatelům jednoduchý přehled kroků, kterými je možné snížit náklady na zaměstnance a dodržet přitom všechny zákonné náležitosti.

Zaměstnavatelem řidičů nákladních vozidel vykonávajících závislou činnost v mezinárodní silniční dopravě je podnik, který těmto řidičům fakticky udílí pokyny, nese vůči nim mzdové břemeno a je skutečně oprávněn je propustit

Již před pandemií nemoci Covid-19 byl výkon práce z domova (tzv. homeworking) stále častějším způsobem výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, v řadě případů i oblíbeným benefitem, na který zaměstnavatelé lákali nové zaměstnance. V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak museli čerpat rodičovskou dovolenou.

S jednostranným ukončením pracovního poměru pro porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance se v praxi setkal téměř každý zaměstnavatel. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“), hovoří o celkem třech intenzitách porušení pracovních povinností zaměstnancem: méně závažné porušení, závažné porušení a porušení zvlášť hrubým způsobem.

Vláda ČR na svém dnešním zasedání schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na prodloužení režimu A programu Antivirus, který zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo museli částečně či úplně omezit svůj provoz.

V první fázi koronavirové krize řešili zaměstnavatelé zejména otázky, jak mohou zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a ušetřit tak mzdové náklady v situaci, kdy pro zaměstnance nemají v důsledku mimořádných opatření dostatek práce. Pro tyto případy přispěchal stát s cíleným programem na podporu zaměstnanosti Antivirus. Jelikož je však státní podpora velmi krátkodobá (program Antivirus platí nyní po prodloužení vládou do 31. 5. 2020), nevztahuje se na všechny podniky a ostatní podpora se jeví velmi omezená či neefektivní, začínají se množit dotazy na možné propouštění zaměstnanců.

Poslanci schválili návrh MPSV na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Materiál reaguje na přijaté opatření z 24. dubna (tzv. lex covid justice), podle kterého se nepřihlíží k věřitelskému insolvenčnímu návrhu podanému od 24. dubna do 31. srpna.

Stávající hospodářská situace, kterou vyvolala nejen celosvětová pandemie koronaviru, ale také navazující vládní opatření a opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, činí celé řadě zaměstnavatelů nemalé obtíže. Mnohým až takové, že se chystají masově propouštět. Zaměstnavatelé však často nemají žádné povědomí o speciální regulaci hromadného propouštění, obsažené v ust. § 62 až § 64 zákoníku práce. Porušení stanovených podmínek přitom může zaměstnavateli značně zkomplikovat život.

Úřad práce ČR připravil přehled nejčastějších otázek, včetně odpovědí, které kladou zaměstnavatelé v souvislosti s vyplňováním a podáváním žádostí o cílenou podporu z Programu Antivirus. Tyto dotazy vychází z dat získaných při zpracování žádostí. Dodržení správného postupu a úplnost žádosti jsou přitom zásadní pro hladký průběh jejich vyřízení a tedy získání podpory v co nejkratším čase.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulých týdnech připravilo program konkrétních opatření, která pomohou zaměstnavatelům udržet vytvořená pracovní místa. Zaměstnanci by proto neměli mít obavu, že bude jejich místo zrušeno, stát se o ně postará díky Programu Antivirus. Přinášíme jednoduchý návod, jak je možné od dnešního dne požádat o refundaci vyplacených mezd zaměstnancům.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Pandemie koronaviru přinesla do České republiky mnohá omezení pracovního [1] i osobního života. Ne vždy je přitom jasné, jak se s opatřeními právně vypořádat.