Články s tagem: zaměstnavatel

Dne 10. března 2020, rozhodla Vláda ČR o mimořádném opatření kvůli rozšiřujícímu se novému typu koronaviru způsobujícímu onemocnění COVID-19, na základě kterého jsou od středy 11. března 2020 uzavřeny pro žáky a studenty všechny základní a střední a vyšší odborné školy. Opatření se prozatím netýká mateřských školek, ale je velmi pravděpodobné, že i ty budou velmi brzy uzavírány.

Sdělovací prostředky jsou v současné době plné zpráv o šíření tzv. koronaviru (přesněji COVID-19) po světě. Virus se nyní vyskytuje již i na evropském kontinentu a prognózy hovoří o jeho dalším šíření. Cílem tohoto článku není šířit paniku, ale poskytnout základní pohled na problematiku šíření viru z pohledu zaměstnavatele ve vztahu k jeho zaměstnancům a nastínit, co mohou čeští zaměstnavatelé dělat pro to, aby minimalizovali rizika zavlečení viru na své pracoviště.

V závazkových vztazích se někdy stává, že si smluvní strana rozmyslí již učiněné právní jednání a hodlá jeho účinky zvrátit. Tak tomu bývá například u výpovědí, nezřídka také v pracovním právu u výpovědí z pracovního poměru. Motivy mohou být různé, zaměstnanec nebo zaměstnavatel si danou výpověď může rozmyslet s ohledem na předchozí emotivní či zbrklé jednání, případně se jedné ze stran (častěji zaměstnavateli) podaří druhou stranu přesvědčit a motivovat příznivou změnu pracovního poměru (jinou pracovní dobou, vyšší mzdou, přeřazením do jiného pracovního kolektivu apod.). Jak v těchto případech správně postupovat?

Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.

V kontextu rozvoje moderních technologií je dnes pro každého zaměstnavatele relevantní otázka, jakým způsobem přiměřeně zajistit právo na soukromí zaměstnance na pracovišti a současně zavést rámec kontrolních mechanismů, které by sloužily jako ochrana majetku a také jako dostatečný kontrolní mechanismus efektivního plnění pracovněprávních povinností zaměstnance.

Zaměstnavatelé často chtějí mít možnost využívat své zaměstnance k rozmanitým činnostem. Právní úprava jim v tomto směru umožňuje si v pracovní smlouvě sjednat i více než jeden druh práce. V praxi se ale může takové nastavení zaměstnavateli vymstít.

Právní předpisy důrazně ukládají všem povinnost neotevírat soukromou poštu, pokud nejsou jejími adresáty. Jak má tedy postupovat zaměstnavatel, pokud je na pracoviště doručena pošta adresovaná zaměstnanci, který je např. dlouhodobě nepřítomen nebo již pro zaměstnavatele nepracuje a zároveň má podezření, že pošta může obsahovat důležitou informaci pro vlastní činnost zaměstnavatele?

Lucemburský odvolací soud řešil, zda je možné po zaměstnanci požadovat, aby na své dovolené byl k dispozici na e-mailu či mobilu pro řešení pracovních záležitostí. V současnosti se jedná o často zmiňované téma, které úzce souvisí s tzv. work-life balance – hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Dobrá pracovní smlouva by měla být dostatečně určitá, aby předcházela sporům a nejasnostem ve vztahu se zaměstnanci. Co to konkrétně znamená? Zde je 10 základních bodů, v nichž se v praxi chybuje.

Na úvod bych rád uvedl, že ačkoliv mnoha zaměstnavatelům se může zdát proces směřující k uzavření pracovního poměru jako zcela běžná činnost bez možných nástrah, číhají na ně ovšem při jeho uzavírání různá úskalí, kterým bych se na ploše vymezené tomuto článku rád krátce věnoval.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), a to konkrétně v jeho ustanoveních § 69 a násl., přičemž zákoník práce v zásadě rozlišuje dvě situace neplatného rozvázání pracovního poměru.

Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů, která by mj. měla podnikatelům i zaměstnancům umožnit používání daňového zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Stravenky jsou přitom v České republice oblíbeným a často poskytovaným benefitem.

Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.

Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti?

Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně.

V současné době globalizace a tzv. volného pohybu pracovní síly v rámci EU se stále častěji objevují požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda vyplácena v cizí měně. Tuto problematiku řeší zákon pouze okrajově, praxe však přináší v tomto směru zaměstnavatelům řadu problémů.

Lucemburk 14. května (ČTK) - Všichni zaměstnavatelé v Evropské unii budou muset přesně zaznamenávat dobu, po kterou jsou jejich zaměstnanci v práci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který platí pro všechny státy osmadvacítky.

Moderní technologie nabízí širokou škálu prostředků pro sledování činnosti zaměstnance. Zaměstnavatelé v zájmu ochrany vlastních oprávněných zájmů instalují kamerové systémy, GPS, nástroje pro filtrování webových stránek anebo využívají různé aplikace či jiná zařízení ke sledování, zejména za účelem prevence úniku dat.

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., je partnerkou advokátní kanceláře Randl Partners, kde vede pracovněprávní tým, který dovedla k uznávanému členství v mezinárodní alianci Ius Laboris. V rámci sekce pracovního práva vystoupí dne 16. dubna 2019 na odborném kongresu Právní prostor - to je pro nás dobrá příležitost položit paní doktorce tradičních pět otázek.

V případě občanských průkazů je základní pravidlo nepřekvapivě zakotveno v zákoně o občanských průkazech: Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana. Kopírování dokladů podepřené o souhlas je tedy obecně možné, avšak situace zaměstnance a zaměstnavatele je specifická tím, že zaměstnanci jsou vůči zaměstnavateli chápáni jako osoby ve slabším postavení.

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu, ale i před jeho uzavřením, požaduje zaměstnavatel po zaměstnanci široké spektrum informací. Nikoli všechny takové požadavky zaměstnavatele jsou však oprávněné.

Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, ten jej nicméně aktuálně nemůže přijmout. V budoucnu by však zaměstnavatel uvedeného uchazeče rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Zákoník práce se k otázce požívání alkoholu či jiných návykových látek na pracovišti zaměstnancem vyjadřuje poměrně jasně. Zaměstnanec je povinen zdržet se požívání alkoholických nápojů a užívání jiných návykových látek na pracovišti zaměstnavatele.