Automatizované hodnocení nemocnosti zaměstnanců a limity ochrany osobních údajů
Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.
Tři společnosti na Kypru dostaly na počátku roku 2020 pokutu[1] od kyperského úřadu na ochranu osobních údajů[2], neboť využívaly automatizovaný nástroj nazvaný Bradford’s Factor k „hodnocení“ nemocenských (sick leave) svých zaměstnanců ve smyslu jejich frekvence a délky. Vycházelo se z toho, že společnostem obecně více škodí velké množství krátkodobých absencí daného zaměstnance, než menší množství absencí dlouhodobých.
Kyperský úřad rozhodl, že data a frekvence nemocenských spadají mezi „zvláštní kategorie osobních údajů“, podle článku 9 (1) GDPR (zde údaje o zdravotním stavu) a jejich poskytnutí automatizovanému nástroji, hodnocení pomocí Bradford’s Factor a profilování jednotlivců na základě výsledků je pak považováno za zpracovávání těchto osobních údajů. Je nutné dodat, že zaměstnavatel se pokoušel opírat o oprávněný zájem k tomuto zpracování a o to, že bylo zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. K tomu kyperský úřad na ochranu osobních údajů konstatoval, že oprávněný zájem správce osobních údajů nepřevládl nad zájmy, právy a svobodami zaměstnanců a že související rizika nebyla dostatečně pokryta.
Zajímavé je, že v tomto případě byla využita procedura vzájemné pomoci úřadů na ochranu osobních údajů, kde dostal kyperský úřad celkem 25 odpovědí od ostatních úřadů ze zemí EHP. Všechny potvrdily absenci právního základu pro toto zpracovávání a zdůraznily nutnost regulovat podobné situace v režimu předvídaném v článku 88 GDPR, který upravuje zpracovávání v souvislosti se zaměstnáním.
Závěrem tedy bylo konstatováno, že pro předmětné zpracovávání chyběl právní základ a neužila se ani jedna z výjimek v ustanovení článku 9 (2) GDPR, které by umožňovaly získat za určitých okolností přístup ke zdravotním údajům zaměstnanců. Tedy ačkoliv správce osobních údajů (jakožto zaměstnavatel) má plné právo kontrolovat frekvenci nemocenských, tak tato kontrola musí probíhat v určitých mezích, které zde byly překročeny – samotné vyšetřování bylo mimochodem zahájeno na podnět zaměstnaneckých odborů.
Výsledkem byly uložené pokuty v souhrnné výši 82.000,- EUR, které se odvíjely od obratu všech tří zainteresovaných společností a počtu 818 zaměstnanců, kterých se tento automatizovaný monitoring týkal. Rozhodnutí dává smysl, neboť GDPR obecně striktně rozlišuje zpracovávání, která jsou prováděna automaticky, a klade na ně vyšší nároky. Tedy ačkoliv je zde zjevný záměr zaměstnavatele „optimalizovat“ svůj chod a zjistit, který ze zaměstnanců vykazuje vysoký počet krátkodobých absencí, tak metoda, kterou zvolil, byla pro soukromí těchto zaměstnanců příliš invazivní. Je to rovněž poučení pro všechny zaměstnavatele, kteří by chtěli v budoucnu sbírat a hodnotit data o nemocenských svých zaměstnanců.
[1]https://edpb.europa.eu/news/national-news/2020/cypriot-supervisory-authority-banned-processing-automated-tool-used-scoring_en
[2]http://www.dataprotection.gov.cy/dataprotection/dataprotection.nsf/home_el/home_el?opendocument
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



