Automatizované hodnocení nemocnosti zaměstnanců a limity ochrany osobních údajů
Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.
Tři společnosti na Kypru dostaly na počátku roku 2020 pokutu[1] od kyperského úřadu na ochranu osobních údajů[2], neboť využívaly automatizovaný nástroj nazvaný Bradford’s Factor k „hodnocení“ nemocenských (sick leave) svých zaměstnanců ve smyslu jejich frekvence a délky. Vycházelo se z toho, že společnostem obecně více škodí velké množství krátkodobých absencí daného zaměstnance, než menší množství absencí dlouhodobých.
Kyperský úřad rozhodl, že data a frekvence nemocenských spadají mezi „zvláštní kategorie osobních údajů“, podle článku 9 (1) GDPR (zde údaje o zdravotním stavu) a jejich poskytnutí automatizovanému nástroji, hodnocení pomocí Bradford’s Factor a profilování jednotlivců na základě výsledků je pak považováno za zpracovávání těchto osobních údajů. Je nutné dodat, že zaměstnavatel se pokoušel opírat o oprávněný zájem k tomuto zpracování a o to, že bylo zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. K tomu kyperský úřad na ochranu osobních údajů konstatoval, že oprávněný zájem správce osobních údajů nepřevládl nad zájmy, právy a svobodami zaměstnanců a že související rizika nebyla dostatečně pokryta.
Zajímavé je, že v tomto případě byla využita procedura vzájemné pomoci úřadů na ochranu osobních údajů, kde dostal kyperský úřad celkem 25 odpovědí od ostatních úřadů ze zemí EHP. Všechny potvrdily absenci právního základu pro toto zpracovávání a zdůraznily nutnost regulovat podobné situace v režimu předvídaném v článku 88 GDPR, který upravuje zpracovávání v souvislosti se zaměstnáním.
Závěrem tedy bylo konstatováno, že pro předmětné zpracovávání chyběl právní základ a neužila se ani jedna z výjimek v ustanovení článku 9 (2) GDPR, které by umožňovaly získat za určitých okolností přístup ke zdravotním údajům zaměstnanců. Tedy ačkoliv správce osobních údajů (jakožto zaměstnavatel) má plné právo kontrolovat frekvenci nemocenských, tak tato kontrola musí probíhat v určitých mezích, které zde byly překročeny – samotné vyšetřování bylo mimochodem zahájeno na podnět zaměstnaneckých odborů.
Výsledkem byly uložené pokuty v souhrnné výši 82.000,- EUR, které se odvíjely od obratu všech tří zainteresovaných společností a počtu 818 zaměstnanců, kterých se tento automatizovaný monitoring týkal. Rozhodnutí dává smysl, neboť GDPR obecně striktně rozlišuje zpracovávání, která jsou prováděna automaticky, a klade na ně vyšší nároky. Tedy ačkoliv je zde zjevný záměr zaměstnavatele „optimalizovat“ svůj chod a zjistit, který ze zaměstnanců vykazuje vysoký počet krátkodobých absencí, tak metoda, kterou zvolil, byla pro soukromí těchto zaměstnanců příliš invazivní. Je to rovněž poučení pro všechny zaměstnavatele, kteří by chtěli v budoucnu sbírat a hodnotit data o nemocenských svých zaměstnanců.
[1]https://edpb.europa.eu/news/national-news/2020/cypriot-supervisory-authority-banned-processing-automated-tool-used-scoring_en
[2]http://www.dataprotection.gov.cy/dataprotection/dataprotection.nsf/home_el/home_el?opendocument
Další články
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.




