Automatizované hodnocení nemocnosti zaměstnanců a limity ochrany osobních údajů
Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.
Tři společnosti na Kypru dostaly na počátku roku 2020 pokutu[1] od kyperského úřadu na ochranu osobních údajů[2], neboť využívaly automatizovaný nástroj nazvaný Bradford’s Factor k „hodnocení“ nemocenských (sick leave) svých zaměstnanců ve smyslu jejich frekvence a délky. Vycházelo se z toho, že společnostem obecně více škodí velké množství krátkodobých absencí daného zaměstnance, než menší množství absencí dlouhodobých.
Kyperský úřad rozhodl, že data a frekvence nemocenských spadají mezi „zvláštní kategorie osobních údajů“, podle článku 9 (1) GDPR (zde údaje o zdravotním stavu) a jejich poskytnutí automatizovanému nástroji, hodnocení pomocí Bradford’s Factor a profilování jednotlivců na základě výsledků je pak považováno za zpracovávání těchto osobních údajů. Je nutné dodat, že zaměstnavatel se pokoušel opírat o oprávněný zájem k tomuto zpracování a o to, že bylo zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. K tomu kyperský úřad na ochranu osobních údajů konstatoval, že oprávněný zájem správce osobních údajů nepřevládl nad zájmy, právy a svobodami zaměstnanců a že související rizika nebyla dostatečně pokryta.
Zajímavé je, že v tomto případě byla využita procedura vzájemné pomoci úřadů na ochranu osobních údajů, kde dostal kyperský úřad celkem 25 odpovědí od ostatních úřadů ze zemí EHP. Všechny potvrdily absenci právního základu pro toto zpracovávání a zdůraznily nutnost regulovat podobné situace v režimu předvídaném v článku 88 GDPR, který upravuje zpracovávání v souvislosti se zaměstnáním.
Závěrem tedy bylo konstatováno, že pro předmětné zpracovávání chyběl právní základ a neužila se ani jedna z výjimek v ustanovení článku 9 (2) GDPR, které by umožňovaly získat za určitých okolností přístup ke zdravotním údajům zaměstnanců. Tedy ačkoliv správce osobních údajů (jakožto zaměstnavatel) má plné právo kontrolovat frekvenci nemocenských, tak tato kontrola musí probíhat v určitých mezích, které zde byly překročeny – samotné vyšetřování bylo mimochodem zahájeno na podnět zaměstnaneckých odborů.
Výsledkem byly uložené pokuty v souhrnné výši 82.000,- EUR, které se odvíjely od obratu všech tří zainteresovaných společností a počtu 818 zaměstnanců, kterých se tento automatizovaný monitoring týkal. Rozhodnutí dává smysl, neboť GDPR obecně striktně rozlišuje zpracovávání, která jsou prováděna automaticky, a klade na ně vyšší nároky. Tedy ačkoliv je zde zjevný záměr zaměstnavatele „optimalizovat“ svůj chod a zjistit, který ze zaměstnanců vykazuje vysoký počet krátkodobých absencí, tak metoda, kterou zvolil, byla pro soukromí těchto zaměstnanců příliš invazivní. Je to rovněž poučení pro všechny zaměstnavatele, kteří by chtěli v budoucnu sbírat a hodnotit data o nemocenských svých zaměstnanců.
[1]https://edpb.europa.eu/news/national-news/2020/cypriot-supervisory-authority-banned-processing-automated-tool-used-scoring_en
[2]http://www.dataprotection.gov.cy/dataprotection/dataprotection.nsf/home_el/home_el?opendocument
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




