Nemoc zaměstnance přinese zaměstnavateli vyšší náklady
Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti od 1. července 2019 znovu dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Náhrada je vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnanci žádnou náhradu mzdy nedostávali, se tak po deseti letech ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé zaměstnancům vyplácet 60 % průměrného výdělku.
Aby toto znevýhodnění bylo zaměstnavatelům kompenzováno, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2%. Tímto krokem se současně snižuje superhrubá mzda, která již nebude činit 34 %, ale 33,8 %.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou tedy od 1. 7. 2019 stanoveny takto:
a) u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a navíc 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu.
Zdroj: bnt journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




