Program Antivirus – opatření k zamezení propouštění
Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.
První návrh byl přijat jako Usnesení vlády České republiky ze dne 19. 3. 2020 č. 257 o Cíleném programu podpory zaměstnanosti. Další schválení návrhu na rozšíření programu Antivirus oznámilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávou ze dne 23. 3. 2020.
Program je v současné době schválen na období března 2020.
Schválená opatření v rámci programu Antivirus obsahují následující režimy.
Režim A
Režim A se týká případů, kdy byla zaměstnancům nařízena rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaře karanténa (např. proto, že se vrátili z rizikových oblastí či z důvodu, že byli v kontaktu s nakaženými osobami).
V souladu s § 192 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, vyplácet náhradu mzdy za podmínky, že ke dni vzniku karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské. Náhrada mzdy se vyplácí prvních 14 dnů nařízené karantény ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku.
Podle tohoto opatření bude mít zaměstnavatel z programu Antivirus nárok na příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.
Režim B
V případě, že zaměstnavatel nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci z důvodu mimořádných krizových opatření vlády, tj. z důvodu nařízeného uzavření provozu, je dána překážka na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Jedná se o krizová opatření přijatá na základě usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020.
Zaměstnanci vznikl v těchto případech nárok na náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Zaměstnavateli bude z programu Antivirus poskytnut příspěvek ve výši 80% vyplacené náhrady mzdy.
Režim C
Režim C se vztahuje na případy, kdy zaměstnavateli brání v přidělování práce zaměstnancům situace, kdy významné části zaměstnanců (alespoň 30%) byla nařízena karanténa, či tito zaměstnanci nemohou vykonávat práci z důvodu péče o dítě (z důvodu uzavření předškolních a školních zařízení).
Zaměstnavatel v takovém případě ostatním zaměstnancům (kteří jsou připraveni pracovat) poskytuje náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Zaměstnavateli vznikne z programu Antivirus v rámci tohoto režimu nárok na příspěvek ve výši 80% vyplacené náhrady mzdy.
Režim D
Toto kompenzační opatření se týká případů, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci z důvodu omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele. Omezení dostupnosti vstupů musí být zapříčiněno v důsledku karanténních opatření.
V souladu se zákoníkem práce jde o prostoj, při kterém je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 80% průměrného výdělku.
Z programu Antivirus by mělo být zaměstnavateli kompenzováno 50% vyplacené náhrady mzdy.
Režim E
Režim E upravuje situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele, opět v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele.
V takovém případě může zaměstnavatel nastavit režim částečné nezaměstnanosti, a to buď po dohodě s odborovou organizací, nebo vnitřním předpisem, pokud u něj odborová organizace nepůsobí. Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
Z programu Antivirus bude zaměstnavatel oprávněn čerpat příspěvek ve výši 50% vyplacené náhrady mzdy.
Příspěvky z programu Antivirus budou vyplácet Úřady práce na základě žádostí zaměstnavatelů. Během tohoto týdne by měly být vydány metodiky pro vyplácení těchto příspěvků, které budou blíže specifikovat podmínky vznik nároku na jejich výplatu. Stejně tak by měly být zveřejněny vzorové žádosti pro zaměstnavatele.
Zatím např. není ani zřejmé, zda vyplacená náhrada mzdy zahrnuje také uhrazené pojistné (na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění) nebo bude výše příspěvků počítána z čisté částky vyplacené zaměstnancům. S největší pravděpodobností však půjde o druhou variantu. Zároveň bude s největší pravděpodobností zastropována maximální výše těchto příspěvků na 1 zaměstnance.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




