Program Antivirus – opatření k zamezení propouštění
Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.
První návrh byl přijat jako Usnesení vlády České republiky ze dne 19. 3. 2020 č. 257 o Cíleném programu podpory zaměstnanosti. Další schválení návrhu na rozšíření programu Antivirus oznámilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávou ze dne 23. 3. 2020.
Program je v současné době schválen na období března 2020.
Schválená opatření v rámci programu Antivirus obsahují následující režimy.
Režim A
Režim A se týká případů, kdy byla zaměstnancům nařízena rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaře karanténa (např. proto, že se vrátili z rizikových oblastí či z důvodu, že byli v kontaktu s nakaženými osobami).
V souladu s § 192 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, vyplácet náhradu mzdy za podmínky, že ke dni vzniku karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské. Náhrada mzdy se vyplácí prvních 14 dnů nařízené karantény ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku.
Podle tohoto opatření bude mít zaměstnavatel z programu Antivirus nárok na příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.
Režim B
V případě, že zaměstnavatel nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci z důvodu mimořádných krizových opatření vlády, tj. z důvodu nařízeného uzavření provozu, je dána překážka na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Jedná se o krizová opatření přijatá na základě usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020.
Zaměstnanci vznikl v těchto případech nárok na náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Zaměstnavateli bude z programu Antivirus poskytnut příspěvek ve výši 80% vyplacené náhrady mzdy.
Režim C
Režim C se vztahuje na případy, kdy zaměstnavateli brání v přidělování práce zaměstnancům situace, kdy významné části zaměstnanců (alespoň 30%) byla nařízena karanténa, či tito zaměstnanci nemohou vykonávat práci z důvodu péče o dítě (z důvodu uzavření předškolních a školních zařízení).
Zaměstnavatel v takovém případě ostatním zaměstnancům (kteří jsou připraveni pracovat) poskytuje náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Zaměstnavateli vznikne z programu Antivirus v rámci tohoto režimu nárok na příspěvek ve výši 80% vyplacené náhrady mzdy.
Režim D
Toto kompenzační opatření se týká případů, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci z důvodu omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele. Omezení dostupnosti vstupů musí být zapříčiněno v důsledku karanténních opatření.
V souladu se zákoníkem práce jde o prostoj, při kterém je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 80% průměrného výdělku.
Z programu Antivirus by mělo být zaměstnavateli kompenzováno 50% vyplacené náhrady mzdy.
Režim E
Režim E upravuje situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v důsledku omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele, opět v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele.
V takovém případě může zaměstnavatel nastavit režim částečné nezaměstnanosti, a to buď po dohodě s odborovou organizací, nebo vnitřním předpisem, pokud u něj odborová organizace nepůsobí. Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
Z programu Antivirus bude zaměstnavatel oprávněn čerpat příspěvek ve výši 50% vyplacené náhrady mzdy.
Příspěvky z programu Antivirus budou vyplácet Úřady práce na základě žádostí zaměstnavatelů. Během tohoto týdne by měly být vydány metodiky pro vyplácení těchto příspěvků, které budou blíže specifikovat podmínky vznik nároku na jejich výplatu. Stejně tak by měly být zveřejněny vzorové žádosti pro zaměstnavatele.
Zatím např. není ani zřejmé, zda vyplacená náhrada mzdy zahrnuje také uhrazené pojistné (na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění) nebo bude výše příspěvků počítána z čisté částky vyplacené zaměstnancům. S největší pravděpodobností však půjde o druhou variantu. Zároveň bude s největší pravděpodobností zastropována maximální výše těchto příspěvků na 1 zaměstnance.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




