Otazníky kolem hromadného propouštění
V první fázi koronavirové krize řešili zaměstnavatelé zejména otázky, jak mohou zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a ušetřit tak mzdové náklady v situaci, kdy pro zaměstnance nemají v důsledku mimořádných opatření dostatek práce. Pro tyto případy přispěchal stát s cíleným programem na podporu zaměstnanosti Antivirus. Jelikož je však státní podpora velmi krátkodobá (program Antivirus platí nyní po prodloužení vládou do 31. 5. 2020), nevztahuje se na všechny podniky a ostatní podpora se jeví velmi omezená či neefektivní, začínají se množit dotazy na možné propouštění zaměstnanců.
Pokud zaměstnavatelům nezbyde jiná možnost než část zaměstnanců z důvodu ekonomických potíží propustit, musejí si ohlídat, zda nespadají do režimu tzv. hromadného propouštění, neboť nedodržení zákonného postupu by mělo zásadní vliv na běh výpovědní doby.
Spadám do kategorie hromadného propouštění?
Pro zodpovězení této otázky je podstatný počet propouštěných zaměstnanců, důvody rozvázání pracovního poměru, a rovněž časový plán.
Hromadné propouštění se vztahuje pouze na ukončení pracovních poměrů (ať výpovědí či dohodou) z tzv. organizačních důvodů, tedy pro (i) zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, (ii) přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a (iii) nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizačních opatření [tedy dle § 52 písm. a), b) a c) zákoníku práce].
Hromadné propouštění se týká pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň 20 zaměstnanců, pokud:
- zaměstnavatel s 20-100 zaměstnanci: ukončí pracovní poměr nejméně 10 zaměstnanců,
- zaměstnavatel s 101-300 zaměstnanci: ukončí pracovní poměr nejméně 10 % zaměstnanců,
- zaměstnavatel s 301 a více zaměstnanci: ukončí pracovní poměr nejméně 30 zaměstnanců.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
