Právo zaměstnance „být off-line“ – zkušenost ze zahraničí
Lucemburský odvolací soud řešil, zda je možné po zaměstnanci požadovat, aby na své dovolené byl k dispozici na e-mailu či mobilu pro řešení pracovních záležitostí. V současnosti se jedná o často zmiňované téma, které úzce souvisí s tzv. work-life balance – hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
S pokračujícím vývojem informačních technologií se hranice mezi soukromým a pracovním životem vytrácí. Zákoník práce dle lucemburského práva nikde nestanoví „právo být off-line“, nicméně existují následující opatření, které mají pomoci tuto mezeru v právu vyplnit:
-
povinnost respektovat ochranná pravidla, která se týkají pracovní doby zaměstnanců;
-
každý zaměstnavatel má obecně povinnost dbát na zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců;
-
úmluva o právním režimu práce na dálku, která nepřímo stanovuje potřebu regulovat dostupnost zaměstnanců na dálku.
V tomto konkrétním případě zaměstnavatel přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru u zaměstnance, který pracoval na pozici manažera restaurace, a to na základě, mimo jiné, nevhodného a agresivního chování vůči svému nadřízenému.
Zaměstnavatel ospravedlňoval okamžité zrušení pracovního poměru e-mailem, který zaměstnanec svému nadřízenému odeslal. V něm nadřízeného informuje o tom, že je na rodinné dovolené a žádá jej, aby ho přestal „obtěžovat“ v tak pozdních nočních hodinách.
Zaměstnavatel zaměstnanci vytýkal ve výpovědi:
- problémy se slušným chováním a vyjadřováním
- nedostatek profesionality
- zakoupení jídla a pití pro soukromé účely na účet zaměstnavatele
- podepisování pracovních smluv bez povolení
Zaměstnanec namítal, že ukončení pracovního poměru nebylo spravedlivé a jeho důvody nebyly natolik závažné, aby ospravedlňovaly okamžité zrušení pracovního poměru.
Soud prvního stupně dal za pravdu zaměstnavateli, avšak odvolací soud byl opačného názoru.
Odvolací soud posuzoval konflikt zaměstnance a jeho nadřízeného ve všech vzájemných souvislostech. Poznamenal, že sporný e-mail zaměstnance byl stejně nevhodný jako email nadřízeného zaslaný předchozí večer, kde zaměstnanci vytýkal, že nepomohl vyřešit problém v restauraci a tím ignoroval jeho pokyny.
Odvolací soud uznal, že zaměstnanec nemohl být jakkoli nápomocný problém vyřešit během dovolené na dálku. Dále uvedl, že bez ohledu na pozici vedoucího pracovníka je zaměstnanec oprávněn se na dovolené „odpojit“ a nebýt pro svého nadřízeného v noci k dispozici. Na základě všech okolností případu odvolací soud nesouhlasil s tím, že by se zaměstnanec choval agresivně či nevhodně.
Ostatní důvody nebyly dostatečně závažné pro okamžité zrušení pracovního poměru. Výpověď proto byla prohlášena za neplatnou.
Rozhodnutí ve francouzském jazyce lze nalézt zde.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




