Články s tagem: zdravotnictví

Článek se zaměřuje na relativně ucelenou část problematiky poskytování zdravotních služeb na dálku, a to na typické soukromoprávní aspekty s ní spojené.

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.

Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.

Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.

Ve veřejném prostoru rezonuje téma psychologie a psychoterapie v mnoha podobách. Nejčastějším a nejpalčivějším tématem je otázka duševního zdraví a nedostatek odborníků v této oblasti. V souvislosti s tím například v poslední době zazněl ve veřejném prostoru návrh na úpravu, resp. snížení kvalifikačních požadavků u školních psychologů, proti kterému se postavilo několik profesních organizací.

Brno 3. dubna (ČTK) - Případem bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Oba si původně vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Nejvyšší správní soud se zastal onkologického pacienta. V rozhodnutí o mimořádné úhradě léčby nařizuje Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby znovu projednala případ úhrady léčby, kterou si pacient v mezidobí hradil sám. Zásadně se tak vymezuje vůči aktuální praxi VZP.

Internetové lékárny nabírají každoročně na oblíbenosti pacientů. Současná společnost přesouvá na internet obstarávání jednotlivých věcí stále víc a víc. Ne jinak je tomu i v případě objednání a následného výdeje léčivých přípravků. Změna se tak dotkla i provozovatelů lékáren, u kterých je situace částečně odlišná, a z důvodu veřejnoprávních předpisů a s nimi souvisejících práv a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet. Samotnou kapitolu představuje sociální a odborná stránka věci, společně s nepředvídatelným vývojem do budoucna.

Praha 30. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce umožnit firmám víc se podílet na zdravotní péči o zaměstnance, připravilo změnu zákona o zdravotních službách.

Vstup do nového roku je vždy spojen s řadou změn týkajících se jak firem, tak jednotlivců. Přehled těch nejdůležitějších novinek – kromě notoricky diskutovaného konsolidačního balíčku – přinášíme v tomto článku.

Praha 27. prosince (ČTK) - Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě mohou sloužit od čtvrtka nepřetržitě až 24 hodin, zákon s tím ale počítá jako s výjimečnou a neplánovanou možností, přestože šlo dosud o běžnou praxi.

Přinese novela zákona o léčivech slibované řešení palčivé situace na českém trhu s léky? A jak čelí výpadkům léčiv v ostatních členských státech EU? Pojďme se v tomto článku společně ohlédnout za nejnovějším vývojem.

V Poslanecké sněmovně ČR je v současnosti projednáván vládní návrh zákona, kterým má dojít k další změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů („Zákon o léčivech“).

Praha 8. prosince (ČTK) - Dohodou o růstu platů podle ministerstva zdravotnictví (MZd) ani lékařů jednání nekončí. MZd chce připravit zákon o odměňování zdravotníků, chystá další změnu zákoníku práce a další novely, které mají změnit fungování českého zdravotnictví.

Využívání pohlavních buněk od dárců se již stalo neodmyslitelnou součástí asistované reprodukce.

Brno 21. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Praha 18. září (ČTK) - Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24.000 nemocničních služeb.

Praha 5. září (ČTK) - Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí. Pokud jim podmínky nevyhovují, mohou při velké poptávce po zdravotnících odejít na lepší místo.

Praha 23. srpna (ČTK) - Cizinci ze zemí mimo EU, kteří mají v Česku dlouhodobý pobyt, zřejmě nebudou muset mít povinné zdravotní pojištění jen u Pojišťovny VZP.

Odpovědnost nemocnice za smrt dlouhodobě nemocné pacientky při jednostranném vydání pokynu Ne-resuscituj (Do not resuscitate)

Bojuje za to, aby rodiče mohli být v nemocnicích jako doprovod hospitalizovaného dítěte. Zastává se pacientů, jimž pojišťovny nechtějí uhradit mimořádnou léčbu. Zaměřuje se na práva pacientů v závěru jejich života... Právo a zdravotnictví se protínají v mnoha rovinách a ve všech najdete advokátku Barboru Steinlauf. Brzy představí nový projekt, který má pomoci s právní osvětou v oblasti paliativní péče. Inspiraci nyní sbírá na stáži v USA.

Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.

V poslední době roste společenské povědomí o problematických reexportech a nelegálních vývozech léčivých přípravků určených pro tuzemský trh do zahraničí. Hnacím motorem reexportu je zejména vidina zvýšení zisku, neboť některé léčivé přípravky, jež jsou dostupné i u nás, se prodávají v zahraničí dráž. Jak se s tím (ne)poprala nová právní úprava? Zvolil zákonodárce správnou cestu nebo, jak se dnes říká – hasí požár benzínem?

Brno 1. června (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost porodní asistentky, která chce provázet ženy při porodu v domácím prostředí. Moravskoslezský krajský úřad však její oprávnění k domácí péči doprovodil omezením na "úkony bez vedení porodů".

V poslední době roste množství léčivých přípravků a dalších předmětů, které pacienti přináší zpět do lékáren. Důvodem je zejména datum expirace léčivých přípravků, změna léčby, poškození či nesprávné uschování nebo prosté nespotřebování. Tento trend je vhodné vítat, neboť nesprávně likvidovaná léčiva nepřiměřeně zatěžují životní prostředí.