Na semináři ve Sněmovně to řekl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum. Podle studie, která byla na semináři prezentovaná, by takové speciálně cílené programy prevence mohly přinést státu a firmám až 100 miliard korun ročně.
Návrh chce MZd předložit v únoru k připomínkách, v létě by ho měla projednat Sněmovna a ideálně od roku 2025 by mohl platit.
"Při plošné implementaci u všech čtyř milionů zaměstnanců, snížení nemocnosti o deset procent dní a navýšení zdravé délky života o jeden rok by veřejné finance získaly 66 miliard korun a privátní sektor 45 miliard korun skrze přírůstek zaměstnanců, který činí okolo 86.000," popsal analytik Academy of Health Care Management Oldřich Šubrt.
Jako příklad takové úspory uváděl firmu s tisíci zaměstnanci, která by si platila praktického lékaře, dva fyzioterapeuty a psychologa. Podle ekonomky Heleny Horské firmy potřebují pomoc odborníků v tom, jaká prevence má smysl. "Firmy potřebují vědět od odborníků, které preventivní programy fungují. A mít je připravené na klíč," uvedla na semináři.
Podle Fošuma bude nově pohled na zaměstnance z hlediska zdravotních rizik práce, ale také z hlediska rizik způsobených životním stylem, který mu může pracovní schopnost snižovat, například obezita. Případné preventivní programy ze strany zaměstnavatelů budou pro zaměstnance vždy dobrovolné, řekl.
Některé firmy poskytují zdravotní služby svým zaměstnancům jako benefit. Konsolidační balíček od letošního roku ale tyto benefity zařadil mezi ostatní výhody a zdanil je, s čímž nesouhlasí například někteří senátoři. Účastníci semináře také řekli, že zaměstnavatelé mají zájem být přímo i v orgánech zdravotních pojišťoven.
Podle odborníků je 30 procent úmrtí v Česku předčasných, protože jsou způsobeny nemocemi, kterým se dá předcházet. Podpora zdravotního stavu zaměstnanců, případně prevence jejich chronických nemocí, jako je cukrovka nebo obezita, se podle odborníků vyplatí státu, který pak nemusí platit léčbu, i firmám. Ty navíc žádají, aby taková prevence byla položkou odečitatelnou z daní.
"To, s jakým subjektivním pocitem zdraví jde populace do práce, ovlivňuje její pracovní výkon," uvedla pracovní lékařka z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu Vladimíra Lipšová. S postupujícím věkem tento subjektivní pocit ještě klesá s věkem. Je podle ní třeba se zaměřit na stravu, pohyb, odvykání kouření a odbourávání stresu, případně na rizikové faktory v práci.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v roce 2022 průměrná doba pracovní neschopnosti 26,3 dne, nahlášeno jich bylo téměř 3500. Nejčastější příčinou jsou nemoci dýchací soustavy, asi 11 procent tvoří nemoci pohybové a kosterní soustavy, zhruba dvě procenta nemoci srdeční a duševní.
Diskuze k článku ()