Lékaři mohou od dnešního dne sloužit legálně nepřetržitě až 24 hodin

Změnu přináší novela zákoníku práce, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Většina jejích ustanovení tak nabývá účinnosti 28. prosince. Dříve uzákoněná možnost dobrovolné přesčasové práce lékařů až 832 hodin za rok, která vyvolala jejich protesty, přestane platit. Další novela zákoníku práce, která bude stav znovu upravovat, by měla podle dřívějších vyjádření ministerstev práce a zdravotnictví platit od 1. července 2024.

Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku práce účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Ustanovení mělo původně platit do konce roku 2028. Část lékařů kvůli tomu své smlouvy o přesčasové práci vypověděla. Kromě změny zákona lékaři žádali vedle úpravy zákoníku práce zvýšení základní mzdy až na trojnásobek průměrné mzdy. Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny nakonec podepsali dohodu, podle níž má pojišťovna poslat příští rok nemocnicím 9,8 miliardy korun navíc na růst výdělků.

Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci podle upraveného znění pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Směna zdravotníka bude moci podle novely zákoníku práce trvat nejvýše 12 hodin, na ni může navázat případně přesčasová práce o stejné délce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.

V odůvodnění návrhu novely zákoníku práce se píše, že návrh sice umožní 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, ale jen “ve výjimečných, nepředvídatelných a nahodilých situacích”. Podle lékařů se ale dosud tyto směny běžně plánovaly dopředu.

Podle dřívějšího vyjádření vrchní ředitelky sekce legislativy z ministerstva práce Dany Roučkové zákoník práce nikdy, ani za socialismu, neumožňoval směny zdravotníků delší než 12 hodin. Stav vyhovoval zaměstnancům i nemocnicím a neměnil se. “Protože kdyby se to dodržovalo se současným personálem, tak se zdravotní péče zhroutí,” uvedl v říjnu na dotaz ČTK děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Widimský. Bylo by podle něj potřeba buď více lékařů, nebo omezení péče.

Díky možnosti 24hodinových služeb se podle důvodové zprávy soustředí práce do menšího počtu dnů než u běžných směn s přesčasy a rozšíří se nahromaděný čas na odpočinek. Podle předkladatelů se tím podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.

Podle dřívějšího vyjádření lídra lékařských protestů Jana Přády, který byl v listopadu zvolen viceprezidentem České lékařské komory (ČLK), se situace nevyřeší ani s novelou zákoníku práce, ani s novým rokem. “Jednou z hlavních myšlenek téhle celé akce je to, že my potřebujeme, aby se systém změnil a začal efektivně nakládat s přesčasovou politikou,” řekl novinářům po uzavření dohody.

Podle Přády v lednu nebude podle zákona možné lékařům naplánovat přesčasy jako pravidelné služby, ať už ze 150 povinných hodin, či 416 dobrovolných. Již dříve uvedl, že podle výkladu zákoníku podle ČLK je možné pracovat přesčas maximálně osm hodin týdně. Tento výklad ale vedení nemocnic odmítají, některé se vyhýbají přesčasům zaváděním směnného provozu. To některých lékařům vadí, měli by méně peněz a na pracovišti byli častěji.