Články s tagem: kongres

Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".

Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.

28. - 29. dubna 2026 se uskuteční každoroční Kongres Právní prostor. Již po jedenácté ho bude moderovat Mgr. et Mgr. Michal Vávra, se kterým jsem měla tu čest opět po roce udělat rozhovor.

Platformová práce bourá zažité škatulky a nutí pracovní právo hledat nové odpovědi. I proto se toto téma dostalo do letošního programu kongresu Právní prostor, kde jej představí doc. Jakub Morávek. Ochutnávku nabízíme už teď v podobě pěti otázek a odpovědí.

Transparentní odměňování patří k nejdiskutovanějším pracovněprávním otázkám posledních let. I proto bude jedním z témat letošního kongresu Právní prostor, kde jej představí advokátka Marie Janšová. Co konkrétně zazní? Přinášíme malou ochutnávku.

Již tradičně se odborná veřejnost z oblasti práva setká na prestižním Kongresu Právní prostor, který i letos nabídne platformu pro sdílení zkušeností, diskusi nad aktuálními právními otázkami a networking napříč právnickými profesemi. Akce se zaměřuje na klíčové výzvy současného práva a reflektuje dynamický vývoj legislativy i judikatury.

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Ve dnech 27. a 28. května 2025 se v hotelu Jezerka na Seči u Chrudimi uskutečnil již 13. ročník odborného kongresu Právní prostor. Tradiční právní setkání nabídlo i letos řadu přednášek o nejaktuálnějších tématech a výzvách současné právní praxe.

Dnes, 27. května 2025, byl v hotelu Jezerka u Sečské přehrady zahájen 13. ročník prestižního odborného kongresu Právní prostor. Tato dvoudenní akce, pořádaná Právním informačním systémem CODEXIS, je největší právní konferencí svého druhu v České republice. Kongres se zaměřuje na aktuální témata právní praxe, včetně změn v zákoníku práce, trestní odpovědnosti, využití umělé inteligence v právu a justičních otázek.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Již 12. ročník úspěšné soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu XII" vyhlásil právní informační systém CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.

Pracovní právo je jeho doména – Michal Peškar se mu věnuje přes deset let a problematiku dohod zná do detailu. V rozhovoru vysvětluje, proč novinky v zákoníku práce přinesly pro DPP a DPČ víc škody než užitku, ale i proč se pořád vyplatí. Na stejné téma vystoupí též na kongresu Právní prostor, který se koná už na konci května.

„Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že na implementaci nových pravidel asi nebude moc času," říká v rozhovoru doc. Jakub Tomšej, který mimo jiné spolupracuje jako konzultant s Ministerstvem práce a sociálních věcí na transpozici směrnice o transparentnosti v odměňování. Téma detailně představí i na kongresu Právní prostor 2025, kde vystoupí 27. května.

Kongres Právní prostor 2025 se pomalu, ale jistě blíží a pokud ještě zvažujete svou účast na této výjimečné akci, pojďte se s námi podívat na témata, která nás na něm čekají a představit si řečníky.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

I když do příštího ročníku kongresu Právní prostor zbývá ještě více než 5 měsíců, jeho přípravy jsou v plném proudu. Pojďte se s námi podívat na témata, která nás na něm čekají a představit si první známé řečníky.

V krátkém rozhovoru jsme po nějaké době opět vyzpovídali předsedkyni redakční rady našeho portálu, která je současně vedoucí právničkou skupiny ATLAS GROUP a ředitelkou odborného právního kongresu Právní prostor.

Můj příspěvek o změnách v požadavcích na výstavbu a v povolování staveb se bude skládat ze dvou částí – hmotného práva a procesu povolování včetně institucí.

Nejprve bych si dovolil vysvětlit zhruba, z čeho vychází princip a způsoby trestání v České republice. Není to zdaleka tak nahodilé, jak se někdy z jednotlivých kauz, o kterých noviny přinášejí informace, zdá, je to do jisté míry určitý promyšlený systém.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Můj příspěvek bude o práci na dálku, dnes hojně využívaném institutu. Jeho cílem není jen vyložit současnou úpravu, ale podívat se i na její vývoj, protože současná úprava není konečná, a bude se zcela jistě vyvíjet legislativně i, a to především, interpretačně. A jak všichni víme, vývoj interpretací je někdy daleko dynamičtější, než vývoj textu zákona.

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.