Praha 14. června (ČTK) - Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Hospodárnost řízení, naplnění procesní ekonomie, odbřemenění soudů, zkrátka zefektivnění soudnictví a další výhody slibuje navrhovaná úprava zákona o hromadných žalobách. V čem institut class action spočívá a jak bude uplatňován? Čtěte s námi dále.

Připomeňme poněkud kontroverzní počínání zákonodárce stran směřování legitimního státního násilí v USA po 11. září 2001, zejména otázku tzv. detence osob podezřelých z členství v teroristických organizacích nebo z účasti na teroristických akcích zamířených proti USA na vojenské základně Guantanamo a jejich řízení před tzv. vojenskými komisemi, zřízenými na základě Zákona o vojenských komisích z roku 2006 (Military Comissions Act of 2006).[1]

Brno 13. června (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) dnes na návrh vlády rozpustil několik mimoparlamentních a regionálních politických stran a hnutí. Důvodem je to, že subjekty neplnily své zákonné povinnosti ohledně dodávání výročních finančních zpráv. Rozpuštění jsou například Občané.cz z Prahy a Folklor i Společnost z Brna. ČTK to zjistila z úřední desky.

Pode Ústavního soudu dobrovolnému splnění povinnosti vymáhané v exekuci nebrání, pokud účastník po zaplacení vymáhané částky uplatní opravné prostředky.

Téma Brexitu se stále vyvíjí, je to vlastně takové čekání na Godota. Po referendu jsem tipoval, že Brexit se konat nebude a přiznám se, že tomu i stále věřím. Referendum v roce 2016 ale nebylo prvním britským referendem o vystoupení z EU, neboť první se konalo už v roce 1975. Tehdejší okolnosti byly lehce podobné.

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K. F. pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru působit u jiného zaměstnavatele, který by měl činnost shodnou s předmětem činnosti původního zaměstnavatele, nebo měl vůči němu soutěžní povahu.

„Nejvyšší životní úroveň mají nastupující advokátní koncipienti v Ostravě, nejhůře se mají v Brně“

Dne 22. 5. 2019 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 136, str. 28 a násl., publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES.

Praha 12. června (ČTK) - Senát schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Na letošním Fair Art Festivalu v Praze, jenž se zabýval otázkami práva a umění, vystoupila i newyorská advokátka a ředitelka neziskové organizace Volunteer Lawyers for the Arts Kathryn E. Wagner.

Dne 22. 5. 2019 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 136, str. 1 a násl., publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.

V pátek 7. června proběhl již 6. ročník odborné konference Insolvence. Jako každý rok měli účastníci možnost sdílet zajímavé informace a novinky ze světa insolvencí.

Praha 11. června (ČTK) - Dotace na sociální služby by se v budoucnu mohly poskytovat na tři roky, ne jen na jeden rok jako dosud. Mohly by patřit mezi takzvané mandatorní výdaje. Jejich vyplacení by tedy zaručoval zákon, dnes na ně není nárok. Podle prvního návrhu ministerstva práce by to mohla obsahovat novela o sociálních službách. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle informací ČTK by zákon mohl také stanovit, jak velký podíl financí by na sociální služby měly poskytovat kraje, obce a stát.

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena.

S ohledem na vývoj událostí se zdá, že by se český právní řád mohl dočkat regulace činnosti realitních zprostředkovatelů. Vláda totiž na své schůzi dne 21. 1. 2019 schválila návrh zákona o realitním zprostředkování předložený Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „Návrh“).

Dne 4. 6. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 139/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu).

Po žadateli o informace, který nehodlá uhradit náklady vyhledávání informací, je nelze vymáhat jako náhradu škody. Ústavní soud doporučuje, aby úřady v takovém případě výši nákladů nejdříve odhadly a práci zahájili až po zaplacení.

Praha 10. června (ČTK) - Česká národní banka zřejmě bude moci ze zákona určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB dnes schválila vláda. Má omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí.

Tento článek se zabývá právní povahou informovaného souhlasu a následky neúplného poučení z hlediska civilního práva. První část článku se věnuje problematice právního jednání a jeho náležitostí a zasazuje je do problematiky informovaného souhlasu s poskytováním zdravotních služeb. Následně se článek zabývá problematikou vad právního jednání a jejich důsledků pro jeho platnost a vznik povinnosti k náhradě újmy.

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Dne 4. 6. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 138/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách.

Z pouhé existence provozuschopného televizoru v restauraci ještě nelze bez dalšího dovozovat, že musí dojít k uzavření smlouvy s kolektivním správcem, resp. že dochází k bezdůvodnému obohacování, řekl Ústavní soud.