Vítaná změna v povinnosti podávat dodatečné přiznání k DPH v režimu reverse charge
Zajímají vás podrobnosti k doplnění § 104 zákona o DPH, které přinesl daňový balíček 2019? Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 80/2019 Sb., tzv. Daňový balíček 2019, kterým se mění vybrané zákony v oblasti daní, některé již s účinností od 1. 4. 2019. Jednou z těchto změn je i úprava § 104 zákona o DPH.
Doposud platilo, že pokud plátce daně přijal zdanitelné plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, ze kterého mu vznikla povinnost přiznat daň a zároveň také nárok na odpočet této daně, např. v lednu 2019, musel toto plnění vykázat v lednovém přiznání k DPH a v kontrolním hlášení. V případě pozdního obdržení dokladů mu vznikla povinnost podat dodatečné přiznání k DPH a následné kontrolní hlášení.
Od 1. 4. 2019, kdy vstoupila v platnost novela zákona, je možné tyto doklady vykázat v pozdějším přiznání k DPH i kontrolním hlášení a plátce daně nemusí podávat dodatečné přiznání k DPH ani následné kontrolní hlášení.
Tato změna však neznamená, že se plátce daně nemůže dostat do prodlení s plněním svých povinností, neboť ustanovení o povinnosti přiznat daň tímto zůstávají nedotčena. Daňově neutrální tak bude tento postup pouze u těch plátců, kteří z přijatého zdanitelného plnění v rámci přenesené daňové povinnosti mohou uplatnit nárok na odpočet v plné výši.
Zdroj: BNT journal
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
