Mgr. Štěpán Ciprýn

Předání firmy, kterou jste pracně vybudovali, svým potomkům může pro mnoho zkušených a úspěšných podnikatelů představovat opravdový právní oříšek.

Právo stýkat se s nezletilým dítětem je jednou ze složek rodičovské odpovědnosti.

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

Běžnou monotonii soudních řízení může narušit nezletilý účastník řízení. Je zcela jasné, že i ten má svá práva. A právě ta jsou v posledních letech rozvíjena, nejvíce pak po roce 89.

Podle ustanovení § 888 občanského zákoníku má dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako má tento rodič právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže.

Vydědění nepominutelného dědice je jedním z nejvýznamnějších institutů dědického práva, neboť je jediným nástrojem, kterým může zůstavitel zkrátit, či přímo vyloučit nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl.

Od začátku krize vyvolané pandemií koronaviru jsme soustavně zavalováni novými opatřeními, která vláda i ministerstva chrlí jak na běžícím pásu. Pojďme si proto na úvod zrekapitulovat, co se dělo od začátku vyhlášení nouzového stavu až do dneška, co významného se za poslední týden změnilo a na co mají osoby poškozené opatřeními nárok.

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií viru COVID-19, který je v historii existence České republiky bezprecedentní svým rozsahem a délkou, se více nebo méně dotýká všech skupin obyvatel. Zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 konfrontováni s přerušením činnosti, nebo nemožností přidělování práce. Jak je daný stav konformní s platnou právní úpravou a co z daného stavu plyne pro účastníky pracovně právního vztahu?

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu?

Vyhlášení nouzového stavu, karantény a jiných opatření na území České republiky v souvislosti s šířící se pandemií viru COVID-19, lidově zvaného „koronavirus“ se projevuje očekávanými negativními dopady nejen na českou ekonomiku celkově, ale i na jednotlivé podnikatele a živnostníky.

Čas od času se v médiích můžeme dočíst o případech, kdy matka při porodu, nebo těsně po něm, usmrtí své novorozené dítě. Vraždy a další trestné činy proti životu a zdraví vždy vyvolají silné odsuzující a negativní emoce, obzvlášť, je-li obětí dítě, natož dítě novorozené.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?

Sport je pro většinu lidí nedílnou součástí jejich života. Jde o způsob relaxace, zábavy, prostředek zlepšení tělesné formy a zdraví a pro mnohé o životní styl. Jeho stále vzrůstající popularita na amatérské i profesionální úrovni s sebou však přináší i zvýšenou četnost jevů, jež vyžadují pozornost práva. Jedním z těchto jevů jsou i sportovní úrazy a právní odpovědnost za ně.

Pracovní úrazy jsou nepochybně událostí, které bychom se všichni raději vyhnuli. Ve skutečnosti však v České republice každoročně na pracovištích dojde k desítkám tisíc úrazů.[1] Je proto v zájmu každého zaměstnance vědět, co vše lze vůbec za pracovní úraz považovat, jak v případě takového úrazu postupovat, kdy zaměstnanci vznikne nárok na jeho odškodnění a jakých druhů náhrad se může nárok týkat.

Jednou z oblastí, jíž se dotkla rekodifikace občanského práva ve formě nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který vstoupil v účinnost 1. ledna 2014, je dědické právo. A byl to právě nový občanský zákoník, který v oblasti dědického práva do českého právního řádu zavedl instituty dědické smlouvy a odkazu.

Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.

Vydědění je pojem občanského práva, konkrétně z oblasti práva dědického, jímž se rozumí jednostranný projev vůle zůstavitele učiněný v zákonem stanovené formě, kterým zůstavitel vyloučí nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl či jej v tomto právu zkrátí (tedy zmenší objem majetku a práv, která nepominutelnému dědici po smrti zůstavitele připadnou).

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tedy tzv. stavební zákon, patří navzdory své praktické využitelnosti a dopadům na nejširší veřejnost k těm komplikovanějším právním úpravám. Za pouhých 11 let své existence byl několikrát významně novelizován.

V českém právním řádu je mediace poměrně novým institutem, který do něj byl zařazen zákonem č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě (týká se trestněprávní agendy) a zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci (věnuje se mediaci v ostatních oblastech práva). Mediace je jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů, jehož podstata spočívá v tom, že strany sporu se snaží vyřešit vzájemný konflikt za účasti třetí osoby – mediátora.

Koupě nemovitosti patří mezi zásadní životní investice, a proto bychom měli věnovat okolnostem jejího převodu náležitou pozornost. Jaký postup při koupi nemovitosti lze doporučit? Na co si dát při koupi nemovitostí pozor, aby celá transakce proběhla zdárně? A jakých chyb se můžeme vyvarovat? Na to se Vám pokusíme odpovědět v tomto článku.

Nájemní smlouva patří mezi nejpoužívanější smluvní typy, neboť kromě jiného zajišťuje uspokojování bytových potřeb. Nájem domu a bytu upravuje občanský zákoník ve zvláštním pododdíle, pro nějž platí některá zvláštní pravidla chránící nájemce (k tomu níže srov. zakázaná ustanovení v nájemní smlouvě). Přestože je nájemci prostřednictvím těchto pravidel poskytována značná ochrana, měl by při uzavírání nájemní smlouvy věnovat zvýšenou pozornost některým jejím ujednáním.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

Tu situaci jistě znáte. Cestujete do školy, za prací nebo na dovolenou a musíte použít veřejnou dopravu či služeb soukromého dopravce. Víte, jaká máte jako cestujících práva? Víte, jak se domáhat škody v situaci, kdy je Váš spoj zpožděn nebo zrušen? Na tyto a další otázky spojené s cestováním Vám odpovíme v následujícím článku.

Sousedské spory jsou nejčastěji vyvolány situací, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousedních nemovitostí. Právní úprava sousedských vztahů se ovšem použije též na případy, kdy osoba obtěžuje svým jednání vlastníky nebo uživatele nemovitostí, se kterými přímo nesousedí, společná hranice pozemku tedy není podmínkou.