Novela stavebního zákona – stavební řízení koordinovaně, rychleji a efektivněji

Aktuálně schválená novelizace, jejímž předkladatelem je ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor předpisu, má za cíl především urychlit a zjednodušit celý proces stavebního řízení, tedy získání stavebního povolení pro nové stavby i pro rekonstrukci těch stávajících. To má umožnit několik klíčových změn, a to jak v oblasti územního plánování, tak v oblasti stavebního řízení. Délka stavebního řízení v ČR je často předmětem kritiky, neboť patří v průměru k nejpomalejším v Evropě. V hodnocení Světové banky z roku 2016 figuruje ČR na nelichotivém 127. místě ze 189 zemí.[1]

V oblasti územního plánování dojde k časovému zkrácení procesu provádění změn územně plánovací dokumentace (tedy územních plánů na úrovni obcí a jejich alternativ na krajské a celostátní úrovni). Využití údajů z těchto dokumentů má být nově umožněno pro všechny činnosti veřejné správy, nikoli pouze pro samotné územní plánování. Časový prostor pro přezkum opatření obecné povahy podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, bude výrazně zkrácen oproti dosavadní lhůtě 3 let. Podmínkou účinnosti aktualizací a změn územních plánů bude zveřejnění jejich právního stavu po změně, aby se předešlo právní nejistotě plynoucí z nepřehlednosti situace po několika po sobě následujících změnách. Povinné uveřejnění dokumentů územního plánování na internetu umožní také důkladnější demokratickou kontrolu ze strany veřejnosti. Územní studii bude moci nově nechat zpracovat i žadatel či investor, přičemž rozhodnutí o jejím využití v řízení zůstává příslušnému stavebnímu úřadu.

V oblasti stavebního řízení je novela založena na zavedení tzv. koordinovaného řízení, které v sobě bude současně zahrnovat územní i stavební řízení. Toto řízení, které se bude konat před stavebním úřadem,[2] povede k vydání jednotného koordinovaného povolení. Koordinované řízení bude v sobě integrovat i proces posuzování vlivu na životní prostředí podle stejnojmenného zákona č. 100/2001 Sb., který je všeobecně známý pod zkratkou EIA (z angl. Environmental Impact Assessment). Závazné stanovisko o vlivu na životní prostředí, které vydává krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí, tedy bude vydáno přímo v rámci koordinovaného řízení, nikoli v samostatném řízení. Je třeba zdůraznit, že stavební zákon i po účinnosti této novely zachová do budoucna možnost samostatného územního i stavebního řízení tak, jak fungují dnes. Žadatel tedy dostane možnost volby, zda iniciuje samostatné nebo koordinované řízení.

Novela má za cíl také přinést zjednodušení pro drobné stavebníky. Např. stavět rodinný dům tzv. svépomocí bude nově možné pouze na základě ohlášení, tj. bez nutnosti žádat o stavební povolení, a to bez ohledu na zastavěnou plochu (nyní je to omezeno limitem 150 m2). Bazén nebo skleník k rodinnému domu pak bude možné jednoduše umístit bez nutnosti ohlášení či povolení bez omezení rozměrů. V případě stavby týkající se bytové jednotky bude k žádosti dostačovat souhlas společenství vlastníků jednotek jako celku, nikoli souhlas jednotlivých vlastníků ostatních bytových jednotek.

Některé razantní pozměňovací návrhy nakonec Poslaneckou sněmovnou neprošly – např. zavedení tzv. předběžné držby, která by umožnila státu uskutečnit veřejně prospěšné stavby na pozemcích, jež nejsou ve vlastnictví státu, neboť ještě neprošly vyvlastěním. Tento právní institut, který je na první pohled citelným zásahem do vlastnického práva, funguje např. na Slovensku nebo v Německu.

Návrh novely stavebního zákona byl schválen vládou v září 2016, prezident republiky jej podepsal dne 13. července 2017 a počítá s účinností od 1. ledna 2018. Konečnému schválení předcházel napínavý legislativní proces. Na počátku června totiž vrátil Senát návrh zákona zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Senátoři intenzivně diskutovali především pozměňovací návrhy zachovávající současnou míru účasti spolků a ekologických organizací v územním a stavebním řízení. Proti novele stavebního zákona se hlasitě staví právě nevládní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí, které akcentují obavy z oslabení významu posuzování vlivu na životní prostředí v důsledku zavedení koordinovaného řízení. Podle novely totiž tyto spolky budou mít možnost vstoupit do řízení jen tehdy, bude-li stavba povinně podléhat posouzení vlivu na životní prostředí, aby se zabránilo šikanóznímu blokování a zdržování stavebních řízení. Spolek musí existovat minimálně 3 roky před vstupem do řízení, aby nemohlo docházet k účelovému zakládání nových spolků. Poslanecká sněmovna o zákonu znovu hlasovala na konci června a odmítla pozměňovací návrhy senátorů, novela byla tedy schválena v původním znění.

Právo environmentálních spolků být účastníkem územního nebo stavebního řízení bude od roku 2018 tedy omezeno pouze na stavby, které podléhají posuzování vlivu na životní prostředí. O tomto omezení se kladně vyjadřuje Hospodářská komora ČR, která zastupuje zájmy podnikatelské veřejnosti. Vyšší efektivita a předvídatelnost povolovacích procesů bude přínosem pro domácí i zahraniční investory a má značný potenciál významně urychlit růst sektoru stavebnictví jako jednoho z klíčových pilířů celé ekonomiky.

Bude zajímavé sledovat další vývoj právní úpravy a především její aplikační praxi, která nám ukáže, zda ambiciózní cíle novely deklarované předkladatelem budou naplněny.

---

[1] http://www.czechinvest.org/zdlouhave-povolovaci-procesy-odrazuji-investory; http://www.doingbusiness.org/data/exploretopics/dealing-with-construction-permits#sub-menu-item-link

[2] Pro dopravní stavby to bude tzv. silniční správní úřad (tedy úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo ministerstvo dopravy), pro železnici tzv. drážní úřad a pro některé energetické stavby ministerstvo průmyslu a obchodu.