Založení společnosti s ručením omezeným - jak postupovat?
Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.
Prvním krokem při zakládání právnické osoby ve formě společnosti s ručením omezeným je založení obchodní společnosti sepsáním společenské smlouvy (případně zakladatelské listiny v případě, že má společnost pouze jediného zakladatele). Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. Obsah společenské smlouvy, jež je zakladatelským dokumentem, upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Společenská smlouva musí obsahovat zejména obchodní firmu společnosti, adresu sídla společnosti, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladů každého společníka, určení jednatele a správce vkladu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, jež požadovala základní kapitál v minimální výši 200.000,- Kč, v současnosti zákon žádnou minimální výši základního kapitálu nestanoví a minimální vklad společníka musí činit pouze 1,- Kč. Společenská smlouva může také určit, že obchodní společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Založení společnosti, tedy sepsání společenské smlouvy, je potřeba odlišit od samotného vzniku společnosti s ručením omezeným, ke kterému dochází až zápisem do obchodního rejstříku.
V období od založení do vzniku společnosti je však potřeba učinit další právní úkony, které za společnost činí osoby od společnosti odlišné (neboť ta ještě fakticky nevznikla), které jsou z tohoto právního jednání zavázány, dokud valná hromada společnosti toto jednání následně neschválí.
Dalším krokem, který nelze opominout, je získání oprávnění k vykonávání podnikání, často ve formě živnostenského oprávnění, může však jít také o činnost vyžadující jiné než živnostenské oprávnění, například v případě daňových poradců.
Poté co byla sepsána společenská smlouva ve formě notářského zápisu, získáno potřebné oprávnění a složen základní kapitál, následuje podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, a to u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis je potřeba podat do 90 dnů od založení společnosti a musí obsahovat řadu příloh, zejména společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, potvrzení správce vkladu o složení vkladu, potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti, ověřené kopie výpisu z živnostenského rejstříku, doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo, výpis z katastru nemovitostí sídla a čestná prohlášení jednatelů s úředně ověřenými podpisy.
O zápisu společnosti vydá rejstříkový soud Rozhodnutí o zápisu, jež zašle na adresu sídla zakládané společnosti. A jak již bylo uvedeno výše, zápisem do obchodního rejstříku vzniká samotná společnost s ručením omezením. Po zápisu do obchodního rejstříku vzniká společnosti také povinnost se do 30 dnů od zápisu zaregistrovat na příslušném finančním úřadu.
Další články
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?




