Založení společnosti s ručením omezeným - jak postupovat?
Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.
Prvním krokem při zakládání právnické osoby ve formě společnosti s ručením omezeným je založení obchodní společnosti sepsáním společenské smlouvy (případně zakladatelské listiny v případě, že má společnost pouze jediného zakladatele). Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. Obsah společenské smlouvy, jež je zakladatelským dokumentem, upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Společenská smlouva musí obsahovat zejména obchodní firmu společnosti, adresu sídla společnosti, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladů každého společníka, určení jednatele a správce vkladu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, jež požadovala základní kapitál v minimální výši 200.000,- Kč, v současnosti zákon žádnou minimální výši základního kapitálu nestanoví a minimální vklad společníka musí činit pouze 1,- Kč. Společenská smlouva může také určit, že obchodní společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Založení společnosti, tedy sepsání společenské smlouvy, je potřeba odlišit od samotného vzniku společnosti s ručením omezeným, ke kterému dochází až zápisem do obchodního rejstříku.
V období od založení do vzniku společnosti je však potřeba učinit další právní úkony, které za společnost činí osoby od společnosti odlišné (neboť ta ještě fakticky nevznikla), které jsou z tohoto právního jednání zavázány, dokud valná hromada společnosti toto jednání následně neschválí.
Dalším krokem, který nelze opominout, je získání oprávnění k vykonávání podnikání, často ve formě živnostenského oprávnění, může však jít také o činnost vyžadující jiné než živnostenské oprávnění, například v případě daňových poradců.
Poté co byla sepsána společenská smlouva ve formě notářského zápisu, získáno potřebné oprávnění a složen základní kapitál, následuje podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, a to u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis je potřeba podat do 90 dnů od založení společnosti a musí obsahovat řadu příloh, zejména společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, potvrzení správce vkladu o složení vkladu, potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti, ověřené kopie výpisu z živnostenského rejstříku, doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo, výpis z katastru nemovitostí sídla a čestná prohlášení jednatelů s úředně ověřenými podpisy.
O zápisu společnosti vydá rejstříkový soud Rozhodnutí o zápisu, jež zašle na adresu sídla zakládané společnosti. A jak již bylo uvedeno výše, zápisem do obchodního rejstříku vzniká samotná společnost s ručením omezením. Po zápisu do obchodního rejstříku vzniká společnosti také povinnost se do 30 dnů od zápisu zaregistrovat na příslušném finančním úřadu.
Další články
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.




