Články

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Právo a nové technologie jsou kombinací, která v poslední době nabývá na síle a v budoucnu bude ovlivňovat naše životy čím dál více. Své o tom ví JUDr. Eva Fialová, LL.M., Ph.D., výzkumná pracovnice na Ústavu státu a práva Akademie věd zabývající se právem umělé inteligence, advokátka a of counsel pražské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o., členka Spolku pro ochranu osobních údajů a společnosti pro autorské právo ALAI.

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Soudcovská unie si zvolila nového předsedu, JUDr. Libora Vávru, který se tak této funkce znovu ujímá po více než 20 letech. Jak říká, od té doby se změnily minimálně dvě věci. Co vše tedy prošlo proměnou času, jaké jsou jeho vize a jak si stojí česká justice? Jsou dnešní soudci připraveni na mediální tlak a co znamenají tzv. generační zuby?

V posledních dnech opět často komunikujeme a vyjednáváme prostřednictvím videokonferencí. Jaké má tato forma komunikace právní aspekty? V posledních dnech opět místo osobního jednání v kanceláři komunikujeme a vyjednáváme po telefonu nebo, a to častěji, při videokonferenčních hovorech.

Autor se již tématu České advokátní komory (dále „Komora“ nebo „ČAK“) věnoval ve svém předchozím článku, kdy pojednával o vzniku Komory v té podobě, ve které existuje dnes. V tomto článku budou popsány základní charakteristické znaky, které mají profesní komory, tak jak je definoval Ústavní soud.

Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]

Mgr. Josef Mana působí řadu let jako soudce trestního úseku na prvoinstančním soudu. Rodák z Valašska působil nejprve u Okresního soudu Plzeň-město, v současné době rozhoduje o trestních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 4, a to jak o vině a trestu v hlavním líčení, tak i o zajišťovacích institutech v rámci přípravného řízení.

Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.

Mezera ve smluvních konstrukcích může být důsledkem neúčinnosti nebo neplatnosti její části. Bdělé smluvní strany proto do smlouvy zahrnou i ustanovení, která výslovně počítají s počáteční nebo následnou mezerovitostí smlouvy.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

V dnešní době informační existuje nepřeberné množství zdrojů ke všelijakým tématům, včetně témat právních. Asi málokoho by však napadlo hledat relevantní informace týkající se práva na sociální síti Facebook. Nicméně i tam můžeme takové informace nalézt, což dokazuje facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.

Problematiku vydržení movitých a nemovitých věcí komplexně upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva k věci držbou, která trvá po určitou zákonem stanovenou dobu a naplňuje určité zákonem stanovené podmínky, čímž dochází ke sjednocení právního a faktického stavu držby a vlastnictví.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) vnese do života obchodních korporací řadu větších i menších změn. Avizovaná novela ZOK vejde v účinnost již 1. 1. 2021, s výjimkou změn v zákoně o základních registrech, kterými se budou muset obchodní korporace řídit od 1. 7. 2021.

Rok 2020 se nese ve znamení udržování společenského odstupu (social distancing). Jak je na tuto situaci připraveno civilní soudní řízení? V září 2017 – dlouho před začátkem současné pandemie – nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která civilním soudům umožnila k provádění úkonů užívat technická zařízení pro přenos obrazu a zvuku.

Z procesně právního pohledu je insolvenční řízení zvláštním, samostatným druhem civilního procesu, vykazujícím několik specifik. Cílem tohoto článku je zahájit diskusi o taxonomii a obsahovém vymezení základních procesních zásad tohoto specifického druhu civilního procesu, což je úkol, kterému se místní právní teorie dosud dostatečně nevěnovala.

Zelená dohoda EU, představená v prosinci 2019, má za cíl dekarbonizovat evropskou politiku a splnit tak klimatické cíle. Velký prostor pro efektivní dekarbonizaci byl identifikován v sektoru stavitelství. Jedná se o značné množství uhlíku “vtěleného” do stavebních materiálů - proto je kladen velký důraz na jejich recyklaci.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Advokátka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, moderátorka, komentátorka veřejného dění, bývalá ministryně spravedlnosti - to je jen hrstka z přívlastků JUDr. Daniely Kovářové, která se s námi v následujícím rozhovoru podělí nejen o to, co je jí při psaní inspirací, ale také například o to, jaká její role byla nejtěžší nebo co jí přineslo členství v Mense ČR.